Fyzikální ústav Akademie věd ČR

Dlouhodobé výsledky výzkumu křemíkových vrstev, dosažené ve Fyzikálním ústavu, byly oceněny pozváním RNDr. Jana Kočky, DrSc., vedoucího oddělení tenkých vrstev a nanostruktur Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., k přednesení plenární tzv. „Mottovy přednášky“ na 24. mezinárodní konferenci o amorfních a nanokrystalických polovodičích (viz. www.icans24.org). Tato vysoce prestižní přednáška, pojmenovaná po siru Nevillu Mottovi, nositeli Nobelovy ceny za fyziku amorfních polovodičů, se koná od roku 1981 a je vyhrazena vědcům, kteří významně přispěli k rozvoji tohoto oboru.

Dr. J. Kočka při prezentaci „Mott lecture“.

Výzkum amorfních polovodičů má ve Fyzikálním ústavu mnohaletou tradici, kterou zahájil nedávno zesnulý prof. Jan Tauc. Dominantním tématem byl tehdy výzkum amorfního germánia a také tzv. chalkogenních polovodivých skel. Prof. Tauc uspořádal v r. 1965 v Praze 1. mezinárodní konferenci o amorfních a kapalných polovodičích (ICALS). Od této události se datuje explozivní rozvoj oboru amorfních polovodičů ve světě a také série konferencí, z nichž poslední, ICANS 24, se konala v japonské Naře (21. - 26. srpna 2011). Přínos prof. Tauce dokládá skutečnost, že jeho památce byla věnována krátká prezentace v zahajovací části konference ICANS 24, a je více než symbolické, že „Jan Tauc Memorial“ přednesl prof. Bedřich Velický, který s prof. Taucem úzce spolupracoval a první konference ICALS v Praze se osobně zúčastnil.

Prof. B. Velický při prezentaci „Jan Tauc Memorial“.

Od sedmdesátých let minulého století začal výzkumu amorfních polovodičů dominovat tzv. amorfní hydrogenovaný křemík (a-Si:H). Zásadní roli sehrál při rozvoji studia tohoto materiálu ve Fyzikálním ústavu RNDr. Jan Kočka, DrSc. Po návštěvě laboratoře prof. Speara (1977) nejprve vybudoval vlastní technologii přípravy tohoto materiálu a pak se zaměřil na charakterizaci jeho vlastností. Skupinu postupně rozšiřoval, rozpoznal možnosti využití fotovodivosti, a spolu s RNDr. Milanem Vaněčkem, CSc., vyvinuli ve FZÚ metodu pro charakterizaci počtu defektů v a-Si:H, tzv. CPM (Constant Photocurrent Method), která je celosvětově hojně používána.

Dr. J. Kočka se později zaměřil na studium transportních vlastností, ve spolupráci s prof. G. Juškou z university ve Vilniusu přispěl k pochopení driftové pohyblivosti a-Si:H a také nových metod jejího měření. V poslední době se výrazným způsobem podílí na rozvoji studia tzv. nano- resp. mikrokrystalického křemíku (μc-Si:H), na tvorbě nanostruktur a charakterizaci materiálů v nanometrovém lokálním rozlišení. Výsledky výzkumu křemíkových vrstev ve Fyzikálním ústavu byly oceněny pozváním k přednesení plenární „Mottovy přednášky“.

Obě výše zmíněné přednášky, přednesené v zahajovacím bloku konference, byly velmi pozitivně hodnoceny a velmi dobře reprezentovaly Fyzikální ústav. „Pražská škola“ byla významně zastoupená i dalšími výsledky, které přednesli mladí vědci z Fyzikálního ústavu (zvaná přednáška Kateřiny Kůsové na téma křemíkových nanokrystalů jako účinných a rychlých zdrojů světla, příspěvky B. Rezka, M. Ledinského, A. Poruby a A. Vetushky).