Zveme vás na pravidelné podzimní Dny otevřených dveří 2014, které pořádáme v rámci Týdne vědy a techniky AV ČR s mottem Dotkni se vědy. Výborný důvod, proč přijít zrovna do našeho ústavu a seznámit se s rostlinnou biologií. Rostliny jsou totiž fantastičtí dárci života na zemi – využívají energii ze Slunce pro výrobu organických látek, čímž živí lidstvo i ostatní živé tvory. Navíc vytváří značné množství látek, z nichž mnohé člověk umí využít třeba v medicíně.
V Ústavu experimentální botaniky AV ČR potkáte chytré, sympatické vědce a vědkyně. A nejen to, uvidíte v akci také jejich neodmyslitelné pomocníky – pokusné rostliny i moderní špičkové přístroje včetně robotů nebo speciálních mikroskopů. V laboratořích zkrátka poznáte, jak vypadá věda pro 21. století. Věda rozhodně nejsou suchá fakta v učebnicích! Je to zajímavá, napínavá, občas dokonce detektivní práce.
Opuncie, zvaná také nopál (rod Opuntia) patří mezi kaktusy a je typická tělem, rozděleným na jednotlivé články. Pochází z Ameriky, kde můžeme nalézt několik set druhů. S jejím pěstováním se začalo v Mexiku, odkud byla dovezena do mnoha zemí celého světa. V Evropě se s ní můžeme setkat ve Středomoří – naše obrázky byly pořízeny na jižní Krétě.
Rostliny dopravují svým tělem vodu s rozpuštěnými minerálními a organickými látkami důmyslným systémem „potrubí“, kterému říkáme cévní svazky. Od kořenů směrem k listům vedou vodu s rozpuštěnými minerálními látkami cévy a cévice, které jsou součástí dřevní části cévních svazků. Naopak směrem od listů ke kořenům jsou cukry vyrobené při fotosyntéze dopravovány systémem sítkovic, které tvoří lýkovou část cévních svazků.
Jednou ze základních rostlinných živin je dusík. Na množství dostupného dusíku je závislý i výnos většiny rostlin; jinými slovy, není-li dost dusíku, rostlina strádá a hladoví a roste buď velmi pomalu, nebo dokonce neroste vůbec. Toho si všimli již prehistoričtí zemědělci, když pro zvýšení výnosů začali používat hnůj, který je na dusíkaté látky velmi bohatý. Přestože dusík tvoří asi čtyři pětiny zemské atmosféry, v půdě se ho většinou mnoho nenachází. Alespoň ne v takové formě, kterou by dokázaly rostliny využít.
Genetický plán pšenice odhalen
Pšenice tvoří hlavní složku výživy lidstva v mnoha oblastech světa. Tato plodina je pěstována na více než 215 milionech hektarů, z nichž se ročně sklidí téměř 700 milionů tun zrn. S takovouto roční sklizní se pšenice řadí na třetí místo mezi obilovinami, hned za kukuřici a rýži. Na rozdíl od těchto dvou obilovin má však vyšší obsah bílkovin, tudíž je pro lidstvo nejdůležitějším zdrojem bílkovin rostlinného původu. Zrno pšenice lze snadno skladovat a pšeničná mouka je neodmyslitelně spjata s přípravou velké škály kvalitních potravin.
Čeština
English