Projekt provedl mezinárodně komparovatelné kvantitativní šetření v rámci mezinárodního projektu ISSP (modul 2004 Občnaství), kde se zaměřil na čtyři klíčové dimenze občanství: hodnocení politických a demokratických institucí občany; definice ideálních typů občana a demokracie; důvěra a sociální kapitál; a občanská versus politická participace. V průběhu dalšího řešení projektu jsou ttao mezinárodně komparovatelná empirická data doplňována řadou kvalitativních sond. Projekt dále analyzuje právní normy a definice výkonu občanských a politických práv v současnosti i v historickém kontextu, popisuje formování politických identit, a snaží se definovat základní důvody pasivity jednotlivců a sociálních skupin a základní socio-demografické a postojové charakteristiky jak aktivních, tak pasivních sociálních skupin. Výsledkem projektu by měla být komplexní analýza vzorců a forem účasti občanů České republiky na veřejném životě, komparovatelná s mezinárodními daty získanými na základě účasti v mezinárodním projektu ISSP a doplněna o analýzu interakce národních a nadnárodních procesů. Tato kombinace umožní badatelskému týmu analýzu politické kultury na národní i mezinárodní úrovni.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 27, zobrazeno 1 - 10)
Kapitola se na základě aktuálních empirických šetření zaměřuje na zmapování a analýzu zapojení žen do politiky v ČR. Cílem je prozkoumat důvody nižšího zastoupení žen v ČR. Zaměřuje se především na institucionální (volební systém, fungování polit. stran), individuální a společenské (hodnoty české veřejnosti či veřejný diskurs na téma zastoupení žen v politice) bariéry vstupu žen do politických funkcí. Kapitola také mapuje existující aktivity na podporu žen v politice.
Cílem předkládané studie je především zmapování třetího sektoru jako významného prvku občanské participace a aktéra procesu reprezentace zájmů. Vedle role a charakteru neziskového sektoru analyzuje studie také členství v neziskových organizacích a financování neziskového sektoru.
Cílem předkládané studie je především zmapování třetího sektoru jako významného prvku občanské participace a aktéra procesu reprezentace zájmů. Vedle role a charakteru neziskového sektoru analyzuje studie také členství v neziskových organizacích a financování neziskového sektoru.
Tato studie se zaměřuje na vztah mezi participací a občanstvím a jejich vlivem na formování a fungování efektivní reprezentativní demokracie. V první části práce je vytvořen teoretický rámec zkoumání otázek demokracie, participace a občanství. Druhá část studie se zaměřuje na analýzu demokracie v České republice. Jejím cílem je po vytvoření teoretického rámce v první části načrtnout praktický rámec fungování demokracie pro další analýzu empirických údajů ISSP z roku 2004 o občanství.
Volby do Evropského parlamentu v roce 2004 byly charakteristické mimo jiné pokračováním v trendu postupného poklesu volební účasti a zároveň přinesly ve většině členských států EU výrazné porážky vládních stran a úspěch stran, které vyjadřují skepsi a nedůvěru voličů k EU. Proto text analyzuje důvody nízké volební účasti, voličskou mobilitu a její důvody a důsledky pro volební zisky stran.
Text analyzuje účast při volbách do Evropského parlamentu v České republice s využitím individuálních dat z dotazníkového šetření. Prozkoumává čtyři základní zdroje volební účasti při volbách do EP: socio-demografické charakteristiky, politické postoje, postoje k evropské integraci a vliv volební kampaně a médií. Všechny tyto zdroje měly vliv na volební účast.
The text is a regular contribution into the publication called Data Yearbook. It describes political changes in the Czech republic during the year 2004. The article focuses on such problems as European Parliament elections, changes in the government, and on the main issues of the Czech politics.
Cílem předkládané studie je především zmapování třetího sektoru jako významného prvku občanské participace a aktéra procesu reprezentace zájmů. Vedle role a charakteru neziskového sektoru analyzuje studie také členství v neziskových organizacích a financování neziskového sektoru.
Hlavním cílem tohoto článku je odpovědět na otázku, zda národní parlamenty ztrácejí v procesu evropeizace svou demokratickou funkci a stávají se pouze „schvalovacím článkem“ vertikálního projektu shora řízeného výkonnou mocí. Tento příspěvek nabízí analýzu základních změn, které doprovázejí proces evropeizace národních parlamentů na institucionální úrovni.
Podle teorie občanské společnosti generalizovaná sociální důvěra je posilována účastí na občanských aktivitách v dobrovolných sdruženích; podle alternativní hypotézy jsou to spíše neinstitucionalizované formy participace, které vedou k intepresonální důvěře.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- další ›
- poslední »
Facebook
Twitter