Česky
Jedním z aktuálních témat, která ve vztahu k životnímu prostředí zasluhují pozornost a vyžadují diskusi zaměřenou jak odborně, tak i s ohledem na zájmy, názory a postoje veřejnosti, je těžba břidlicového plynu na českém území. K celospolečenské debatě o těžbě tohoto plynu přispěla Komise pro životní prostředí AV ČR seminářem Environmentální souvislosti těžby břidlicového plynu, který se uskutečnil 16. června 2012 v hlavní budově Akademie věd na Národní třídě v rámci dlouhodobého seminárního programu, jímž Komise reaguje na současné environmentální problémy celostátního dosahu.
Fota: Archiv autora
Břidlicový plyn se prvně těžil v USA v 19. století.
Jednání zahájil dr. Radim Šrám, předseda Komise pro životní prostředí AV ČR, který poukázal na mediální reakce, jež uvažovaný průzkum ložisek břidlicových plynů vyvolal. Upozornil především na pořad České televize (vysílaný v cyklu Nedej se), který se zaměřil na problematiku hydraulického frakturování (HF), a zmínil rovněž stanovisko Senátu Parlamentu ČR, jež několik dnů před konáním semináře podpořilo zákaz těžby břidlicových plynů metodou HF.
Příspěvky dále přednesli dr. Leo Eisner z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, starosta města Náchoda Jan Birke, starostka Berouna Šárka Endrlová a zástupci vědecké rady koalice Stop HF. Leo Eisner seznámil účastníky s poznatky, které se na vysoce odborné bázi aplikují pro účely zajišťování těžby s co nejúčinnějším omezováním nežádoucích environmentálních dopadů. Posouzeny byly jak přednosti metody HF, tak i výhrady vůči ní.
Z charakteristiky postupů umožňujících omezování rizik a jejich prevenci byl odvozen též komentář k nejvýznamnějším výhradám vůči možné aplikaci HF na Berounsku. Výhrady jsou následující: geologická struktura oblasti vylučuje úspěšné použití metody HF; živý oběh krasových vod probíhá až do hloubek 500 metrů pod terénem; existují obavy z destrukčních dopadů na příslušnou chráněnou krajinnou oblast; hustota zástavby a osídlení zabrání realizaci záměru. Komentář vyjadřoval názor, že vhodná aplikace HF může relevanci uvedených výhrad značně snížit. Zahrnoval i posouzení případné těžby v kontextu dlouhodobé české energetické strategie, se závěrem, že za určitých předpokladů může v budoucnu těžba břidlicového plynu přispět k řešení napjaté energetické bilance i ke snížení závislosti na energetickém importu.
Další vystoupení byla pojata jako argumentace v neprospěch těžby a použití metody HF, opírající se mimo jiné o stanoviska mnoha institucí veřejné správy, občanských iniciativ a občanů samých, a to především těch, kteří trvale žijí v oblastech, kde by se měl uskutečnit průzkum ložisek a případně následná těžba. Odmítavá stanoviska vůči použití HF vyjádřili zástupci (starostové klíčových center) dvou ze tří uvažovaných průzkumných územních celků v ČR, kterými jsou Trutnovsko (Broumovsko), území označované jako „Berounka“ a Valašsko. Poukazovalo se na postup Ministerstva životního prostředí ČR, které v případě Trutnovska nejprve vyhovělo požadavku zřídit příslušné průzkumné území, když své rozhodnutí opíralo o veřejný zájem na informacích o ložiscích nerostů nadřazený veřejnému zájmu na ochraně přírody a podzemních vod. Negativní reakce na uvedené rozhodnutí byla v dotčeném regionu velmi silná a zástupci veřejné správy a obcí se v této situaci obraceli na ministra životního prostředí. Důvody bouřlivé reakce tvořily obavy z ohrožení režimu podzemních vod a její kvality, nevratné nežádoucí změny v rázu krajiny, narušení územních systémů ekologické stability a velkoplošných, zvláště chráněných území a další předpokládané vlivy.
