Organická elementární analýza - Historie & současnost

Analytická laboratoř, dříve nazývaná Centrální analytická laboratoř resp. Laboratoř organické elementární analýzy, byla součástí ÚOCHB od jeho založení na počátku 50. let 20. století. Na počátku byla laboratoř klíčovým zdrojem informací o nově syntetizovaných sloučeninách nebo o látkách izolovaných z přírodních zdrojů. S rozvojem nových fyzikálně-chemických metod analýz umožňujících stanovení struktury látek ztratila laboratoř částečně na svém významu. Od roku 1996 se laboratoř Organické elementární analýzy stala součástí skupiny Hmotové spektrometrie pod vedením Karla Ubika. V roce 2007 byla laboratoř vyčleněna jako samostatné servisní pracoviště. Laboratoř byla vedena Jiřím Horáčkem, později Václavem Pechancem. Od ledna 2007 je vedoucím Analytické laboratoře Stanislava Matějková. V laboratoři se dříve prováděla řada typů chemických stanovení počínaje elementární analýzou (C, H, N, S, P a halogeny), dále stanovení ¹⁴C a ²H, objemové stanovení dvojných a trojných vazeb, stanovení různých funkčních skupin, jodového čísla a stupně zmýdelnění.

První automatický analyzátor Perkin Elmer 240 A byl pořízen v roce 1969, nový model 2450 c v roce 1993 a v současnosti pracující přístroj PE 2400 II v roce 1999. Roku 2001 byl zakoupen přístroj Autopol IV, umožňující měření optické rotace a roku 2006 ionmetr CyberScan Ion 510 s fluoridovou elektrodou. V roce 2008 byl do Analytické laboratoře pořízen simultánní energiově-disperzní rentgenový fluorescenční analyzátor SPECTRO iQ II umožňující současnou identifikaci prvků ve vzorcích, a to v rozsahu Na, resp. Al - U a jejich kvantitativní stanovení vyvinutými kalibračními metodami. V současné době se standardně provádí stanovení C, H, N, dále kvantitativní stanovení Al, Si, P, S, Cl, K, Cr, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, Se, Br, Ru, Pd, Ag, Cd, Sn, I, Cs, Pt, Au, Hg a Pb pomocí rentgenové fluorescence, stanovení F pomocí iontově-selektivní elektrody, stanovení S, P, Cl, Br a I klasickými titračními metodami, stanovení některých funkčních skupin, stanovení faktorů roztoků a přesné navažování látek.