Česky
Pracovník Geologického ústavu AV ČR RNDr. Karel Breiter, Ph.D., DSc. obhájil disertaci A-type granitoids in the Bohemian massif před komisí Geologické vědy a získal vědecký titul „doktor geofyzikálně-geologických věd“. Dr. Breiter je mezinárodně uznávaným odborníkem v petrologii a mineralogii granoitodních hornin s důrazem na jejich vývoj (vmístění, geochemie apod.) a ložiska nerostných surovin. V České republice je nositelem moderní mineralogie, petrologie a geochemie granitoidních hornin.
Foto: Martin Ehl, Archiv autora
Od doby všeobecného přijetí tektoniky litosférických desek jako základu pro interpretaci geologického vývoje Země na přelomu 60. a 70. let minulého století vědci hledají kauzální vztahy mezi charakterem magmatických hornin a geotektonickýmprostředím, v němž vznikly. Hledání mělo a má rozměr nejen akademický (zpřesnění geologické interpretace starých, hluboce erodovaných částí kontinentů), ale i praktický – prognózy výskytu určitých nerostných surovin, zejména v současnosti tak populárních „kritických prvků“ potřebných pro moderní technologie (Li, Nb, Ta, Sn, W, Zr, REE aj.).
Chemický charakter vyvřelých hornin je výsledkem mnoha faktorů, z nichž nejdůležitější jsou složení protolitu, který byl roztaven, tektonické prostředí, v němž k tavení došlo, a stupeň frakcionace magmatu. Platí to pro všechny typy magmat, i když v případě kyselých hornin (granitoidů) jsou vztahy mezi složením konkrétní horniny a výchozími pT podmínkami méně zřejmé než v případě hornin bazických.
V průběhu 70. let minulého století byly definovány tři základní typy granitoidů se specifickým časoprostorovým vztahem k vývoji orogenů: zatímco granity I-typu (z anglického Igneous) vznikly přetavením starších magmatických hornin, granity S-typu (Sedimentary) vznikly roztavením hornin usazených, které byly během orogeneze ponořeny do velkých hloubek. Granity I- a S-typu se objevovaly zejména v závěrečných etapách orogeneze v oblastech kolize litosférických desek, tedy v kompresním prostředí a v součtu představují naprostou většinu granitoidů současného zemského povrchu. Mnohem vzácnější jsou granitické horniny vzniklé v extenzních podmínkách v počátcích rozpadu starých kontinentálních štítů, pojmenované svými objeviteli jako granity A-typu (Anorogenic). A-typové granity vznikají tavením relativně suchých hornin ve spodní části zemské kůry. V tomto případě není impulzem k tavení vzrůst teploty, ale pokles tlaku v důsledku extenze. Jejich specifickými chemickými znaky jsou nízká aluminita, nepatrné obsahy fosforu a tendence k hromadění prvků tvořících malé, vysoce nabité ionty (high field strenght elements – Nb, Ta, Sn, W, U, Th, Y, REE).
Granity v Krušných horách byly pro svoji zjevnou asociaci s cínovou mineralizací podrobně petrograficky a chemicky studovány od poloviny 19. století a jsou jednou z klasických oblastí rudonosných granitů ve světovém měřítku. Geochemické studiumpo roce 1970 přineslo nové impulzy pro vysvětlení vzniku rudonosných magmat a nálezy explozivních brekcií v nadloží některých rudonosných systémů dokázaly jejich subvulkanický charakter.
Obhájená disertační práce A-type granitoids in Bohemian Massif je shrnutím autorových výzkumů granitů v Krušných horách od roku 1990, zejména však v posledních 10 letech. V roce 1991 se podařilo prokázat, že v Krušných horách jsou kromě převažujících cínonosných granitů typu S přítomny též rudonosné granity typu A. Krušné hory jsou ve světovém měřítku první oblastí, kde se podařilo dokázat časoprostorově současný vznik magmat S- a A-typu. Později byly krušnohorské granity A-typu podrobně petrologicky, mineralogicky a geochemicky definovány a diskutovaly se základní rozdíly ve složení koexistujících magmat typu A a S. Bylo zjištěno, že rudonosná magmata typu A mohou vznikat nejen ve skutečně anorogenních oblastech starých kontinentálních štítů, ale za příznivých okolností i v lokálních extenzních doménách v závěru vývoje kolizních orogenů.
KAREL BREITER,
Geologický ústav AV ČR, v. v. i.