Geologický ústav AV ČR, v. v. i.
Badatelské centrum střední velikosti, jehož hlavním cílem je získávat, interpretovat a integrovat znalost zemského systému.
Novinky
Exkurze v Geologickém ústavu AVČR ve dnech 6.-7. listopadu 2014
Exkurzí v Geologickém ústavu AVČR se ve dnech 6.-7. listopadu 2014 zúčastnili zástupci všech generací. Zájem
vzbudila chemická laboratoř, kterou děti vnímaly jako „svět kouzel“. Na jiném místě bylo možno vyzkoušet
měření magnetismu a radioaktivity běžných horninových vzorků. V laboratoři mikrosondy si děti zkusily 3D brýle.
Snažili jsme se, aby naši návštěvníci nejen viděli, ale mohli si geologický materiál sami ohmatat… a částečně i
odnést s sebou domů.
Návštěva prof. Paula Williamse z University of Auckland (Nový Zéland)
Dne 12. září 2014 navštívil naše pracoviště Paul Williams, emeritní profesor University of Auckland na Novém Zélandu. Prof. Williams je především známý rozvojem metod datování kvartérních sedimentů a jeskynních speleotém. Pracovní schůzka s pracovníky ústavu, připravená Správou Národního parku České Švýcarsko, sloužila k výměně názorů na geologický a geomorfologický vývoj pískovcových oblastí české křídové pánve, zejména pak v území Labských pískovců. (Foto Pavel Lisý)
U nás na návštěvě - Týden vědy a techniky 2013
Návštěvníci letošního Týdne vědy a techniky si prohlédli pracoviště elektronové mikrosondy, chemických laboratoří, optické mikroskopie i nahlédli pod ruce paleobiologům.
Zajímavosti
Kryogenní jeskynní karbonáty – nový nástroj k odhadu minimální hloubky dosahu permafrostu v poslední době ledové
Kryogenní (vzniklé účinky mrznutí) jeskynní karbonáty lze identifikovat v jeskyních na základě jejich charakteristické formy výskytu, typického tvaru, unikátních poměrů stabilních izotopů uhlíku a kyslíku a podle datování, které dokládá jejich vznik v době ledové. Jeskyně s omezenou ventilací obecně vykazují teplotu jeskynního prostředí srovnatelnou s teplotou okolního horninového prostředí. K bodu mrazu nebo pod něj se proto mohou prochladit jen v souvislosti s existencí permafrostu.
Ichnofosilie zachovalé v kontaktu s nemineralizovanými pozůstatky živočichů, střední kambrium Barrandienu, Česká republika
V sedimentech středního kambria Barrandienu bylo zjištěno několik morfotypů ichnofosilií zachovalých v těsném kontaktu s nemineralizovanými pozůstatky živočichů, nejčastěji členovců. Obdobné stopy v menší tvarové rozmanitosti byly z kambria Barrandienu popsány autorem anotace již v r. 2000, tedy daleko dříve, než byly analogické tvary rozpoznány na klasických "úložištích" (lagerstätte) kambrické fauny Chengjiang a Burgess.
Minerální fáze zirkonu z rýžovišť v oherském riftu: nové údaje o „stronciopyrochloru“
Na základě kvalitativního studia uzavřenin 80 mimořádně velkých krystalů zirkonu z aluviálních uloženin v oblasti třetihorního, převážně čedičového vulkanizmu v s. Čechách a jv. Sasku byly vybrány tři krystaly z lokality Podsedice k detailnímu studiu jejich fázového složení. Byly identifikovány primární a sekundární inkluze v nich a využity k interpretaci syn- a epigenetických procesů vývoje zirkonů.
Interpretace vývoje teplické kaldery pomocí studia zonality krystalů křemene metodou LA-ICP-MS
Altenberg-teplická kaldera je největší variský vulkanoplutonický komplex v Českém masívu za zachovanou strukturou kaldery vyplněnou ryolitem, lemovanou žilami žulových porfyrů a následně proráženou komagmatickými rudonosnými granity. Horniny všech vývojových stádií kaldery obsahují krystaly křemene, které byly předmětem výzkumu. Pomocí katodové luminiscence byla zdokumentována vnitřní stavba křemenných krystalů, zejména jejich zonálnost. V jednotlivých přírůstkových zónách krystalů křemene byl následně stanoven obsah stopových prvků metodou LA-ICP-MS.
Kozlowskii Event: Záznam globální biologické krize a změn prostředí ve starších prvohorách (svrchním siluru) pražské synformy
Ladislav Slavík, Petr Štorch
O ústavu
Geologický ústav AV ČR, v. v. i. je badatelské centrum střední velikosti, jehož hlavním cílem je získávat, interpretovat a integrovat znalost zemského systému a jeho geologické i biologické minulosti, bez níž není možné porozumět současnému životnímu prostředí. Zemský systém chápán jako výsledek interakce endogenních a exogenních geologických procesů, vývoje bioty a vlivů člověka. Ko-evoluce zemského systému znamená úzké propojení a nepřetržité vzájemné ovlivňování biotických a abiotických procesů vedoucích například ke změnám složení atmosféry, klimatickým změnám a tím rychlosti zvětrávání, tvorby reliéfu, vývoje sedimentárních pánví i některých typů ložise.