Mimo řady
| 
| Zobrazeno: 1428
Vratislav Doubek – Ladislav Hladký – Radoslav Vlček a kol., T. G. Masaryk a Slované. Práce Historického ústavu AV ČR, řada A – Monographia, sv. 45. Praha: Historický ústav AV ČR (ISBN 978-80-7286-221-4), Masarykův ústav a Archiv AV ČR (ISBN 978-80-87782-13-2), 2013, 440 s.
|
Kolektivní monografie se zabývá otázkou vztahu T. G. Masaryka k ideologii slovanství a k jednotlivým slovanským národům. Publikace obsahuje celkem 26 původních studií od historiků z devíti zemí. Podrobně jsou zde zmapovány Masarykovy kontakty s Rusy, Ukrajinci, Poláky, Slováky, národy bývalé Jugoslávie a Bulhary. Značná pozornost je v knize věnována také současným posunům ve vnímání a hodnocení T. G. Masaryka v jednotlivých slovanských státech. Kniha reflektuje současný stav poznání sledované problematiky, přináší nejen objektivnější hodnocení (bez nejrůznější dřívější ideologizace či sklonu k přílišnému patosu), ale často také nová, dosud neznámá fakta, resp. prezentuje i relativně stará témata z netradičních úhlů pohledu. |
 |
Detlef Brandes – Alena Míšková. Vom Osteuropa Lehrstuhl ins Prager Rathaus. Josef Pfitzner 1901-1945. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Essen: Klartext, 2013. 396 s. ISBN 978-80-87782-03-3, ISBN 978-3-8375-0940-3.
| Monografie je věnována talentovanému sudetoněmeckému historikovi Josefu Pfitznerovi (1901 Petrovice – 1945 Praha), který svoji slibnou odbornou kariéru obětoval politice nacionálního socialismu. Během okupace působil jako první muž třetí říše na pražském magistrátu, a to ve funkci zástupce primátora hlavního města, kde se stal symbolem germanizace. Své aktivity z doby války zaplatil v roce 1945 životem, když byl na pankráckém náměstí veřejně popraven. |  |
Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně III/1. (1943, leden - červen). Jan Němeček – Ivan Šťovíček – Helena Nováčková – Jan Kuklík – Jan Bílek (eds.), Praha : Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2012, 490 s., ISBN 978-80-87782-00-2 (svazek 1), ISBN 978 -80 -87782 -01 -9 (soubor)
| Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně od ledna do června 1943. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení. Součástí edice jsou také přílohy k jednáním vlády. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. Také 1. svazek III. dílu edice obsahuje úvodní historickou studii a ediční úvod včetně příloh, které se vztahují i k připravovanému 2. svazku (červenec – prosinec). Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války. |
Zdeněk Vácha. Žádám Vás jako vynikajícího odborníka... Organizace odborných prací pro československou delegaci na mírové konferenci v Paříži v letech 1918-1919, Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2012, 337 s.,
| Práce, která je výsledkem autorova několikaletého bádání, se zabývá organizováním odborných činností pro československou delegaci na mírové konferenci v Paříži roku 1919. Pozornost je zde zaměřena na tzv. Úřad pro přípravu mírové konference (1918-1919) a následně tzv. sbor odborných poradců, organizační jednotku československé delegace v Paříži (1919). Autor se mj. pokusil rekonstruovat organizační strukturu Úřadu, jeho fungování po stránce administrativní i odborné, a dále i způsob jeho spoluúčasti na formování vlastní delegace. Československá delegace je podrobena analýze z hlediska jejího organizačního rámce a skutečného fungování, tj. kategorizace a vymezení jejich práv a povinností v závislosti na proměně postavení zástupců ČSR na konferenci. Rozbor činnosti odborníků v delegaci završuje nastolením otázky jejich případné návazné součinnosti při provádění mírových smluv v ČSR. Studii doprovází obrazové i textové přílohy. |  |
Jan Rychlík, Češi a Slováci ve 20. století. Spolupráce a konflikty 1914-1992, Praha: Vyšehrad, 2012, 688 s. ISBN 978-80-7429-133-3
|
Kniha si především klade za cíl přiblížit českému čtenáři opomíjenou „druhou stranu“, tj. slovenský pohled na společný československý stát a na slovenskou politiku v něm. Ukazuje také na rozdílné představy o podobě tohoto státu, které se objevily už před jeho vznikem a trvaly po celou dobu jeho existence. Autor věnuje dostatečný prostor nejznámějším aktérům |
 |
