Akademie věd ČR › O AV ČR › Struktura AV ČR › Pracoviště AV ČR › ziva
Botanický ústav AV ČR, v. v. i. (BÚ)
Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
Zámek 1
252 43 Průhonice
252 43 Průhonice
Telefon: 271 015 111
FAX: 267 750 031
E-mail: ibot@ibot.cas.cz
Zřiz. list.: bu_zl.pdf
Ústav vznikl k 1. 1. 1962 z Geobotanické laboratoře ČSAV v Průhonicích, zřízené 1. 1. 1954. S účinností k 1. 1. 1968 byla k ústavu přičleněna Botanická zahrada v Průhonicích včetně Průhonického parku. V roce 1972 bylo vytvořeno Hydrobotanické oddělení v Třeboni (nyní úsek ekologie rostlin). Od 1. ledna 2007 se ústav stal veřejnou výzkumnou institucí ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb.
Ústav rozvíjí základní botanický výzkum na úrovni druhů, populací i společenstev. Zastoupeny jsou tyto obory: taxonomie a fytogeografie vyšších i nižších rostlin (včetně algologie, ekotoxikologie, mykologie, bryologie a lichenologie), ekologie rostlin, zahrnující populační biologii, srovnávací a produkční ekologii a ekofyziologii, mykorhizní symbiózy a dále syntaxonomie a synekologie, soustřeďující se na výzkum větších vegetačních komplexů včetně vegetačního mapování a paleoekologie. V současné době řeší zejména otázky biodiverzity a evolučních trendů u rostlin, invazivního chování druhů, reakce rostlin a vegetace na změny prostředí i problematiku koexistence druhů v ekosystému.
Ústav rozvíjí základní botanický výzkum na úrovni druhů, populací i společenstev. Zastoupeny jsou tyto obory: taxonomie a fytogeografie vyšších i nižších rostlin (včetně algologie, ekotoxikologie, mykologie, bryologie a lichenologie), ekologie rostlin, zahrnující populační biologii, srovnávací a produkční ekologii a ekofyziologii, mykorhizní symbiózy a dále syntaxonomie a synekologie, soustřeďující se na výzkum větších vegetačních komplexů včetně vegetačního mapování a paleoekologie. V současné době řeší zejména otázky biodiverzity a evolučních trendů u rostlin, invazivního chování druhů, reakce rostlin a vegetace na změny prostředí i problematiku koexistence druhů v ekosystému.
Její rodiče jsou zaměstnanci ÚMG v rámci projektu BIOCEV. Jelikož pochází z tzv. třetí země, konkrétně z Austrálie, podle českých zákonů nemají jejich rodinní příslušníci nárok na veřejné zdravotní pojištění. Náklady na intenzivní léčbu Katareeyi během prvních dvou měsíců překročily limit komerčního pojištění ve výši 1,6 milionu Kč. Léčba byla dlouhá a finančně náročná a veškeré náklady na ni hradí pouze Katareeyni rodiče z vlastních zdrojů.
Více informací...