Akademie věd ČR › O AV ČR › Struktura AV ČR › Pracoviště AV ČR › ziva
Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. (ÚEB)
Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.
Rozvojová 263
165 02 Praha 6-Lysolaje
165 02 Praha 6-Lysolaje
Telefon: 225 106 111; 225 106 453
FAX: 225 106 456
E-mail: ueb@ueb.cas.cz
Zřiz. list.: ueb_zl.pdf
Ústav byl vytvořen k 1. 1. 1962 z oddělení fyziologie rostlin a oddělení fytopatologie Biologického ústavu ČSAV. K 1. 7. 1990 byl rozdělen na dva samostatné celky: Ústav experimentální botaniky, s pracovišti v Praze a v Olomouci, a Ústav molekulární biologie rostlin, zřízený z pracoviště ÚEB v Českých Budějovicích, který je nyní součástí Biologického centra AV ČR. Od 1. ledna 2007 se ústav stal veřejnou výzkumnou institucí ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb.
Hlavními oblastmi vědecké činnosti ústavu jsou rostlinná genetika, fyziologie a biotechnologie. Z genetické problematiky řeší ústav reparaci DNA v rostlinách, strukturu velkých rostlinných genomů a molekulární genetiku pylu. Z fyziologické problematiky se zabývá především hormonální a ekologickou kontrolou růstu a vývoje rostlin, mechanizmy účinku růstových regulátorů rostlin a fyziologickými aspekty působení rostlinných virů. V oblasti biotechnologií se ústav zabývá základy produkce a biotransformace biologicky aktivních látek tkáňovými kulturami rostlin.
Hlavními oblastmi vědecké činnosti ústavu jsou rostlinná genetika, fyziologie a biotechnologie. Z genetické problematiky řeší ústav reparaci DNA v rostlinách, strukturu velkých rostlinných genomů a molekulární genetiku pylu. Z fyziologické problematiky se zabývá především hormonální a ekologickou kontrolou růstu a vývoje rostlin, mechanizmy účinku růstových regulátorů rostlin a fyziologickými aspekty působení rostlinných virů. V oblasti biotechnologií se ústav zabývá základy produkce a biotransformace biologicky aktivních látek tkáňovými kulturami rostlin.
Její rodiče jsou zaměstnanci ÚMG v rámci projektu BIOCEV. Jelikož pochází z tzv. třetí země, konkrétně z Austrálie, podle českých zákonů nemají jejich rodinní příslušníci nárok na veřejné zdravotní pojištění. Náklady na intenzivní léčbu Katareeyi během prvních dvou měsíců překročily limit komerčního pojištění ve výši 1,6 milionu Kč. Léčba byla dlouhá a finančně náročná a veškeré náklady na ni hradí pouze Katareeyni rodiče z vlastních zdrojů.
Více informací...