"Drahý pane kancléři." Vzájemná korespondence Milady Paulové a Přemysla Šámala. II. díl (1936-1939 [1945]), Daniela Brádlerová - Jan Hálek (eds.), Masarykův ústav a Archiv věd ČR, v. v. i., 2012, 390 s. ISBN 978-80-86495-93-4
|
Druhý díl edice vzájemné korespondence mezi historičkou Miladou Paulovou a kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem zachycuje období let 1936–1939. Tento celek byl editory doplněn o pět dokumentů přibližujících osudy P. Šámala a členů jeho rodiny v době druhé světové války v letech 1940 až 1945. Obdobně jako v případě prvního dílu edice (1921–1935) představují zpřístupněné dokumenty historicky významný pramen, v němž se zřetelně odráží především osobní život obou aktérů, i když opomenuta ani tentokrát není problematika vývoje československé historické vědy a kultury v daném období. Zajímavé jsou rovněž postřehy a názory M. Paulové a P. Šámalu na události domácího a zahraničního politického života. V tomto kontextu je třeba upozornit zejména na písemnosti věnující se pobytu jugoslávského exilového politika Svetozara Pribićeviće v Československu v roce 1936, úmrtí prezidenta T. G. Masaryka o rok později, či vyhrocující se vnitropolitické i zahraničněpolitické situaci, v níž se mladá republika ocitla v roce 1938. |
 |
"Drahý pane kancléři." Vzájemná korespondence Milady Paulové a Přemysla Šámala. I. díl (1921-1935), Daniela Brádlerová - Jan Hálek (eds.), Masarykův ústav a Archiv věd ČR, v. v. i., 2011, 635 s. ISBN 978-80-86495-85-9
|
Kniha zpřístupňuje vzájemnou korespondenci mezi historičkou Miladou Paulovou (1891-1970) a kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem (1867-1941) jako historicky významný a zajímavý pramen, který zaznamenává nejen osobní život první československé přofesorky, ale i vývoj československé historické vědy a kultury v jejich provázanosti s politickou scénou první republiky. Korespondence je svědectvím o komplikovaném vědkyně, která jako první žena, Češka, dosáhla nejvyššího univerzitního gradu (1935 mimořádná profesorka, 1939 řádná profesorka dějin slovanských národů a byzantologie na Filozofické fakultě UK) a stala se členkou celé řady prestižních domácích i zahraničních vědeckých organizací. Edice je též důležitým pramenem pro bouřlivé dějiny Jugoslávie v meziválečném období, v nichž Paulová v několika případech sehrála aktivní roli. První díl edice obsahuje vzájemnou korespondenci obou aktérů z let 1921-1935, tedy od první studijní cesty M. Paulové do Jugoslávie až po získání titulu mimořádné profesorky všeobecných dějin východní Evropy a Balkánského poloostrova na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. |
 |
Mnichov ve vzpomínkách pamětníků, k vydání připravili Josef Tomeš a Richard Vašek, Supplementum 2, Střed, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., Praha 2012, 187 s. ISSN 1803-9243
|
Rok 1938 představuje fatální přelom českých dějin, který poznamenal národní společenství hlubokým a dlouhodobě působícím traumatem. Prožitek této těžké doby se diferencovaně odrazil též v početných memoárech rozhodujících aktérů i řadových účastníků osudných událostí. Publikace shrnuje a stručně hodnotí dosud vydanou zahraniční a domácí vzpomínkovou literaturu a především představuje dosud nepublikované české a slovenské memoáry reflektující dění tragického roku 1938. |
 |
Dagmar Hájková, Luboš Velek a kol., Historik nad šachovnicí dějin. K pětasedmdesátinám Jana Galandauera, Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., 2011, 354 s. ISBN 97880-86495-78-1
|
Kniha je vydána při příležitosti životního jubilea předního českého historika Jana Galandauera, jenž se ve své bohaté publikační činnosti soustředil na výzkum českých a rakouských dějin 19. a 20. století, zvlášťe pak na problematiku prvního odboje a vzniku Československa. V tomto kontextu se také zabývá výzkumem festivit a problematikou míst paměti. V knize se sešli čeští i zahraniční historikové, kteří se badatelsky tímto obdobím i tématy zabývají. Jejich příspěvky jsou doplněny hodnocením vědecké i organizační činnosti Jana Galandauera a bibliografií jeho prací. Publikace je příspěvkem jak k dějinám historiografie, tak k politické, literární a kulturní historii. |
 |
Rudolf Kučera (ed.), Muži října 1918. Osudy aktérů vzniku republiky československé, Střed: Suplementum 1, Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR v. v. i., 2011, 203 s.
