Opavské pracoviště

Kontakt:

Vedoucí pracoviště: doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc.

Odborní pracovníci: PhDr. Jiří Juchelka, Ph.D., Mgr. Iva Vondroušová

Opavské pracoviště Archeologického ústavu AV ČR Brno bylo zřízeno v roce 2003 a navázalo tak na činnost někdejší pobočky brněnského Archeologického ústavu ČSAV, která zanikla počátkem roku 1993 v důsledku restrukturalizace Akademie věd po společensko-politických změnách, jež přinesl rok 1989.

Od počátku bylo budováno jako vědecko-výzkumné pracoviště zaměřené na období pravěku až vrcholného středověku pro území historického českého Slezska a severovýchodní Moravy. Pracoviště je vybaveno moderní technikou pro vedení a především kvalitní zpracovávání archeologických výzkumů s jejich veškerou dokumentací.

Za svou relativně krátkou dobu trvání realizoval opavský tým dvou odborných archeologů a dvou techniků bezmála 200 archeologických akcí. V jejich rámci se tak pracovníci oddělení během uplynulých osmi let podíleli na realizaci celé řady záchranných výzkumů.

Mezi nejvýznamnější terénní odkryvy uplynulých let můžeme v chronologickém sledu zařadit jednotlivé akce v prostoru ostrožny v Hradci nad Moravicí, rozsáhlé sídliště z období lužických popelnicových polí v Kobeřicích, sondážní výzkum drobného středověkého opevnění v Závadě, záchranné výzkumy v historických jádrech Opavy (ul. Jánská, Komenského) a Frýdku-Místku (ul. Hluboká). Informačně mimořádně hodnotnou lokalitou je v několika etapách zkoumané polykulturní sídliště s pohřebištěm na katastru Opavy-Kylešovic. Vedle desítek zahloubených objektů z doby římské (včetně dvou keramických pecí) zde četné další náleží kulturám lengyelské, lužické a jednotlivé také kultuře zvoncových pohárů a hradištnímu období. Mezi nejcennější poznatky z této lokality lze zařadit identifikaci 42 hrobových jam obdélného tvaru s mírně zaoblenými rohy jako pohřebiště pozdně eneolitické skupiny Chłopice-Veselé, která je tím poprvé doložena v oblasti českého Slezska.

Svým významem pro naše poznání minulosti je s uvedenou lokalitou v Opavě-Kylešovicích plně srovnatelné sídliště s přilehlým pohřebištěm na rozhraní katastrů opavských příměstských částí Malé Hoštice a Kateřinky. Všechny zde objevené hroby lze datovat do průběhu 2. poloviny 9. století a počátku století následujícího. Význam lokality tkví v doložení souvislosti pohřebiště se soudobou osadou, která byla zkoumána v nedalekém údolí, v trati Na studánkách. Je tedy pravděpodobné, že výzkumem zde byla zachycena část původní raně středověké sídelní struktury.

Další akcí, která přinesla řadu nových poznatků, byl výzkum žárového pohřebiště lužických popelnicových polí na katastru města Příbora. Přes značně nepříznivé úložné podmínky a torzovitý stav 89 zkoumaných hrobových celků je korpus nálezů, který vedle keramiky obsahuje i industrii železnou, bronzovou a skleněnou, cennou informační bází pro naše poznání hmotných i duchovních aspektů života lidí, kteří žili v zázemí blízkého významného hradiska na Kotouči ve Štramberku patrně již od počátečního období uvedené kultury až do jejího vyznívání na rozhraní doby železné a laténské.

Vedle popsané terénní činnosti vyvíjí opavské pracoviště také další aktivity. Především koordinuje prostřednictvím Moravskoslezské regionální archeologické komise realizaci archeologických výzkumů, ochrany, záchrany a dokumentace archeologických památek, archeologických nalezišť a území s archeologickými nálezy. Odborní pracovníci publikují původní vědecké studie zabývající se pravěkým a středověkým vývojem osídlení českého Slezska se zaměřením především na eneolit, dobu bronzovou, dobu železnou a středověk a realizují přednáškovou činnost pro laickou i odbornou veřejnost. Pobočka v rámci společného pracoviště úzce spolupracuje se Slezským zemským muzeem v Opavě, a to zejména formou aktuální výstavní prezentace své záchranné terénní činnosti. Mezi dalšími spolupracujícími institucemi je třeba jmenovat regionální muzea, především v Novém Jičíně, v Hlučíně, v Českém Těšíně aj., nebo Opavskou kulturní organizaci. Nezanedbatelný je rovněž podíl na univerzitní výuce v rámci Archeologického ústavu Slezské univerzity v Opavě a společné pořádání odborných archeologických konferencí. V rámci pracoviště je dále rozvíjen společně s Oddělením archeologické prospekce nedestruktivní průzkum lokalit, a to formou jejich leteckého snímkování v oblasti územní působnosti pracoviště (např. Kotouč u Štramberka) a dále vývojem metodiky systematického zapojení detektorů kovů do procesu poznání zkoumané lokality a její systematické dokumentace (testováno na lokalitě Víno, okr. Bruntál). Ve spolupráci s dalšími renomovanými vědeckými institucemi realizuje opavské pracoviště také odběr nejrůznějších typů vzorků pro specializované přírodovědné analýzy.

Opavská pobočka Archeologického ústavu AV ČR Brno je odborným pracovištěm, které se v Moravskoslezském kraji významnou měrou podílí na realizaci záchranných výzkumů, pečuje o agendu archeologické památkové péče a o propagaci archeologického kulturního dědictví daného regionu. Díky činnosti pracoviště byla v uvedeném prostoru prokázána vyšší míra kontinuity prehistorického osídlení, než se doposud obecně soudilo, rovněž byl zaznamenán výskyt dosud nezkoumaných archeologických kultur. Obojí je důkazem, že zkoumaný region v žádném případě není archeologicky okrajovým územím.
 

Odkaz na Facebook stránku opavského pracoviště naleznete zde.