Vítejte na stránkách pro veřejnost a novináře

Klíčící semenáček nejčastější pokusné rostliny dneška - huseníčku rolního. Foto M. Fendrych.

Myslíte si, že moderní věda je příliš složitá a nepochopitelná? A že její objevy nemají žádné praktické využití? Pak jste tady správně. Zde vás totiž vyvedeme z omylu.

V této sekci vám ukážeme, čím je náš výzkum zajímavý i užitečný. Zprávy jsou stručné, srozumitelné, ověřené – prostě věda z první ruky, přímo od profesionálů.

Pokud jste novinář(ka) a některé téma vás zaujme, kontaktujte pro další informace příslušné vědce nebo Ing. Kláru Hoyerovou, Ph.D.: hoyerovaatueb [dot] cas [dot] cz.

Na této stránce přinášíme odkazy na deset nejnovějších příspěvků z celé sekce Pro veřejnost a novináře. Mnohem více jich najdete v jednotlivých rubrikách.

Můžete nás sledovat a diskutovat s námi také na Facebooku nebo Twitteru.

Poslední novinky z Ústavu experimentální botaniky

02.12.2014 - 15:41

Mandloň obecná je opadavý strom, který pochází ze Středního Východu a jižní Asie. Vzhledově nejvíce připomíná broskvoň, a to ne náhodou, obě rostliny jsou totiž poměrně blízce příbuzné. Mandloň bývá pěstována pro svá semena, která jsou známa jako mandle. Ačkoliv mandle řadíme mezi ořechy, z botanického hlediska se o oříšek nejedná. Plodem mandloně je peckovice, tedy stejný typ plodu, se kterým se setkáme například u třešně, meruňky nebo švestky. Samotná nevyloupnutá mandle je pak peckou, dužnatý obal při zrání mandlí vysychá a postupně praská. Zralé mandle se tak mohou vcelku snadno svého obalu zbavit.

25.07.2014 - 08:19

Jednou ze základních rostlinných živin je dusík. Na množství dostupného dusíku je závislý i výnos většiny rostlin; jinými slovy, není-li dost dusíku, rostlina strádá a hladoví a roste buď velmi pomalu, nebo dokonce neroste vůbec. Toho si všimli již prehistoričtí zemědělci, když pro zvýšení výnosů začali používat hnůj, který je na dusíkaté látky velmi bohatý. Přestože dusík tvoří asi čtyři pětiny zemské atmosféry, v půdě se ho většinou mnoho nenachází. Alespoň ne v takové formě, kterou by dokázaly rostliny využít. 

12.11.2014 - 09:49

V rámci Týdne vědy a techniky AV ČR se koná výstava Ústavu experimentální botaniky s názvem 

18.07.2014 - 12:33

Genetický plán pšenice odhalen

Pšenice tvoří hlavní složku výživy lidstva v mnoha oblastech světa. Tato plodina je pěstována na více než 215 milionech hektarů, z nichž se ročně sklidí téměř 700 milionů tun zrn. S takovouto roční sklizní se pšenice řadí na třetí místo mezi obilovinami, hned za kukuřici a rýži. Na rozdíl od těchto dvou obilovin má však vyšší obsah bílkovin, tudíž je pro lidstvo nejdůležitějším zdrojem bílkovin rostlinného původu. Zrno pšenice lze snadno skladovat a pšeničná mouka je neodmyslitelně spjata s přípravou velké škály kvalitních potravin.

27.10.2014 - 19:38

Mnoho živých organizmů cestuje po celém světě ať se chtěnou nebo nechtěnou dopomocí člověka. Tak i brambor opustil Jižní Ameriku v roce 1565 a následně se zabydlel prakticky na celé planetě. Neunikl ale svým četným pronásledovatelům, mezi nimiž útočností vyniká řasnovka, plíseň bramborová. Ta pak např. v Irsku mezi lety 1844 až 1849 úrodu natolik zdevastovala, že vyvolala hladomor a následný exodus obyvatel. 

23.06.2014 - 13:37

Banánovník (rod Musa) hraje v tropických oblastech důležitou úlohu, protože jeho plody (banány) jsou důležitou součástí lidské stravy. Původně pochází z indomalajské oblasti a Austrálie, přičemž poprvé byl pěstován na Papui-Nové Guiney, odkud se jeho kultivace rozšířila do celého světa. Samotné slovo „banán“ pravděpodobně pochází ze slova banaana, které pochází z wolofštiny, jazyka západoafrické etnické skupiny žijící v Senegalu, Gambii a Mauritánii. Do evropských jazyků toto slovo proniklo přes španělštinu a portugalštinu. Banánovník je zajímavý i z botanického hlediska, na něž se zaměříme v této Rostlině s příběhem.

26.09.2014 - 10:22

Opuncie, zvaná také nopál (rod Opuntia) patří mezi kaktusy a je typická tělem, rozděleným na jednotlivé články. Pochází z Ameriky, kde můžeme nalézt několik set druhů. S jejím pěstováním se začalo v Mexiku, odkud byla dovezena do mnoha zemí celého světa. V Evropě se s ní můžeme setkat ve Středomoří – naše obrázky byly pořízeny na jižní Krétě. 

16.06.2014 - 11:42

14. června 2014 od 19 hodin do půlnoci probíhal XI. ročník Pražské muzejní noci. Expozice Ústavu experimentální botaniky byla k vidění v prostorách Národní technické knihovny v Praze 6.

25.08.2014 - 10:45

Rostliny dopravují svým tělem vodu s rozpuštěnými minerálními a organickými látkami důmyslným systémem „potrubí“, kterému říkáme cévní svazky. Od kořenů směrem k listům vedou vodu s rozpuštěnými minerálními látkami cévy a cévice, které jsou součástí dřevní části cévních svazků. Naopak směrem od listů ke kořenům jsou cukry vyrobené při fotosyntéze dopravovány systémem sítkovic, které tvoří lýkovou část cévních svazků.

16.05.2014 - 10:21

Šroubatky (Spirogyra) jsou sladkovodní zelené řasy ze třídy spájivek. Naposledy jste o nich nejspíš slyšeli v nudných hodinách středoškolské biologie. Ze dvou skupin zelených řas patří do té „pokročilejší“ (zv. Streptophyta), z níž před necelou půl miliardou let vzešly na souš první rostliny. Streptofytní řasy jsou tudíž předchůdci vyšších rostlin, a tedy zajímavým modelem pro studium rostlinné evoluce. Snažíme se v nich najít počátky důležitých fyziologických pochodů, díky kterým rostliny nejen na souši přežily, ale též ji s nebývalým úspěchem prakticky celou osídlily.

Syndikovat obsah