|
Co dnes zůstává z první republiky a momentů spjatých s jejím zrodem v povědomí české veřejnosti? Jak připomínat uzavřenou meziválečnou minulost a jak ji nadále interpretovat? Co všechno o první republice víme a kde v našem výzkumu stále existují a přetrvávají rezervy a bílá místa? Předkládaná publikace je snahou odpovědět právě na tyto otázky. Prostřednictvím biografických portrétů představuje řadu osob a osobností spjatých s říjnovým převratem 1918 a ukazuje jejich prožitek přelomových dnů, týdnů a měsíců let 1918–1919. Rozšířením známé pětice „Mužů 28. října“ na prakticky neomezenou množinu „mužů října 1918“ vznikl tento soubor biografických črt. Místa se zde dostalo nejen některým (kdysi) notoricky známým protagonistům 28. října 1918, ale i osobám, které jsou širšímu publiku známy jen matně či vůbec ne. Důležité přitom bylo podívat se na vznik nového státu skrze biografie nejen optikou tehdejších vítězů, nýbrž i poražených či opatrných a vyčkávajících. |
 |
Lucie Kostrbová - Kurt Ifkovits - Vratislav Doubek, Die Wiener Wochenschrift Die Zeit (1894-1904) als Mittler zwischen der Tschechischen und Wiener Moderne, Praha - Vídeň: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. - Österreichisches Theatermuseum, 2011, 502 s.
ISBN 978-80-86495-72-9 (MÚA), ISBN 978-3-85497-200-6 (ÖTM)
|
Převážně německojazyčná publikace otevírá nový pohled na vztahy mezi českou a vídeňskou modernou přelomu 19. a 20. století; poprvé syntetickým způsobem zpracovává kontakty mezi vedoucími představiteli české literární i politické moderny (T. G. Masaryk, J. S. Machar, F. V. Krejčí, V. Mrštík, K. Kramá, J. Kaizl ad.) a vídeňským týdeníkem Die Zeit, který byl založen v roce 1894 rakouským spisovatelem a kritikem H. Bahrem, novinářem H. Kannerem a ekonomem I. Singerem a rychle se stal důležitým orgánem středoevropské moderny. V úvodu je rozvržen koncept prostředkování (Vermittlung), který nepředpokládá dialogickou strukturu, spíše počítá se specifickými zájmy jednotlivých aktérů v konkrétních historických situacích. V oddílu Studie jsou vzájemné vztahy interpretovány z politologické a literárněhistorické (bohemistické a germanistické) perspektivy. Část Dokumenty obsahuje výbor z nejdůležitějších článků z Die Zeit a z korespondence. Publikace je doplněna o bibliografii bohemik z Die Zeit, slovníčkem spolupracovníků, soupisy dokumentů, pramenů a literatury a restříkem osob a děl. |
 |
Marie Bahenská – Dana Musilová – Libuše Heczková. Ženy na stráž! České feministické myšlení 19. a 20. století, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.: Praha 2010, 335 s. ISBN 978-80-86495-70-5
