Cílem projektu je identifikovat hlavní proměny pracovního trhu a studovat jejich souvislosti a dopady na organizaci soukromého života obyvatel ČR. Konkrétně se projekt zaměří na proměny forem partnerského a rodinného soužití, výchovy, pluralizace životních strategií a životních stylů a bude analyzovat vztahy mezi pracovní a domácí sférou a jejich vzájemné ovlivňování a prolínání v české společnosti. Řešení projektu bude spočívat v rozsáhlém kvantitativním šetření a v deseti kvalitativních sondách, zaměřených na specifické skupiny a segmenty společnosti, které indikují tendence a směry jejího vývoje. Výsledky projektu přispějí k vysvětlení způsobů interakce změn pracovního trhu s organizací soukromého života české populace, s důrazem na proměny a vznik nových forem soukromého, rodinného a partnerského života v jednotlivých skupinách populace a na hodnocení životních perspektiv, strategií a spokojenosti lidí.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 40, zobrazeno 1 - 10)
Článek se zabývá vztahem pracovního a soukromého, partnerského a rodinného života v současné české společnosti. Vychází ze základních zjištění pocházejících z výzkumného šetření Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti uskutečněného v roce 2005, které zasazuje do mezinárodního kontextu.
Tato práce analyzuje strategie aktérů na různé úrovni společnosti: rodin, jednotlivců: žen a mužů, firem a organizací, kteří využívají dané politiky, podmínky a příležitosti ke kombinaci práce a rodiny. Jde jednak o individuální strategie kombinace práce a rodiny žen, které jsou považovány za primárně odpovědné za rodinnou sféru a její organizaci a problém vztahu práce a rodiny je v současné společnosti považován za „ženský problém“.
Kvalitativní výzkumná studie naznačila, jakými způsoby může práce v rámci současných podmínek na trhu práce a opatření pro kombinaci práce a rodiny v ČR vstupovat do rozhodování o zahájení rodičovství. Práce vstupuje do reprodukčních plánů genderově specificky.
Postoj českých institucí vůči osamělému rodičovství se v průběhu druhé poloviny 20. století významně proměňoval. K hlavním změnám došlo na úrovni veřejného a expertního diskurzu, a na úrovni sociálních politik. Kapitola popisuje tento institucionální vývoj a analyzuje hlavní problémy, se kterými se jednorodičovské rodiny v České republice v průběhu tohoto období setkávaly.
Kapitola se zabývá vývojem pozice žen na trhu práce a vývojem podmínek kombinace práce a rodiny historicky od 50. let 20. století do současnosti. Argumentujeme, že vysoká zaměstnanost žen neznamená automaticky ženskou emancipaci a naplnění jejich občanských práv ve společnosti, která je založena na genderovém kontraktu s genderovým uspořádáním sféry práce a rodiny jako stojících v opozici. Kapitola je založena na analýze historických statistik, práva a dat dostupných šetření.
Článek shrnuje explanace nízké plodnosti ve střední a východní Evropě, které kladou důraz na kulturní nebo strukturální faktory. Posléze odpovídá na tyto otázky: Jaké faktory ovlivňují rozhodování o zahájení rodičství v ČR? Vzrostla u některých těchto faktorů důležitost při rozhodování o rodičovství po roce 1989? Proč se současní mladí bezdětní lidé ve věku 25-35 let (zatím) nestali rodiči? Odmítají rodičovství? Odkládají ho? Nebo prostě (zatím) nemají žádné reprodukční plány?
Česká společnost se v průběhu posledních sedmnácti let stala dějištěm mnoha politických, ekonomických, sociálních a kulturních proměn, které s sebou přinesly a stále přinášejí zásadní změny forem společenského života.
Česká společnost se v průběhu posledních sedmnácti let stala dějištěm mnoha politických, ekonomických, sociálních a kulturních proměn, které s sebou přinesly a stále přinášejí zásadní změny forem společenského života.
Článek představuje výsledky kvalitativního výzkumu pracovních podmínek v zahraničních hypermarketových řetězcích v ČR. Poukazuje na negativní formy flexibility a různé formy zneužívání pracovní síly a na genderové rozměry těchto negativních jevů. Na příkladu pokladních analyzuje proces vytváření sekundárního pracovního trhu.
Otcovství prochází v posledních letech mnoha transformacemi, podobně jako celá instituce rodiny a vztahy mezi partnery a rodiči a dětmi.. Diskurs sociálních věd tyto proměny reflektuje, ovšem často k tomu využívá prizma hodnot a ideologií pokládaných v dané době a v daném prostředí za správné, a málokdy je genderově neutrální. Tento článek přibližuje soudobé diskursy otcovství, jejich paradoxy a slepé uličky, do kterých se dostávají.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- další ›
- poslední »
Facebook
Twitter