Česky
Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace zorganizovala 1. dubna 2014 pro partnery ze styčných kanceláří v Bruselu seminář Aktuální stav Evropského inovačního a technologického institutu a jeho Znalostních a inovačních společenství. Jako hlavního řečníka pozvala Roberta Reiga Rodriga z Generálního ředitelství EK pro vzdělávání a kulturu, který odpovídá za ekonomický a společenský dopad European Institute of Innovation and Technology (EIT).
Foto: Archiv Czelo
Roberto Reig Rodrigo z Evropské komise během prezentace
Seminář navázal na otevřenou výzvu k předkládání návrhů na dva nové KIC (Knowledge and Inovation Community) ze 14. února 2014 a na informační den, který se uskutečnil přesně o měsíc později v sídle EIT v Budapešti.
Do současných tří KIC v oblasti klimatu, energie a ICT, které jsou funkční od roku 2010, se zapojilo 352 subjektů s různými typy partnerského vztahu. Vzdělávacích aktivit využilo na 1000 studentů, bylo podpořeno založení 108 nových podniků, iniciováno přes 400 obchodních záměrů a realizováno 89 nových výrobků, služeb a výrobních postupů. EIT jako celek se stal od letoška součástí nového sedmiletého rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 a získal rozpočet v celkové výši 2,7 miliardy eur, z nichž 93 % je určeno na podporu činnosti KIC; do roku 2018 jich má být celkem osm: ke stávajícím třem přibudou dva v oblasti surovin a zdravého žití a aktivního stárnutí, které vzejdou ze současné otevřené výzvy, další dva v roce 2016 (oblast potravin a výroby) a poslední v r. 2018 (městská mobilita). Je třeba mít na paměti, že KIC jsou partnerstvími s právní subjektivitou řízenými jako podniky.
Na rozdíl od výzvy v roce 2009 musí návrhy nových KIC zahrnout čtyři klíčové prvky: hospodářský a společenský dopad, obchodní model a finanční plán, závazek partnerů (včetně finančního) a silné a různorodé partnerství. V každé oblasti získá podporu pouze jeden návrh – na ustavení dostane KIC na první rok grant čtyři miliony eur s podmínkou, že do podzimu 2015 musí předložit detailní obchodní plán. Geografické pokrytí není předepsáno, stejně jako se kolokační centra nemusí zaměřovat tematicky; dokonce mohou být umístěna i mimo Evropu, pokud jí zprostředkují přidanou hodnotu. Nepovinné, avšak možné jsou synergie se strukturálními fondy. Naopak žádoucí je začlenit do návrhů regionální inovační plány. Roberto Reig Rodrigo uvedl, že účast na informačním dni v Budapešti (přes 400 návštěvníků) potvrdila zájem výzkumné i podnikatelské komunity o nové KIC (všechny prezentace i nejčastěji kladené otázky jsou k dispozici na http://eit.europa.eu/). Podnětnou novinkou, kterou v současnosti EIT připravuje, je nástroj pro mobilitu – bude hrazen přímo z rozpočtu EIT, příjemce grantu nemusí být partnerem KIC.
Mezi partnery stávajících tří KIC bohužel nefiguruje žádný z České republiky. Zapojit se do již fungujícího KIC není vůbec snadné – natož jako partner. Zůstává tak možnost spolupráce v rámci kolokačního centra (v případě Climate KIC do regionálního centra), byť na této úrovni dosáhne na finance málokdo. V tomto kontextu zmiňme téměř dvouleté úsilí Centra výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), jemuž se sice podařilo vyjednat zapojení do Regionálního centra Climate KIC sídlícího v dolnoslezské Vratislavi, avšak bez nároku na finanční příspěvek; navíc by byl CzechGlobe povinen vyčlenit na aktivity KIC pracovníka na plný úvazek – zapojení se tedy prozatím nerealizovalo. Podobnou zkušenost má Centrum výzkumu Řež; již rok se bez úspěchu pokouší zapojit do KIC InnoEnergy; připravilo několik návrhů projektů podle požadavků zástupců KIC, ale vyjednávání bylo příliš komplikované (bez zaplacení vstupního poplatku ve výši 100 tisíc eur nelze partnerství pravděpodobně realizovat).
Výzva pro dva nové KIC se uzavře 10. září 2014. Nezbývá než doufat, že se podmínky v příštích letech změní a české subjekty se do nových KIC zapojí jako zakládající partneři hned od počátku.
ANNA VOSEČKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaVaI, Brusel,
Technologické centrum AV ČR