Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Zimní setkání vědeckých pracovníků
Na 17.12. dopoledne je plánován celoústavní seminář všech oddělení dohromady. Začátek bude v 9:15 v seminární místnosti za dvoumetrem. Podrobný program setkání naleznete zde.
Seminář je přístupný i veřejnosti, přednášky proběhnou v angličtině.
Česká astronomická společnost a Středisko společných činností Akademie věd České republiky vás srdečnou zvou na slavnostní předání Nušlovy ceny za rok 2014 a laureátskou přednášku, které proběhnou v sobotu 13. prosince 2014 od 14:00 v budově Akademie věd, Národní 3, Praha 1, v sále 206.
V pátek 21.11.2014 převzal z rukou předsedy Akademie věd Medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách prof. Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.
Na čem pracujeme: Vliv atmosféry a oceánů na polohu rotační osy Země
Střídání dne a noci na Zemi je způsobeno víceméně pravidelným otáčením planety kolem její osy. Poloha zemské rotační osy je v kosmickém prostoru na první pohled stálá, míří do směru, kde se nachází na hvězdné obloze Polárka – také proto se na Zemi střídají roční období. Avšak při bližším výzkumu je zřejmé, že tato stálost je více než iluzorní. Zemská rotační osa ve skutečnosti vykonává mnoho pohybů, které jsou cílem výzkumu Jan Vondráka z AsÚ a jeho kolegů. Jejich poslední práce ukazuje, že na okamžitou polohu zemské osy mají vliv, kromě pohybů a změn v atmosféře a oceánech, také tzv. geomagnetické záškuby.
Poslední aktualizace: 5.12.2014
Astronomický ústav AV ČR využívá jeden z dalekohledů na observatoři La Silla na jižní polokouli, který je součástí Evropské jižní observatoře. Dozvíte se, jak to tam vypadá a co takové pozorování obnáší.
Velmi jasný bolid ve středu 26. listopadu 2014 ráno upoutal pozornost veřejnosti. Vyjádření vedoucího oddělení meziplanetární hmoty Dr. Pavla Spurného naleznete v tomto článku.
Velmi jasný bolid ve středu 26. listopadu 2014 ráno upoutal pozornost veřejnosti. Vyjádření vedoucího oddělení meziplanetární hmoty Dr. Pavla Spurného naleznete v tomto článku.
Na čem pracujeme: Prostorové mapování galaktické centra pomocí rentgenové polarimetrie
Přestože astronomové mají k dispozici velmi detailní pozorování vnitřních částí naší Galaxie v mnoha spektrálních oborech, celková struktura blízkého okolí galaktického středu je doposud neznámá. Objekty ležící nepochybně v různých vzdálenostech se nám promítají na nebeskou sféru a jejich skutečná poloha v prostoru tedy zůstává pozorovatelům skryta. Frédéric Marin z AsÚ a jeho spolupracovníci navrhli a otestovali metodu, která umožňuje stanovit úplnou prostorovou pozici molekulárních oblaků v centrální části Galaxie.
Na čem pracujeme: Jasná Perseida s neobvykle vysokou počáteční výškou
Astronomové z Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ se již tradičně zabývají studiem meteorů. Pro tyto účely provozují automatickou bolidovou síť se stanicemi pokrývajícími území České republiky. Jedenáct stanic z této sítě zaznamenalo 12. srpna 2012 velmi jasný meteor patřící do známého letního roje Perseid. Výzkum vedený Pavlem Spurným z AsÚ následně ukázal, jak moc je tento úlovek zajímavý.
Na čem pracujeme: Nejpřesněji určené parametry binární planetky
Studium asteroidů je jedním ze dvou hlavních proudů činnosti Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ. Cílem výzkumu je mimo jiné zjistit o planetkách co možná nejvíce informací a to co možná nejpřesněji. To umožňuje zabývat se nejen samotnými tělesy, ale například sledovat i vývoj jejich drah, což je důležitým pozorovacím údajem pro studium různých negravitačních procesů, které ovlivňují pohyb těchto těles Sluneční soustavou. P. Scheirich vedl rozsáhlý mezinárodní tým, který si kladl za cíl co nejpřesněji popsat složky dvojplanetky 1996 FG3 a jejich vzájemný orbitální pohyb.
Projekt GLORIA zpřístupňuje všem uživatelům internetu celosvětovou síť robotických dalekohledů
Díky projektu GLORIA může veřejnost vzdáleně ovládat robotické dalekohledy po celém světě, provádět pozorování a získávat astronomické snímky. Stačí k tomu pouze připojení k internetu. Mezi hlavní dalekohledy, zapojené do tohoto programu, patří dalekohled D 50 a BART, které se nachází na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Tento projekt je podporován programem Evropské unie na podporu amatérských a občanských vědeckých aktivit (citizen science).
Na 17.12. dopoledne je plánován celoústavní seminář všech oddělení dohromady. Začátek bude v 9:15 v seminární místnosti za dvoumetrem. Podrobný program setkání naleznete zde.
Seminář je přístupný i veřejnosti, přednášky proběhnou v angličtině.
Česká astronomická společnost a Středisko společných činností Akademie věd České republiky vás srdečnou zvou na slavnostní předání Nušlovy ceny za rok 2014 a laureátskou přednášku, které proběhnou v sobotu 13. prosince 2014 od 14:00 v budově Akademie věd, Národní 3, Praha 1, v sále 206.
V pátek 21.11.2014 převzal z rukou předsedy Akademie věd Medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách prof. Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.
Na čem pracujeme: Vliv atmosféry a oceánů na polohu rotační osy Země
Střídání dne a noci na Zemi je způsobeno víceméně pravidelným otáčením planety kolem její osy. Poloha zemské rotační osy je v kosmickém prostoru na první pohled stálá, míří do směru, kde se nachází na hvězdné obloze Polárka – také proto se na Zemi střídají roční období. Avšak při bližším výzkumu je zřejmé, že tato stálost je více než iluzorní. Zemská rotační osa ve skutečnosti vykonává mnoho pohybů, které jsou cílem výzkumu Jan Vondráka z AsÚ a jeho kolegů. Jejich poslední práce ukazuje, že na okamžitou polohu zemské osy mají vliv, kromě pohybů a změn v atmosféře a oceánech, také tzv. geomagnetické záškuby.
Poslední aktualizace: 5.12.2014
Astronomický ústav AV ČR využívá jeden z dalekohledů na observatoři La Silla na jižní polokouli, který je součástí Evropské jižní observatoře. Dozvíte se, jak to tam vypadá a co takové pozorování obnáší.
Velmi jasný bolid ve středu 26. listopadu 2014 ráno upoutal pozornost veřejnosti. Vyjádření vedoucího oddělení meziplanetární hmoty Dr. Pavla Spurného naleznete v tomto článku.
