Česky
První akcí letošního Roku chemie se 18. ledna 2011 stala Snídaně vědkyň, jejíž česká část se konala v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Nápad uspořádat Snídani vědkyň vzešel od Mary Garson z australského Brisbane, která ji nazvala „chemickým potřásáním rukama okolo světa“. Cílem bylo spojit ženy-vědkyně z celého světa během rozmanitých posezení. Akce se ve stejný den konala na více než stech místech na počest stého výročí udělení Nobelovy ceny za chemii Marii Curii-Skłodowské, první celosvětově uznávané vědkyni, jež se zabývala výzkumem v oblasti fyziky a chemie.
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Uvést na pravou míru, čím se chemie vlastně zabývá, se na Snídani vědkyň snažily (zleva) Dana Nachtigallová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Gabriela Basařová z Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha, autorka knihy České pivo, a také Jana Roithová z Přírodovědecké fakulty UK.
Pozvání k ranní debatě o chemii i o životě přijalo pět významných badatelek z různých oborů: prof. Gabriela Basařová z Ústavu kvasné chemie a biochemie VŠCHT Praha, dr. Dana Nachtigallová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, prof. Jitka Ulrichová, prorektorka pro záležitosti vědy a výzkumu UP v Olomouci, prof. Jitka Moravcová, proděkanka pro pedagogickou činnost Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha, a dr. Jana Roithová z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. Akce se zúčastnilo na 40 posluchačů, diskusi moderovala Magdalena Bendová z Ústavu chemických procesů AV ČR.
Rozprava si vzala za téma Chemie v životě, ženy ve vědě, ženy v chemii. Účastníci se snažili napravit obraz chemie u veřejnosti, ukázat, že chemií se zabývají lidé, kteří mají co říci nejen k ní. Vědkyně potvrdily, že chemie je krásné povolání, ačkoli vyžaduje oběť v podobě volného času. Gabriela Basařová k tomu uvedla: „Pro toho, kdo chce ve vědě něčeho dosáhnout, neexistuje pracovní doba. Věda je celibát. Pokud ale děláte obor rádi, nepřemýšlíte o ztrátách, naopak máte radost.“ Dana Nachtigallová považuje chemii za zábavnou práci, což je důležité, neboť jí člověk stráví podstatnou část svého života. Jitka Ulrichová dodává, že jí chemie vzala trochu času, který mohla mít rodina, ale to protože jí baví.
Vědkyně nedebatovaly o genderu, nýbrž o tom, jak lze chemii přiblížit veřejnosti. Podle Dany Nachtigallové není velký rozdíl v přístupu mužů a žen, více záleží na úrovni znalostí a předchozích zkušenostech. Jitka Moravcová si přesto myslí, že jiný přístup k řešení problémů, který mají muži a ženy, není vůbec na škodu. Jitka Ulrichová pro změnu nemá ráda genderové diskuse ani vyplňování formulářů, kolik žen je kde zapojeno. „Podle jedné americké analýzy se procento publikací žen za posledních pět let snížilo právě kvůli snaze, aby ženy působily ve funkcích. Jelikož je jich málo, tak se ale profesně zhoršují, protože mají méně času na vědu,“ uvedla Jana Roithová.
„Nejen že nedestiluji, ani skvrny nečistím,“ zdůraznila Jitka Moravcová (vlevo), proděkanka pro pedagogickou činnost Ústavu chemie přírodních látek VŠCHT Praha a členka Hlavního výboru České společnosti chemické. Na fotografii spolu s Danou Nachtigallovou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Chemii poškozuje její zkreslený a negativní mediální obraz. Například reklamy mnohdy nesmyslně tvrdí, že je daný produkt vyrobený bez chemických přísad. I proto by vědci měli umět o oboru mluvit, aby společnost pochopila, že chemie není škodná první třídy. Podle Jitky Ulrichové se badatelé vyrovnávají se dvěma „bloky“, které jim často v popularizaci brání: aby neřekli něco příliš zjednodušeně či naopak téma nepodali příliš složitě. „Naštěstí se již studenti učí vědecké komunikaci, aby uměli prezentovat své výsledky,“ dodala Jitka Moravcová.
Podle panelistek je zřejmé, že při výuce chemie sehrává důležitou roli osobnost učitele, který by ji neměl učit jako souhrn pouček a vzorečků, nýbrž v souvislostech. Je špatně, když se děti chemii učí samoúčelně a odděleně bez spojení s dalšími obory. Jak děti pro chemii nadchnout? Například Gabriela Basařová svému synovi vyprávěla pohádky, jak se vyrábí mýdlo nebo pivo a jak potom putují po světě. Větší zájem u dětí také mohou vzbudit experimenty. Provádět je doma však může být nebezpečné. Jana Roithová domácí pokusy raději zakázala, protože ji děsilo vyprávění jejího manžela, jak coby malý chlapec rozpouštěl své mamince šperky, aby měl dobré katalyzátory.
Na závěr Snídaně se vědkyně v Praze spojily s Krakovem v Polsku, kde podobné setkání v Ústavu katalýzy a povrchové chemie Jerzy Habbera Polské akademie věd pořádala prof. Malgorzata Winko. Dr. Barbara Petelenz v Ústavu jaderné fyziky Henryka Niewodniczańského Polské akademie věd přednášela o životě a práci Marie Curie, jež inspirovala názvy některých vědeckých a pedagogických institucí v Polsku i ve světě. Marie Curie patřila k lidem, kteří si mysleli, že „ve vědě je velká krása a vědec je jako dítě, které se diví krásám přírodních jevů“.
Na tiskové konferenci vystoupili (zleva) Václav Slovák z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR, a Milan Pospíšil, prorektor pro vědu a výzkum VŠCHT Praha.
Co si do letošního Roku chemie vědkyně popřály? Jana Roithová si přeje, aby to tím jedním rokem neskončilo, Gabriela Basařová vyslovila přání, aby mladé ženy předčily pány ve výsledcích a byly uznávané v plné míře a ať nějaká žena přijde letos s výborným výsledkem své práce. Jana Roithová se společně s Danou Nachtigallovou shodly, že by bylo dobré, kdyby rok chemie zlepšil náhled veřejnosti na tento obor.
Závěrem setkání se objevila ještě jedna výzva: ukončit Rok chemie večeří vědců.
ZUZANA SEDLÁKOVÁ,
Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.
Středisko společných činností AV ČR letos pořádá Praktický kurz pro středoškolské pedagogy chemie v Třešti a pravidelné popularizační přednášky Nebojte se vědy, které lektoři v květnu a říjnu věnují chemickým vědám. S chemií bude spojeno rovněž několik dalších akcí včetně těch, které se uskuteční v rámci 11. ročníku Týdne vědy a techniky.