Stopy světla
8.9.2014
Česká astrofotografie měsíce
Oblohu nad hlavou nám roztočil vítěz srpnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Radovan Mrllák, vlastně ji roztočila sama Země, otáčeje se kolem své osy. Za dvě hodiny, po které objektiv fotoaparátu sledoval nebe nad jadranským pobřežím, se pootočila o jednu dvanáctinu celé otáčky a tento pohyb vykreslil třicetistupňové obloučky hvězd. Snímek nezachycuje však pouze otáčení naší Země. Každá hvězda je jinak barevná a jinak jasná. Kromě polohy na nebi tak o každé z nich můžeme zjistit mnohem více. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Unikátní interaktivní výstava „60 let CERN“ v AV ČR pro mimořádný úspěch prodloužena
2.9.2014
Nejrozsáhlejší mezinárodní výzkumné centrum částicové fyziky, které provozuje největší urychlovač na světě LHC – slaví letos v září 60 let od svého založení. Jeho oficiální název zní „Evropská organizace pro jaderný výzkum“, ale do povědomí veřejnosti vešlo spíše pod zkratkou CERN (z franc. Conseil Européen pour la recherche nucléaire). Pozoruhodná interaktivní výstava, kterou k jubileu uspořádaly Výbor pro spolupráci ČR s CERN spolu s AV ČR, ČVUT a Univerzitou Karlovou, nyní probíhá v sídle AV ČR v Praze a pro mimořádný úspěch je prodloužena do 12. 10. 2014. Otevřena je denně (včetně víkendů) od 9 do 18 hodin, vstup zdarma.
Vyšel komplet The Prehistory of Bohemia
1.9.2014
Anglický překlad dosud nejrozsáhlejšího kompendia českého pravěku – Archeologie pravěkých Čech (The Prehistory of Bohemia) – nyní vydal pražský Archeologický ústav AV ČR. Monumentální dílo shrnuje v sedmi svazcích současné vědomosti, podává přehled pramenů, kladených otázek i názorů na interpretaci získaných dat. Předvádí, na co lze navázat, které přístupy se jeví jako perspektivní a do kterých oblastí by měly směřovat nové badatelské projekty a projekty památkové péče. Úvodní díl seznamuje s teorií a metodou archeologie, přírodním kontextem pravěkých kultur, antropologií pravěkých populací a také s hospodařením s archeologickým dědictvím.
IMC 2014
29.8.2014
18. světový mikroskopický kongres
Největší mezinárodní odborná akce věnovaná mikroskopii – 18. světový mikroskopický kongres IMC 2014 – se uskuteční ve dnech 7.–12. září 2014 v Kongresovém centru Praha. Na 2700 účastníků z 67 zemí čeká bohatý program rozdělený do čtyř specializací: instrumentace a techniky, materiálové vědy, přírodní vědy, interdisciplinární specializace. Kongres bude mít 58 odborných sekcí a osm plenárních přednášek. Záštitu nad akcí převzali místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, primátor hl. m. Prahy Tomáš Hudeček, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a rektor ČVUT Petr Konvalinka. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Setkání představitelů Senátu Parlamentu ČR a Akademie věd ČR
29.8.2014
Tři roky od podpisu Memoranda o spolupráci
U příležitosti tříletého výročí navázání úzké spolupráce mezi Senátem Parlamentu ČR a Akademií věd ČR, kterou odstartoval podpis společného Memoranda o stálé konferenci v červenci roku 2011, se uskutečnilo v pátek 29. srpna 2014 setkání zástupců obou stran v pražské Lannově vile. Slavnostní shromáždění zahájil předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, po něm vystoupil se zdravicí předseda Senátu PČR Milan Štěch. Za společnými aktivitami, jichž bylo dosud celkem čtyřiadvacet, se ve své prezentaci (viz zde) ohlédl doc. Jaroslav Šebek.
Naděje pro léčbu Amyotrofické laterální sklerózy
28.8.2014
Úspěch českých vědců publikovaný v časopise Stem Cells
Kmenové buňky kostní dřeně mohou mít pozitivní účinek na průběh Amyotrofické laterální sklerózy (ALS), neurodegenerativního onemocnění, jež vede během dvou až pěti let ke smrti pacienta a na které není žádný dostupný lék. K tomuto závěru, jenž byl nyní zveřejněn v prestižním mezinárodním lékařském časopise Stem Cells, došli vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR pod vedením profesorky Evy Sykové.
Ve starém mlýně vznikly unikátní vědecké laboratoře
28.8.2014
V těsné blízkosti jihočeské Třeboně bylo v areálu původního barokního Opatovického mlýna vybudováno špičkové vědecké a vzdělávací centrum se zaměřením na výzkum řas, sinic a bakterií. V letošním roce tak po třech letech vrcholí realizační fáze projektu Algatech v hodnotě 125 milionů korun, který spadá pod Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Základy mikrobiologického výzkumu v Opatovickém mlýně byly položeny již před více než 50 lety, od roku 1962 zde sídlí oddělení fototrofních mikroorganismů Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
Na stopě příčin nádorů slinivky břišní?
22.8.2014
Výsledky multicentrické celogenomové asociační studie
Nová fakta o dědičné informaci vedoucí k pochopení vzniku nádorů slinivky břišní publikovalo 3. srpna 2014 v prestižním vědeckém časopise Nature Genetics Mezinárodní konsorcium pro výzkum nádorů slinivky břišní (PANDORA). Vědci sdružení v konsorciu popsali další čtyři nové varianty genů souvisejících s nádory slinivky. Genetickou podstatu onemocnění se daří odhalovat díky využití celogenomových studií, na nichž se podílí i tým Dr. Pavla Vodičky z Oddělení molekulární biologie nádorů Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.
Archeologický nález kostela na Vyšehradě
20.8.2014
V červenci 2014 pokračoval výzkum Archeologického ústavu v Praze v prostorách baziliky sv. Vavřince na Vyšehradě. Výzkum, který přinesl velmi zajímavé poznatky v oblasti raně středověké církevní architektury, finančně podpořily Magistrát hlavního města Prahy, královská kolegiátní kapitula na Vyšehradě, Archeologický ústav AV ČR Praha a Pražský archeologický fond. V letošním roce pokračoval systematický výzkum Archeologického ústavu v Praze, který se již několik desetiletí věnuje pražskému Vyšehradu.
Propojení světa polovodičů a magnetů
20.8.2014
Vědci z FZÚ AV ČR představili účinný konvertor mezi nábojem a spinem
Dnešní informační technologie jsou založeny buď na náboji, nebo na spinu elektronu. Polovodičové mikroprocesory jsou typickým příkladem široké škály součástek založených na náboji. Využívají možnost nabízenou polovodiči, kterou je snadné elektrické ovládání a detekce jejich nábojového stavu reprezentujícího nuly nebo jedničky. Součástky založené na spinu pracují na zcela jiném principu. V některých materiálech, např. v železe, se spiny elektronů spontánně orientují jedním směrem, což způsobuje magnetismus.