| Název knihy, která má ambici být příspěvkem k poznání feministického myšlení v českých zemích v 19. a 20. století, je inspirován článkem spisovatelky, političky a aktivistky Boženy Vikové-Kunětické. Její zvolení poslankyní českého zemského sněmu v roce 1912 vyvolalo ve své době velký ohlas v celé Evropě a vystavilo „vysvědčení“ soudobému ženskému hnutí. Byla to příležitost k bilancování více než půlstoletí trvající cesty od prvního ženského spolku k sociálnímu hnutí, které si vytklo za svůj cíl vybojovat pro ženy stejná práva, jakými disponovali muži. Kolektivní boj za emancipaci a za rovná práva žen však nebyl možný bez teoretického a ideologického zázemí, které ovšem mnohdy poskytovali muži. Zmiňovat v této souvislosti Vojtu Náprstka a zejména Tomáše Garrigua Masaryka je sice takřka zbytečné, nicméně zásadní. Nutí nás totiž k hledání kořenů feministického myšlení v českých zemích, jeho osobností a proměn v kontextu vývoje moderní společnosti. Cílem této publikace je zmapovat pomocí vybraných dokumentů vývoj feministického myšlení v českých zemích od poloviny 19. do poloviny 20. století. Vybrané dokumenty reprezentují jednotlivé etapy vývoje feministického myšlení, jeho osobnosti a v neposlední řadě dobový a sociální kontext jejich vzniku. Texty zařazené do této knihy představují reflexi základních paradigmat ženského hnutí v českých zemích: mateřství, vzdělávání a (placené) práce. |  |
Korespondencja Tadeusza Kowalskiego z Janem Rypką a Bedřichem Hroznym, E. Dziurzyńska - M. Ďurčanský - P. Kodera (edd.), Kraków: Polska Akademia Umiejętności, Archiwum nauki PAU i PAN - Archiv Akademie věd ČR, 2007, 310 s.
| Autoři práce připravili kritickou edici celkem dvou set dopisů, které si Jan Rypka a Bedřich Hrozný vyměnili v letech 1914–1948 a které jsou uloženy jak v Archivu AV ČR, tak v Archiwum nauki PAU i PAN, tak konečně v Knihovně Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur NM v Praze. Dopisy byly psány v polštině, češtině a němčině, vkládány do nich byly i úryvky v osmanské turečtině, perštině a arabštině. Ač je převažujícím jazykem knihy polština, úvodní portréty všech tří orientalistů jsou otištěny nejen polsky, ale i česky, stejně jako ediční poznámka. Publikace je doplněna několika dokumenty, které se spolupráce všech tří týkají, výběrovým přehled bibliografie, přehledem zařazené korespondence a rejstříkem osob; připojena je také řada ilustrací – dopisy, fotografie, kresby, obrazy. Pevná vazba, 310 s., 245 Kč. ISBN 978-83-60183-51-9
Ohlasy |
 |
Jaroslav Krejčí: Mezi demokracií a diktaturou. Domov a exil. Praha, Masarykův ústav – Archiv AV ČR 2006. Druhé, doplněné a přepracované vydání.
