Archiv zpráv
Zimní setkání vědeckých pracovníků
Na 17.12. dopoledne je plánován celoústavní seminář všech oddělení dohromady. Začátek bude v 9:15 v seminární místnosti za dvoumetrem. Podrobný program setkání naleznete zde.
Seminář je přístupný i veřejnosti, přednášky proběhnou v angličtině.
Slavnostní předání Nušlovy ceny za rok 2014
Česká astronomická společnost a Středisko společných činností Akademie věd České republiky vás srdečnou zvou na slavnostní předání Nušlovy ceny za rok 2014 a laureátskou přednášku, které proběhnou v sobotu 13. prosince 2014 od 14:00 v budově Akademie věd, Národní 3, Praha 1, v sále 206.
Medaile Ernsta Macha pro profesora Jana Palouše
V pátek 21.11.2014 převzal z rukou předsedy Akademie věd Medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách prof. Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.
Na čem pracujeme: Vliv atmosféry a oceánů na polohu rotační osy Země
Střídání dne a noci na Zemi je způsobeno víceméně pravidelným otáčením planety kolem její osy. Poloha zemské rotační osy je v kosmickém prostoru na první pohled stálá, míří do směru, kde se nachází na hvězdné obloze Polárka – také proto se na Zemi střídají roční období. Avšak při bližším výzkumu je zřejmé, že tato stálost je více než iluzorní. Zemská rotační osa ve skutečnosti vykonává mnoho pohybů, které jsou cílem výzkumu Jan Vondráka z AsÚ a jeho kolegů. Jejich poslední práce ukazuje, že na okamžitou polohu zemské osy mají vliv, kromě pohybů a změn v atmosféře a oceánech, také tzv. geomagnetické záškuby.
Zápisky Soni Ehlerové z observatoře La Silla
Poslední aktualizace: 5.12.2014 Astronomický ústav AV ČR využívá jeden z dalekohledů na observatoři La Silla na jižní polokouli, který je součástí Evropské jižní observatoře. Dozvíte se, jak to tam vypadá a co takové pozorování obnáší.
Bolid 26. 11. 2014 ráno
Velmi jasný bolid ve středu 26. listopadu 2014 ráno upoutal pozornost veřejnosti. Vyjádření vedoucího oddělení meziplanetární hmoty Dr. Pavla Spurného naleznete v tomto článku.
Na čem pracujeme: Prostorové mapování galaktické centra pomocí rentgenové polarimetrie
Přestože astronomové mají k dispozici velmi detailní pozorování vnitřních částí naší Galaxie v mnoha spektrálních oborech, celková struktura blízkého okolí galaktického středu je doposud neznámá. Objekty ležící nepochybně v různých vzdálenostech se nám promítají na nebeskou sféru a jejich skutečná poloha v prostoru tedy zůstává pozorovatelům skryta. Frédéric Marin z AsÚ a jeho spolupracovníci navrhli a otestovali metodu, která umožňuje stanovit úplnou prostorovou pozici molekulárních oblaků v centrální části Galaxie.
Na čem pracujeme: Jasná Perseida s neobvykle vysokou počáteční výškou
Astronomové z Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ se již tradičně zabývají studiem meteorů. Pro tyto účely provozují automatickou bolidovou síť se stanicemi pokrývajícími území České republiky. Jedenáct stanic z této sítě zaznamenalo 12. srpna 2012 velmi jasný meteor patřící do známého letního roje Perseid. Výzkum vedený Pavlem Spurným z AsÚ následně ukázal, jak moc je tento úlovek zajímavý.
Na čem pracujeme: Nejpřesněji určené parametry binární planetky
Studium asteroidů je jedním ze dvou hlavních proudů činnosti Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ. Cílem výzkumu je mimo jiné zjistit o planetkách co možná nejvíce informací a to co možná nejpřesněji. To umožňuje zabývat se nejen samotnými tělesy, ale například sledovat i vývoj jejich drah, což je důležitým pozorovacím údajem pro studium různých negravitačních procesů, které ovlivňují pohyb těchto těles Sluneční soustavou. P. Scheirich vedl rozsáhlý mezinárodní tým, který si kladl za cíl co nejpřesněji popsat složky dvojplanetky 1996 FG3 a jejich vzájemný orbitální pohyb.
Projekt GLORIA zpřístupňuje všem uživatelům internetu celosvětovou síť robotických dalekohledů
Díky projektu GLORIA může veřejnost vzdáleně ovládat robotické dalekohledy po celém světě, provádět pozorování a získávat astronomické snímky. Stačí k tomu pouze připojení k internetu. Mezi hlavní dalekohledy, zapojené do tohoto programu, patří dalekohled D 50 a BART, které se nachází na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Tento projekt je podporován programem Evropské unie na podporu amatérských a občanských vědeckých aktivit (citizen science).
