Projekt výzkumu poslanců a senátorů třetího funkčního období Parlamentu ČR byl součástí dlouhodobého sledování vývoje nového českého parlamentarismu a vzniku nových politických elit a navázal na výzkum poslanců prvního a druhého Parlamentu. Získal údaje o demokratických hodnotách poslanců, jejich postojích k roli různých parlamentních i mimoparlamentních subjektů, politických stran, jejich aparátu a klubů, jejich vlivu na rozhodování poslanců, o způsobech rozhodování, informačních zdrojích poslanců a jejich časovám rozvrhu, styku s voliči a politickými subjekty, hodnocení hlavních funkcí parlamentu a také přípravách na vstup do NATO a EU.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 10, zobrazeno 1 - 10)
Článek nabízí detailní technický popis výzkumu poslanců a senátorů v českém parlamentu, který je prováděný od roku 1993 tým Sociologie politiky v Sociologickém ústavu. Hlavní téma je reprezentativnost v mezinárodním srovnání a následné možnosti v interpretaci tohoto typu dat.
Článek je analýzou postupné institucionalizace výborů PSP ČR v období let 1993 - 1999 se zaměřením na zkoumání výborů jako struktur odbornosti a političnosti. Autorka se rovněž zabývá dopadem změny Jednacího řádu na činnost výborů. Parlamentní výbory lze na základě analýzy a ve sledovaném období chápat jako důležitý nástroje institucionální transformace parlamentu.
The article provides analysis of the gradual institutionalization of the committees of the Czech Parliament between 1993 and 1999 and shows that in the committees, gradual expert and political professionalization of the deputies occurs ů deputies acquire a new type of supra-sector specialization. In addition, there have been significant changes in the perception and evaluation of individual committees by the deputies, during the period under study.
The text is a regular contribution into the publication called Data Yearbook. It describes political changes in the Czech republic during the year 2001. The article focuses in such problems as was the composition of government, relations between the Cabinet and the Parliament, institutional changes of the Constitution and of the electoral law, and on the main issues of the Czech politics.
Příspěvek se snaží vymezit rámec, v němž probíhá proces artikulace zájmů s důrazem na agrární sektor a to jak na teoretické a obecné úrovni, tak následně na základě analýzy empirického materiálu. K hlavním poznatkům příspěvku patří zjištění, že v České republice byly již v agrární oblasti konstituovány efektivní hierarchické struktury reprezentace zájmů, a že horizontální i vertikální intermediární kanály v rámci těchto struktur se až na malé výjimky postupně konsolidují.
Hlavním cílem předkládané práce je zodpovědět otázku, jak se rozhodují čeští poslanci a poslanecké kluby. Hlavní zájem autorů se proto zaměřuje na otázky jednotnosti českých poslaneckých klubů, mechanismy vnitřní kontroly a vyjednávání a zvláště na faktory, které ovlivňují, strukturují a omezují jednání jednotlivých poslanců a poslaneckých klubů.
Facebook
Twitter