Ústav experimentální botaniky Akademie věd České republiky (ÚEB) byl založen v roce 1962. Má 15 laboratoří, které se nacházejí v Praze a Olomouci. Ústav provádí především základní výzkum v rostlinné biologii, konkrétně v rostlinné genetice, fyziologii a biotechnologiích. Je však aktivní také v aplikovaném výzkumu.
Projekt CZ.1.05/3.1.00/14.0327 „Nové biotechnologické produkty ÚEB AVČR“na podporu pre-seed aktivit získal dotaci z programu OP VaVpI.
Mravec J., et al., Subcellular homeostasis of phytohormone auxin is mediated by the ER-localized PIN5 transporter, NATURE |
Paciorek, et al., Auxin inhibits endocytosis and promotes its own efflux from cells, NATURE |
Honys D, et al., Cytoskeleton-associated large RNP complexes in tobacco male gametopyte (EPPs) are associated with ribosomes and are involved in protein synthesis, processing and localisation., JOURNAL OF PROTEOME RESEARCH |
Barbez E., et al., A novel putative auxin carrier family regulates intracellular auxin homeostasis in plants, NATURE |
Muller K., et al., Transcription of atp1 is influenced by both genomic configuration and nuclear background in the highly rearranged mitochondrial genomes of Silene vulgaris., PLANT MOLECULAR BIOLOGY |
Zveme vás na pravidelné podzimní Dny otevřených dveří 2014, které pořádáme v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR s mottem Dotkni se vědy. Výborný důvod, proč přijít zrovna do našeho ústavu a seznámit se s rostlinnou biologií. Rostliny jsou totiž fantastičtí dárci života na zemi – využívají energii ze Slunce pro výrobu organických látek, čímž živí lidstvo i ostatní živé tvory. Navíc vytváří značné množství látek, z nichž mnohé člověk umí využít třeba v medicíně.
V Ústavu experimentální botaniky AV ČR potkáte chytré, sympatické vědce a vědkyně. A nejen to, uvidíte v akci také jejich neodmyslitelné pomocníky – pokusné rostliny i moderní špičkové přístroje včetně robotů nebo speciálních mikroskopů. V laboratořích zkrátka poznáte, jak vypadá věda pro 21. století. Věda rozhodně nejsou suchá fakta v učebnicích! Je to zajímavá, napínavá, občas dokonce detektivní práce.
Genetický plán pšenice odhalen
Pšenice tvoří hlavní složku výživy lidstva v mnoha oblastech světa. Tato plodina je pěstována na více než 215 milionech hektarů, z nichž se ročně sklidí téměř 700 milionů tun zrn. S takovouto roční sklizní se pšenice řadí na třetí místo mezi obilovinami, hned za kukuřici a rýži. Na rozdíl od těchto dvou obilovin má však vyšší obsah bílkovin, tudíž je pro lidstvo nejdůležitějším zdrojem bílkovin rostlinného původu. Zrno pšenice lze snadno skladovat a pšeničná mouka je neodmyslitelně spjata s přípravou velké škály kvalitních potravin.
Mnoho živých organizmů cestuje po celém světě ať se chtěnou nebo nechtěnou dopomocí člověka. Tak i brambor opustil Jižní Ameriku v roce 1565 a následně se zabydlel prakticky na celé planetě. Neunikl ale svým četným pronásledovatelům, mezi nimiž útočností vyniká řasnovka, plíseň bramborová. Ta pak např. v Irsku mezi lety 1844 až 1849 úrodu natolik zdevastovala, že vyvolala hladomor a následný exodus obyvatel.
Ústav experimentální botaniky, v.v.i., Rozvojová 263, 165 02 Praha 6 - Lysolaje, Česká republika
IČ: 61389030, DIČ: CZ61389030, Tel.: 225 106 453, Fax: 225 106 456, E-mail: uebueb [dot] cas [dot] cz, seznam zaměstnanců