Účastnili jsme se Týdne vědy a techniky 2014
Právě probíhá Týden vědy a techniky. Jak se účastníme my? Nestihli jste přednášku o Slunci Dr. Pavla Kotrče v Praze?
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2013: Studium výtrysků vyvinutých masivních hvězd v přechodném období. VLT/SINFONI přehlídka pásu K
Rada Astronomického ústavu vybrala pět nejvýznamnějších vědeckých výsledků za rok 2013 publikovaných v odborných časopisech. Dnes představujeme práci M. E. Oksaly a kol. o studiu výtrysků vyvinutých masivních hvězd v přechodném období. VLT/SINFONI přehlídka pásu K
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2013: Helioseismická tomografie proudění plazmatu ve svrchní vrstvě sluneční konvektivní zóny
Rada Astronomického ústavu vybrala pět nejvýznamnějších vědeckých výsledků za rok 2013 publikovaných v odborných časopisech. Dnes představujeme práci M. Švandy s názvem Helioseismická tomografie proudění plazmatu ve svrchní vrstvě sluneční konvektivní zóny.
Pět roků od vyhlášení Jizerské oblasti tmavé oblohy
Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?
Na čem pracujeme: Detailní modely gravitačního pole Země
Gravitační síla je základní silou řídící pohyb těles ve vesmíru. Jednoduchý popis známý ze střední školy jako Newtonův zákon všeobecné gravitace však pro přesný popis například oběžných drah umělých družic Země nestačí. Země není z jejich pohledu hmotným bodem, proto je zapotřebí co nejpřesněji znát charakter gravitačního pole Země. To nelze přesně měřit, avšak lze využít přesné znalosti drah umělých družic na nízké oběžné dráze a tvar gravitačního pole Země vypočítat. Přesně tím ze zabývá tým vedený Alešem Bezděkem z AsÚ.
Týden vědy a techniky s Astronomickým ústavem 1. - 15. 11. 2014
Jako každý rok jsme se přidali k týdnu a vědy a techniky. Připravili jsme pro vás výstavy, přednášky a tradiční dny otevřených dveří na našem Pražském pracovišti.
Na čem pracujeme: Osiřelé penumbry jako testovací materiál pro teorii slunečních skvrn
Sluneční skvrny jsou nejvýznamějšími projevy sluneční aktivity, tedy neustálých proměn povrchového mangetického pole Slunce. Po právu jsou tedy cílem dalších a dalších odborných studií, neboť jsou i přes staletí trvající výzkum stále zahaleny několika tajemstvími. Otázky jejich vzniku nebo hloubkové struktury tak zůstávají nezodpovězeny. Jan Jurčák ze Slunečního oddělení AsÚ se věnoval studiu struktur, které svým vzhledem připomínají penumbru vyvinutých slunečních skvrn, ovšem s žádnou skvrnou nejsou přímo propojeny. Takové struktury si vysloužily označení osiřelá penumbra.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2013: Oscilace akrečních disků v okolí černých děr: obecně relativistické výpočty
Rada Astronomického ústavu vybrala pět nejvýznamnějších vědeckých výsledků za rok 2013 publikovaných v odborných časopisech. Dnes představujeme práci J. Horáka a kol. o Oscilaci akrečních disků v okolí černých děr: obecně relativistické výpočty.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2013: Analýza protonového ohřevu ve slunečním větru
Rada Astronomického ústavu vybrala pět nejvýznamnějších vědeckých výsledků za rok 2013 publikovaných v odborných časopisech. Dnes představujeme práci P. Hellingera, P. Trávníčka, Š. Štveráka a kol. s názvem Analýza protonového ohřevu ve slunečním větru.
Na čem pracujeme: Vliv rotačního směšování a metalicity na ztrátu hmoty hvězdným větrem
Vývoj každé hvězdy je podle současných představ dán prakticky ihned po jejím vzniku, a silně závisí především na její hmotnosti. Vývojové modely rigorózně popisují jednotlivá stádia hvězd, od protohvězd přes pobyt na hlavní posloupnosti až k expanzi mezi rudé obry a závěrečná stádia. Ukazuje se, že v popisu přesnými rovnicemi je velká neznámá, která má vliv především na způsob, jakým ta která hvězda svůj život ukončí. Tou neznámou je ztráta hmoty hvězdným větrem. Jiří Kubát ze Stelárního oddělení AsÚ se podílel na studii, jež si vzala za cíl popsat vliv změn chemického složení vyvolaného rotačním směšováním na ztrátu hmoty horkých hvězd hvězdným větrem.