Ministr životního prostředí požadavkům starostů a činitelů veřejné správy vyhověl a letos v dubnu původní rozhodnutí o vymezení průzkumných území zrušil. Ministerstvo životního prostředí bude nyní posuzovat, které veřejné zájmy jsou v předmětném území převažující. Zástupci veřejné správy podporují názor, že ochrana podzemních vod a další environmentální kritéria jednoznačně převyšují svým významem na úrovni regionální i celostátní případnou rizikovou těžbu břidlicového plynu.
Cílová průzkumná území v Česku: Berounsko, Broumovsko a Valašsko
Z důvodů podobných těm, jež jsme výše uvedli v případě Trutnovska, odmítlo vymezení průzkumného území (s názvem „Berounka“) i město Beroun. Negativní stanovisko vedení města podrobně zdůvodnilo v dokumentu, který je koncipován jako dopis ministru životního prostředí.
Zástupci vědecké rady koalice Stop HF, kterou tvoří občanská sdružení, obce, města, kraje a další subjekty, jednoznačně oponovali záměru vytvořit průzkumná území a případně realizovat těžbu. Připustili, že přínosem možné těžby by bylo snížení závislosti na energetickém importu, a to především z Ruska, zároveň však poukázali, že reálná redukce tohoto importu může být mnohonásobně nižší, než uvádějí odhady, podle nichž by měla dosáhnout 2–5 procent. Na druhé straně upozornili na významné negativní dopady, které lze očekávat i na základě dlouhodobě kumulovaných zkušeností s těžbou pomocí HF ve Spojených státech amerických. Pro hodnocení těchto zkušeností se využily jako zdroje studie Evropského parlamentu, podklady Tyndall Institute, Duke University a dalších institucí.
Mezi možná rizika a negativní vlivy na území a obyvatelstvo vyplývající ze zmíněných zkušeností patří především újmy, pokud jde o systémy podzemních vod; ohrožení zdrojů pitné vody a snižování objemu jejích zásob; výskyt seizmických jevů (až 2,4 Richterovy škály); šíření toxických chemikálií (mnohdy karcinogenních či mutagenních); úniky nezachyceného plynu do atmosféry; enormní zábor zemědělské půdy; kontaminace půdy toxickými odpady, jež může mít vliv i na odbyt zemědělské produkce; toxicita „zpětné vody“, kterou není možné zcela vyčistit; riziko radioaktivity (pro ČR typické); výskyt havárií (výbuchy vrtů apod.); velká zátěž území nákladní dopravou s rizikem havárií při převozu chemikálií; velká spotřeba vody, která se při injektáži znehodnotí a je eliminována z oběhu; výrazné změny krajinného rázu lokalizací průmyslových objektů; narušení systémů ekologické stability a chráněných území.
Vědecká rada koalice Stop HF, jak vyplývá ze samotného názvu sdružení, zastává názor, že aplikaci metody HF je nutné odmítnout pro celé české území. Soudí, že vzhledem k nebezpečím, která metoda přináší, je zapotřebí její použití posuzovat i z hlediska národní bezpečnosti. Protože považuje horní a báňskou legislativu za zastaralou, jeví se podle ní jako účelné, aby HF eliminoval nový zákon, jehož návrh koalice již připravila.
Každé z vystoupení podnítilo rozsáhlou diskusi; rovněž závěrečná rozprava potvrdila zájem většiny účastníků nejen o další vývoj názorů na uvedenou problematiku, ale také o dopady relevantních stanovisek a rozhodnutí na příslušné územní celky. Komise z prezentovaných poznatků a výsledků semináře jednoznačně vyvozuje, že daná tematika patří mezi celostátně významné environmentální problémy, jimž bude i nadále věnovat soustavnou pozornost.
Organizátoři i účastníci akce se shodli na tom, že je zapotřebí uplatnit a dostatečně informačně využít sdělené a diskutované poznatky i mimo rámec jednání, jež se uskutečnilo na semináři. Ten ukázal, že rizika spojená s HF v českých podmínkách významně převažují nad dosažitelným ekonomickým přínosem. Prezentované příspěvky naleznete na www.cas.cz.
JAROSLAV MACHÁČEK,
Komise pro životní prostředí AV ČR,
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.