Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno

 
Práce všestranně (s pomocí řady dalších vědních disciplín) hodnotí slovanský kostrový mohylník ve Stěbořicích nedaleko Opavy (Slezsko). Kostrový ritus, způsob uložení zemřelých, zřetelná ideologická sevřenost celého aktu (rituálu) i výlučnost a jedinečnost materiální kultury jednoznačně hovoří v tom smyslu, že zde své zemřelé nepochovávala místní (domácí) populace, nýbrž cizí element, jímž byli noví příchozí přesunující se z centrálních oblastí Velké Moravy. Počátky pohřbívaní jsou kladeny do pokročilé 3. čtvrtiny 9. století, jeho závěr pak na přelom 9. a 10. věku.

 Sborník příspěvků, na němž se podílel široký tým autorů, představuje první ucelenou práci týkající se výšinné osady badenské kultury v Hlinsku u Lipníka. Nejenže zpřístupňuje veškeré dostupné prameny získané dlouhodobým archeologickým výzkumem, ale pokud je to možné, vyčerpávajícím způsobem vybrané druhy inventáře zpracovává. V knize je stať, ve které je dokončena charakteristika sídlištních horizontů hlinecké osady na základě analýzy keramiky a zároveň je zde podán přehled základních keramických typů. Práce rovněž obsahuje soupis všech sídelních a sídlištních objektů s informacemi o jejich datování a charakteru inventáře. Dále je zde vyčerpávajícím způsobem podán rozbor uhlíků a makrozbytků a na jejich základě zrekonstruován obraz původního životního prostředí. Z bohatého archeologického materiálu je zpracována kamenná štípaná industrie, kosterní pozůstatky domácích a divoce žijících zvířat a také nositelů badenské kultury žijících na osadě.

Kniha podává podrobné archeologické zhodnocení mohylového pohřebiště ze starší a střední doby bronzové v Boroticích na Znojemsku. Na pohřebišti bylo prozkoumáno 53 hrobů ze starší doby bronzové a 30 hrobů z mladší doby bronzové

Unikátní archeologický materiál pochází ze čtyř jihomoravských pohřebišť. Z birituálního pohřebiště v Nechvalíně (1. N.) je datován do 7.-9. století a z kostrového pohřebiště ve stejné lokalitě (2. N.), pochází z 9.-11. století. 2. N. bylo od 1. N. vzdáleno asi 160 m východně. Na obou pohřebištích byly hroby ukládány vždy jen při severním okraji nekropole. Nejstarší žárové hroby na 1. N. jsou většinou v jeho jižní části, nejmladší hroby s esovitými záušnicemi na 2. N. jsou v severní části hřbitova. V Prušánkách je situace obdobná, 2. pohřebiště (2. P.) je od 1. P. vzdáleno asi 130 m jihozápadně. Lze tedy předpokládat horizontálně stratigrafické vztahy nejen mezi hroby, ale i mezi pohřebišti 1. N. – 2. N. a 1. P. – 2. P.