| Profesor Jaroslav Krejčí patří šíří svých badatelských zájmů k výjimečným osobnostem české i evropské vědy. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze, věnoval se však spíše ekonomii a po válce vypracoval pro tehdejší Československou sociální demokracii alternativní návrh pětiletého plánu. V 50. letech byl vězněn, v srpnu roku 1968 odešel do Velké Británie, kde se aktivně zapojil do činnosti československého exilu. Po roce 1989 navázal četné kontakty s českou vědeckou obcí a s českými vědci úzce spolupracuje: je vedoucím Střediska pro výzkum sociálně-kulturní plurality při Filozofickém ústavu AV ČR, čestným předsedou Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky a čestným členem Učené společnosti ČR. Ve svém studijním záběru přešel postupně od ekonomie k širším společenským problémům: zabýval se sociologií, politologií a sociální antropologií a pokusil se postihnout společnost v jejích dějinných i zeměpisných dimenzích. Je autorem dvacítky knižních monografií, desítky analytických studií v řadě jazyků od češtiny, přes dominující angličtinu k francouzštině, němčině, holandštině a polštině. Jeho stěžejní dílo nese název Postižitelné proudy dějin (2002). Krejčího čtivě napsané paměti dobře odrážejí pohnuté osudy svého autora. Jsou podány bez stesku či sebelítosti, zato s dostatečným odstupem a často s humorným nadhledem. Brož., 299 s., 150 Kč. ISBN 80-86404-19-6 |
 |
Magdaléna Pokorná: Milován a sledován. Český spisovatel Prokop Chocholoušek 1819–1864. Praha, Archiv AV ČR v nakladatelství Práh, 2001, 157 s. ISBN 80-7252-041-5
| Původně kandidátská práce autorky je věnována dnes pozapomenutém osudu kdysi oblíbeného spisovatele a novináře, a mj. i proto, že čerpá hojně z materiálů policejních úřadů, poskytuje zasvěcený pohled nejen na jeho osobu, ale i na atmosféru, kolegy, přátele i nepřátele Chocholouška v polovině 19. století. Přispívá k poznání českého literárního života i k politickým poměrům doby, je doplněna kvalitními ilustracemi a pěkně se čte. |  |
ROZEBRÁNO
Milan Hauner – Marek Ďurčanský – Václav Podaný – Michal Šulc: Formování československého zahraničního odboje v letech 1938–1939 ve světle svědectví Jana Opočenského. Praha, Archiv AV ČR v nakladatelství Arenga 2000, 372 s.
| Do té doby nepublikovaná práce historika a diplomata Jana Opočenského „Presidentův pobyt ve Spojených státech amerických“ je vydána především z rukopisu uloženého v Archivu AV ČR a doplněna 62 dobovými dokumenty, přehledem o další dokumentaci Opočenského v Archivu a zásadní studií Milana Haunera, věnovanou osobnosti Opočenského a rozboru politické situace, jíž se práce zabývá, okolnostem jejího vzniku a tedy hlavně tématu, jež je ústředním bodem rukopisu, tedy Edvardu Benešovi. K orientaci pro čtenáře slouží i další doprovodné texty. |  |
ROZEBRÁNO
Profesionalizace akademických povolání v českých zemích v 19. a první polovině 20. století. Ústav dějin – Archiv UK a Archiv AV ČR. Praha 1996
| Soubor šesti příspěvků: dvou amerických historiček – C. Albrecht a C. M. Giustino – a pěti českých autorů – S. Balíka, J. Peška, P. Svobodného, Jaroslava Koti a J. Pokorného – s úvodem J. Havránka a předmluvou Ch. McClellanda předkládá výsledek společného zájmu o vývoj postavení profesních skupin (konkrétně národohospodářů, architektů, advokátů, učitelů, inženýrů a lékařů) v jedné ze zemí střední Evropy, kde v uvedeném období představitelé vysokoškolsky vzdělaných povolání prokázali životnost, sebevědomí a značný vliv ve společnosti. Brož., 146 s., 50 Kč |
 |
ROZEBRÁNO
Zdeněk Šolle: Vojta Náprstek a jeho doba. Vydalo nakladatelství FELIS ve spolupráci s Archivem AV ČR. Praha 1994
| První rozsáhlejší monografie, věnovaná významné postavě českých dějin 19. století, mecenášovi a politikovi, vycházející z důkladné znalosti pramenného materiálu. Zároveň dobře zachycena doba předbřeznová, r. 1848, první čeští vystěhovalci do Spojených států amerických, děje 2. poloviny 19. století; v devíti přílohách edice korespondence V. Náprstka. Pevná vazba, 256 s., 32 s. vyobrazení v textu, 70 Kč, ISBN 80-901766-0-7 |
 |
Druhý sjezd československých historiků (5.–11. října 1947) a jeho místo ve vývoji českého dějepisectví v letech 1935–1948. Antonín Kostlán (ed.). Práce z dějin Akademie věd. Studia historiae academiae scientiarum. Praha 1993, 313 s.
