Halančíci rodu Nothobranchius – malé anuální ryby z východoafrických savan – jsou opravdovými rekordmany. Jejich extrémně krátký život je spojen s nejrychlejším pohlavním dospíváním ze všech obratlovců. Tento významný objev vědců z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR nyní publikoval mezinárodní odborný časopis EvoDevo jako součást série článků o životě v extrémních podmínkách (viz abstrakt). Zkoumaní halančíci žijí v savanových tůních vznikajících při sezonních monzunových srážkách. Musí tedy vyrůst a stihnout se rozmnožit dříve, než jejich tůň opět vyschne.
Extrémní životní prostředí často ústí v extrémní adaptace k přežití a úspěšnému
rozmnožení. „Tito halančíci mohou denně vyrůst až o 23 % své velikosti,“ říká Mgr. Radim Blažek,
Ph.D., z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Jeden ze studovaných druhů,
N. kadleci, se začal rozmnožovat již ve věku 17 dní ve velikosti pouhých 31 mm, příbuzný
druh
N. furzeri jen o jeden den později. Ryby se po dosažení pohlavní dospělosti rozmnožují denně
a jikry se mohou líhnout už po 15 dnech. To znamená, že celá jedna generace může proběhnout za
jeden jediný měsíc – a to dělá z těchto halančíků nejen obratlovce s nejrychlejším dospíváním,
ale také s nejkratší generační dobou mezi všemi obratlovci.
Když tůně v savaně vyschnou, jikry přežívají do dalšího období dešťů ve vyschlém bahně jako
embrya v klidovém stadiu, odolné proti vyschnutí. S příchodem nových dešťů se líhnou a
dávají vznik nové generaci halančíků. V laboratoři je možné jejich embryonální vývoj výrazně
urychlit a dlouhé klidové stadium přeskočit. Ale také v přírodě některá embrya vynechávají
klidová stadia vývoje a jsou schopna se líhnout již za 2–3 týdny. Tato embrya jsou připravena
k líhnutí pro případ, že původní tůň rychle vyschne, ale s dalšími dešti je znova
naplněna vodou.
Dlouhověká zvířata mají na vše naopak spoustu času. Například macarát jeskynní (Proteus anguinus), s halančíky velikostí srovnatelný malý vodní mlok obývající bezpečné
a studené jeskynní systémy na Balkáně, žije i více než sto let a pohlavní dospívání mu trvá celých
16 let. Na druhou stranu i jiní obratlovci než savanoví halančíci jsou známi svým rychlým pohlavním
dospíváním. Tropické mořské ryby, hlaváči rodu
Schindleria, dospívají již ve 23 dnech. Oproti halančíkům je však jejich ontogenetický vývoj
velice překotný a zachovávají si mnoho larválních znaků – v podstatě vypadají jako malé larvy
ryb s vyvinutými a funkčními gonádami. Naopak halančíci vypadají jako typické ryby, se všemi
ploutvemi a vnitřními orgány. Velice rychle dospívají také například samice myši domácí, především
některé kmeny chované v laboratořích.
„O rychlém dospívání halančíků rodu
Nothobranchius jsme věděli již dříve a předpokládali jsme, že některé druhy mohou dospět již
ve věku 4 týdnů. Doba 17 dní nám však vyrazila dech,“ dodává Radim Blažek. „Navíc se nejedná o
nějaký artefakt chovu v akváriích. V přírodě ryby rostou ještě rychleji než v zajetí a je
pravděpodobné, že za příznivých podmínek dospívají ještě dříve.“
Kontakt:
Doc. RNDr. Martin Reichard, Ph.D., ÚBO AV ČR, Brno (vedoucí týmu); e-mail:
reichard@ivb.cz
, tel.“ +420 775 097 426
Připravily: Ústav biologie obratlovců AV ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
5.9.2013
Její rodiče jsou zaměstnanci ÚMG v rámci projektu BIOCEV. Jelikož pochází z tzv. třetí země, konkrétně z Austrálie, podle českých zákonů nemají jejich rodinní příslušníci nárok na veřejné zdravotní pojištění. Náklady na intenzivní léčbu Katareeyi během prvních dvou měsíců překročily limit komerčního pojištění ve výši 1,6 milionu Kč. Léčba byla dlouhá a finančně náročná a veškeré náklady na ni hradí pouze Katareeyni rodiče z vlastních zdrojů.
Více informací...