Cílem předkládaného projektu je analyzovat náboženské hodnoty a chování současné české společnosti a jejich souvislost s praktickým jednáním a socioekonomickými a politickými postoji. Existující sociologické výzkumy i sledování mediálního diskurzu ukazují vysokou míru diferencovanosti české společnosti vzhledem k (církevní) religiozitě: na jednu stranu se po roce 1989 nově konsolidovala menšinová církevní část společnosti, aktivně participující na církevním dění a více či méně se řídící církevními normami, na straně druhé existuje zvětšující se část společnosti, která církve a jejich působení jednoznačně odmítá, což nutně neznamená odmítání jakéhokoli náboženství. V necírkevní části společnosti roste význam privatizovaných forem tzv. spirituality. Důležitost těchto otázek přitom bude nepochybně stoupat v souvislosti s postupující evropskou integrací, a proto je nezbytné českou ne/religiozitu a její sociopolitické důsledky sledovat ve dvou kontextech. Zaprvé jako historický vývoj v kontextu společenských změn po roce 1989 a zadruhé v kontextu měnící se náboženské situace v dalších evropských zemích. Obojí umožňuje účast na mezinárodním srovnávacím projektu International Social Survey Program (ISSP 2008 - náboženství).
Dotazovací výběrová šetření programu ISSP probíhají každoročně nepřetržitě od roku 1985. Počet členských zemí v roce 2005 je 41 a o přistoupení dalších států se dále jedná. Vzhledem k délce trvání programu a počtu zúčastněných zemí tak ISSP poskytuje vůbec nejrozsáhlejší mezinárodně srovnatelnou databázi z postojových výzkumů. Datové soubory z českých šetření ISSP z let 1992-2000 jsou již k dispozici v české a anglické verzi ke stažení na internetových stránkách Sociologického datového archivu. Ke stažení souborů není nutné kontaktovat archiv, služba je orientována především na učitele a studenty, kteří mohou pro účely výuky velmi snadno a rychle získat a použít data z reálných sociologických výzkumů. Pro české žadatele jsou rovněž na základě žádosti k dispozici data z mezinárodních výzkumů ISSP. Česká republika je členem programu ISSP od roku 1992 a zúčastnila se všech výzkumů za posledních 15 let. Navrhovaný projekt tak zachová kontinuitu výzkumů ISSP v České republice.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 19, zobrazeno 1 - 10)
Recenzní stať analyzující tři aktuální příspěvky k sociologii náboženství napsané evropskými autory a podávající obecný přehled různých verzí evropských vědeckých přístupů k náboženství, mimo jiné ve srovnání se stavem americké sociologie náboženství.
Česká republika je všeobecně známa jako nejméně náboženská země na světě a většina Čechů je na tuto skutečnost hrdá. Podle autorů jsou však Češi spíše mimo církve než ateisté, s různými formami moderní spirituality New Age, které stále více získávají na popularitě.
Autor za použití historických a sociologických metod analyzuje situaci náboženství v moderní české společnosti a srovnává ji s náboženskými procesy probíhajícími v dalších evropských zemích.
Současné české pohřební obřady výrazným způsobem navazují na dobu vlády komunistického režimu, během kterého se celkem úspěšně podařilo nahradit velkou část náboženských pohřbů pohřby sekulárními. Na pozadí tohoto postupu studie popisuje a analyzuje současnou pohřební praxi, přičemž vychází ze dvou výzkumů, které se vzájemně doplňují.
Studie zpracovává data z reprezentativního výzkumu české religiozity uskutečněného v rámci Mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP v roce 2008. Práce je svým zaměřením empirická a kvantitativní a jejím hlavním cílem je popsat, jak tento reprezentativní výzkum českou religiozitu zachycuje. V úvodní části se zabýváme postavením náboženství v moderních společnostech a rozlišujeme mezi tradičním a alternativním (detradicionalizovaným náboženstvím).
Článek se zabývá rozdíly v religiozitě mužů a žen. Poté, co čtenářům přiblíží hlavní sociologické teorie vysvětlující tyto rozdíly, zkoumá rozdíly v religiozitě českých mužů a žen na datech ISSP 2008. Ukazuje, že české ženy jsou zbožnější než muži ve všech měřítcích religiozity. Tyto rozdíly však nelze vysvětlit ekonomickou aktivitou či sociální deprivací, část rozdílů však lze přispat rozdílné náboženské socializaci v dětství.
Článek se zabývá vztahem religiozity a psycho-sociálních jevů jako je bezmocnost, "beznormnost", sociální izolace, sebe-odcizení a kulturní odcizení, které jsou inhibujícím faktorem ve vztahu ke kvalitě života jednotlivců. Teoreticky je tento článek ukotven (kromě obecné teorie subjektivní kvality života) v konceptu odcizení tak, jak byl uchopen Melvinem Semanem.
Studie zpracovává data z reprezentativního výzkumu české religiozity uskutečněného v rámci Mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP v roce 2008. Práce je svým zaměřením empirická a kvantitativní a jejím hlavním cílem je popsat, jak tento reprezentativní výzkum českou religiozitu zachycuje. V úvodní části se zabýváme postavením náboženství v moderních společnostech a rozlišujeme mezi tradičním a alternativním (detradicionalizovaným náboženstvím).
Studie zpracovává data z reprezentativního výzkumu české religiozity uskutečněného v rámci Mezinárodního programu sociálního výzkumu ISSP v roce 2008. Práce je svým zaměřením empirická a kvantitativní a jejím hlavním cílem je popsat, jak tento reprezentativní výzkum českou religiozitu zachycuje. V úvodní části se zabýváme postavením náboženství v moderních společnostech a rozlišujeme mezi tradičním a alternativním (detradicionalizovaným náboženstvím).
Facebook
Twitter