Sborník shrnuje výsledky stejnojmenného semináře věnovaného základním strukturám  církevní správy v českých zemích ve středověku. V dialogu archeologů a historiků přehodnocuje starší představy o vzniku farní sítě v Čechách a prezentací databázového projektu Teritoriální církevní správa v předhusitských Čechách rozvíjí moderní přístupy ke zpracování sériových pramenů k církevním dějinám 14. a 15. století.

Svazek obsahující dvacet studií, které osvětlují prokopskou problematiku z hlediska nejnovějšího historického, archeologického, uměleckohistorického, lingvistického, textologického a antropologického bádání. Kompendium informací o raně středověké Evropě, o jejích politických a náboženských poměrech vypovídá také o kultuře světa benediktinů, jehož součástí opat Prokop byl.

Inspirována kanonizačním procesem blahoslaveného Hroznaty, zakladatele kláštera v Teplé, přináší tato kniha syntézu pohledů různých oborů na vznik a vývoj kultu světců – jejich takzvaný „druhý život" ve středověké střední Evropě. Zvláštní, ne však výlučná pozornost je věnována světcům českého původu.

Sborník z příspěvků z kolokvií a konferencí pořádaných v letech 2002-2003 v cyklu "Život ve středověkém klášteře". Tematické bloky: infirmarium, vizitace, Sázavský klášter, řeholníci na cestách.

Studie českých, polských a slovenských badatelů jsou věnovány právním aspektům uzavírání manželství, manželství jako politiku a sociokulturním aspektům manželského života a sexuality ve 14. a 15. století.

Příspěvky jednotlivých autorů analyzují podoby utváření kolektivní paměti a identity středověkých státních, národních a profesně či sociálně vymezených komunit v českém a polském prostředí 12.-15. století.

Příspěvky českých a polských medievistů, jež tvoří 13. svazek sborníku Colloquia medieaevalia Pragensia, nazvaný Moc a její symbolika ve středověku, jsou věnovány problematice reprezentace panovnické vlády ve středověkých Čechách a Polsku. Ta se, jak ukazují zde představené studie, v symbolické rovině odrážela na panovnických pečetích, v korunovačních řádech, resp. při korunovačních rituálech, během soudních procesů či při rituálech slavnostních vjezdů do panovnických měst.

Publikace věnovaná osobnosti, době a aktivitám významného středověkého cestovatele českého původu Odorika z Pordenone. Studium zaměřené na výsledky jeho diplomatické a misijní cesty vykonané na začátku 14. století do východní Evropy a Asie přineslo řadu nových poznatků o stycích a vztazích středověké Evropy s mimoevropskými civilizacemi. Dokládají to texty devatenácti českých, italských, německých a francouzských specialistů, z nichž sestává předkládaná kniha.

Publikace obsahuje příspěvky tří desítek českých, polských a německých badatelů. V jednotlivých příspěvcích je kladen důraz na komparativní studium rituálů a slavností (korunovace, svěcení, skládání přísah, vjezdy panovníků do měst, volby, exkomunikace) ve všech sociálních prostředích středověké střední Evropy.

Sborník je věnován problematice geneze české a polské šlechty v raném a vrcholném středověku a problematice sociální reprezentace šlechty ve středověku pozdním.

Sborník zahrnuje třináct příspěvků českých a polských medievistů věnovaných problematice zbožnosti a hereze v pozdním středověku. Hlavní pozornost je v něm věnována městské religiozitě, kazatelství, klatbám, užívání amuletů v rámci lidové zbožnosti, poutnictví a s ním spojenému udělování odpustků ve střední Evropě a vztahu středověkých laiků i kleriků k ostatkům, konkrétně pak k Mariině roušce uchovávané v Praze. Soubor tří samostatných studií pak představuje zamyšlení nad počátky hereze a postupy inkvizitorů, nad postavením žen v rámci katarství a nad zplaněním valdenství v prvních desetiletích 15. století.