| Úvodní studie od editora svazku je podstatným příspěvkem k edici dokumentů sjezdu, jak se zachovaly v Archivu Akademie věd, zabírá také polovinu publikace (s. 7–162). Poslední předúnorové setkání československých historiků dokumentuje situaci v obci dějepisectví. Zveřejněny mj. příspěvky Karla Stloukala, Otakara Odložilíka, Jana Slavíka, Františka Kutnara a Zdeňka Kalisty. Doplněny jsou i základní informace o postavách vystupujících na sjezdu a jmenný rejstřík. |  |
ROZEBRÁNO
Jiří Beran: Inventář archivního fondu Královské české společnosti nauk. Praha, Ústřední archiv ČSAV 1981, 98 s.
| Inventář zásadní neuniverzitní vědecké instituce, jedné z prvních nejen pro oblast českých zemí, ale i pro celé rakouské soustátí, jejíž počátky jsou datovány do poloviny 70. let 18. století a činnost ukončena rokem 1952. Uveden je jejími stručnými dějinami (včetně výběru z literatury o KČSN tehdy k dispozici), charakteristikou dochovaných písemností, informací o postupu jejich zpracování a rozčlenění a rozborem obsahu fondu. K orientaci napomáhá jak rejstřík osob, tak rejstřík věcný, do něhož jsou zahrnuty i názvy institucí či periodik apod. |  |
ROZEBRÁNO
Alena Šlechtová: Státní hvězdárna. Inventář archivního fondu. Praha, Ústřední archiv ČSAV 1981, 202 s.
| V úvodu k inventáři jsou vedle historie hvězdárny od jejích počátků v první polovině 18. století do roku 1950 (s. I–XV) k dispozici informace o vývoji a dějinách fondu, možnostech jeho využití a o příslušné literatuře. Vlastní inventář (174 s.) zpracovává 190 kartonů a 330 knih a je opatřen jmenným, věcným (zahrnuje i názvy institucí) a zeměpisným rejstříkem. |  |
ROZEBRÁNO
Ústřední archiv Československé akademie věd. Průvodce po archivních fondech. Doplněk I. Uspořádal Jiří Beran. Praha, Ústřední archiv ČSAV 1973, 173 s.
| O 9 let mladší průvodce se soustředil jen na popis nově získaných fondů, obdobně uspořádaných do oddílů starších institucí, archivních fondů z provenience ČSAV, soubory osobních písemností, dokumentačního materiálu (fotografií, portrétů a bust, medailí apod., a sbírek mikrofilmů a fotokopií). |  |
ROZEBRÁNO
Dopisy Ignáce Borna D. G. a J. CH. Schreberům. Jiří Beran (ed.). Praha, Ústřední archiv ČSAV 1971, 114 s.
| Úvodní stať informuje především o adresátech dopisů I. Borna, jednoho ze zakladatelů Královské učené společnosti nauk, připojena jsou resumé v ruštině a němčině). Následuje edice 52 dopisů, datovaných od 2. ledna 1767 (Praha) do 6. 12. 1780 (Vídeň) a uložených v rukopisném oddělení Universitní knihovny Erlangen–Norimberk jako součást pozůstalosti J. Ch. D. Schrebera. Edice je opatřena kritickým aparátem, soupisem dopisů a rejstříkem osob. |  |
ROZEBRÁNO
Archiv Československé akademie věd. Průvodce po archivních fondech. Sestavili Jiří Beran a kol. Praha, Nakladatelství ČSAV 1962, 125 s.
| První vydaný průvodce po fondech a sbírkách archivu Akademie věd je rozdělen do 5 oddílů, do nichž jsou zařazeny relativně podrobné popisy fondů starších vědeckých (a jiných) institucí, osobních pozůstalostí, fondů ústavů ČSAV (jichž tenkrát ještě nebylo mnoho); zvlášť byly popsány fotografie (a z nich vytvářené sbírky), medaile, portréty a knihovna. Pro orientaci byly připojeny rejstříky – osob a věcný; uvozen byl průvodce shrnutím dosavadních dějin archivu. |  |
ROZEBRÁNO