O ústavu

Cílem činnosti Biotechnologického ústavu AV ČR, v. v. i. je základní výzkum v oblasti molekulárně biologických věd na špičkové úrovni a výhledově převod biotechnologických metod a molekulárních nástrojů k diagnostice a léčbě patologického stavu buňky do humánní a veterinární medicíny, případně dalších důležitých oblastí lidské činnosti.

Začátky ústavu nebyly jednoduché, většina skupin byla nově ustavena, ústav měl omezené finanční možnosti, přesto napomáhal ustavení a rozvoji nových skupin. Růst ústavu byl a je prostorově omezen. Přesto pracovníci ústavu na základě poctivé a intenzivní vědecké práce prokázali, že jsou schopni publikovat každý rok řadu kvalitních publikací v zahraničních časopisech s narůstajícím impakt faktorem. Ústav prokázal nejen živatoschopnost, ale i kontinuální růst.

Aplikace výsledků VaV do praxe

Součástí činnosti ústavu je převedení vědeckých poznatků a výzkumu do praxe. V rámci projektu „Centra molekulárních metod monitorování difúzního znečištění životního prostředí“, ve kterém bylo zapojeno několik firem, byla vytvořena řada prototypů, jež byly použity ke konstrukci kitů na monitorování znečištění životního prostředí (Laboratoř reprodukční biologie). Výzkum a výsledky Laboratoře molekulární terapie byly a jsou sponzorovány soukromým dárcem, což je mimořádný počin v rámci Akademie. Tyto finance umožňují rychlejší převod výsledků (látky zaměřené na léčbu nádorů) do preklinických a klinických testů. Laboratoř inženýrství vazebných proteinů podala patent na novou generaci proteinových nosičů vhodných pro vývoj nových léčiv. Laboratoř biomolekulárního rozpoznávání předala několik prototypů (softwarů) ke studiu struktury proteinů. Ale i ostatní skupiny směřují výzkum do praktických aplikací, převážně do diagnostiky.

Akademická a mezinárodní spolupráce
Probíhá spolupráce nejen uvnitř ústavu ale i s jinými ústavy Akademie a vysokými školami, a to jak v grantových aplikacích, tak v v publikační aktivitě. V rámci spolupráce s vysokými školami probíhá na ústavu výchova studentů (Bc., Mgr., PhD.) , šest pracovníků přednáší na vysokých školách a působí v Oborových a Vědeckých radách fakult.

Mezinárodní spolupráce je jedním z klíčových faktorů pro práci všech našich skupin a je podporována na všech úrovních v ústavu. Naše skupiny se podílí na společných projektech, dvoustranných dohodách, nebo jednoduše při řešení konkrétního vědeckého problému. Významní vědci ze zahraničí navštívili ústav a přednesli zde zajímavé přednášky. Ústav je otevřen také pro zahraniční doktorandy.

 

Vydavatelská činnost
Pod záštitou ústavu vychází mezinárodní časopis „Reproductive Biology and Endocrinology” (RB&E). Je určen pro reprodukční a vývojové biology, endokrinology a mnoho dalších, více informací: http://www.rbej.com.

 

Významná ocenění pracovníků
Úspěšné postavení našeho ústavu bylo potvrzeno vyznamenáními a odměnami udělenými našim výzkumníkům. Cyril Bařinka získal prestižní pětileté J.E. Purkyně Fellowship a EMBO grant v roce 2010. Jaroslav Truksa získal finance z Kellnerovy nadace (2012). V roce 2009 obdržela Jana Pěknicová medaili za práci v ICCIR a rozvoj reprodukční imunologie. Několik pracovníků bylo odměněno za nejlepší publikaci v jejich oboru nebo za nejlepší prezentaci na symposiích.

Pracovníci Biotechnologického ústavu popularizují vědecké výsledky a to jak prezentacemi během Týdne vědy a v průběhu Dne otevřených dveří, tak i vystupováním v TV a tisku.

 

Pro další rozvoj ústavu je důležité jeho zapojení do projektu BIOCEV v rámci programu Výzkum a vývoj pro inovace (www.biocev.eu). Biotechnologický ústav se spolu s pěti ústavy Akademie věd ČR (Ústav molekulární genetiky, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie) a dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze (Přírodovědecká fakulta a 1. Lékařská fakulta) podílí na přípravě a realizaci projektu. Ústav je zapojen do dvou z pěti programů projektu BIOCEV - Program 3 (Strukturní biologie a proteinové inženýrství) a Program 5 (Vývoj léčebných a diagnostických postupů).

Výzkum a vývoj nových biotechnologií ústavem s vysokým vědeckým potenciálem by mohl přinést velké výhody pro společnost, zejména pokud jde o sociálně-ekonomické dopady na různé oblasti zdraví obyvatelstva.

Jsem přesvědčena, že Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i., vzhledem k úspěšnému rozvoji skupin, nárůstu kvalitních publikací a k přibývajícím praktickým aplikacím, má před sebou velmi dobrou budoucnost a předpoklady pro další rozvoj.


Praha červen 2013

Jana Pěknicová