Vyhledávání



Kalendář akcí

Dnes < 2015 >  < únor > 
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28  

Akademický bulletin

abicko

Videa ze světa vědy

videoprezentace-blok-bgd.jpg

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Aktuality

Prestižní evropský grant pro mladého vědce z Ústavu molekulární genetiky AV ČR

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150206-petr-svoboda.jpg

6.2.2015

Biolog doc. Mgr. Petr Svoboda, Ph.D., z Ústavu molekulární genetiky AV ČR získal významný grant Evropské výzkumné rady – ERC Consolidator Grant. Jeho projekt s názvem D-FENS byl vybrán z více než 2500 návrhů. Na dalších pět let tak vědeckou práci Svobodovy laboratoře podpoří dva miliony EUR. ERC Consolidator Grants jsou určeny mladým vědcům, kteří získali doktorát v rozmezí sedmi až dvanácti let před podáním návrhu, mají výrazně nadprůměrné vědecké výsledky vzhledem k danému oboru a jejich stupni kariéry a připraví vysoce kvalitní projekt s originálním nápadem.

Biotechnologický ústav AV ČR získal přístroj pro cílený sběr jednotlivých buněk CellCellector

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150205-cell-celector.jpg

5.2.2015

Oddělení genové exprese ve spolupráci se Servisním pracovištěm kvantitativní a digitální PCR Biotechnologického ústavu AV ČR (BTÚ) získalo unikátní systém pro izolaci jednotlivých buněk. Jedná se o volně konfigurovatelný nástroj pro automatický přenos jednotlivých buněk nebo buněčných kolonií. „Systém bude využíván například k výběru cirkulujících nádorových buněk z pacientských vzorků,“ vysvětluje Vlasta Korenková z BTÚ. Přístrojové vybavení bude využíváno nejen pracovníky BTÚ, ale je k dispozici i externím zájemcům prostřednictvím servisního pracoviště.

Přelomový výsledek výzkumu prof. Jiřího Neužila

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150128-prelomovy-vysledek-vyzkumu-prof-jiriho-neuzila.jpg

28.1.2015

Nádorová buňka, které nefungují mitochondrie kvůli chybějící mitochondriální DNA, umí tyto funkční organely získat z jiné buňky, tím restartovat buněčné dýchání a obnovit svůj nádorový potenciál. To je objev, který „přepíše učebnice“, poznamenává popularizační webový portál IFLScience.

Mezinárodní vědecký tým pod vedením prof. Jiřího Neužila z Biotechnologického ústavu AV ČR zjistil, že rakovinné buňky zbavené mitochondriální DNA, poté co jsou vneseny do příjemce (myši), mají schopnost „obnovit“ svou mitochondriální DNA tak, že ji získají z buněk hostitele. „To vede k obnovení mitochondriální funkce mitochondrií v rakovinných buňkách. Výsledkem je, že tyto buňky opět získají schopnost tvořit nádory“, říká prof. J. Neužil.

Jak velké ionizující záření snese naše DNA?

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150121-cover-jacs-pavel-jungwirth.jpg

22.1.2015

Prof. Pavlu Jungwirthovi a jeho kolegům z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s dalšími pracovišti se podařilo určit redoxní potenciály jednotlivých bází DNA ve vodném prostředí. To se dosud nikomu nepodařilo. „Práce je výsledkem společného pětiletého úsilí teoretiků a experimentátorů,“ komentuje prof. Pavel Jungwirth. Výstupy výzkumu pomohou jak v oblasti ochrany před ionizujícím zářením, tak třeba v léčbě nádorů. Výsledky otiskl ve svém prvním letošním čísle prestižní časopis Journal of the American Chemical Society a na svou obálku umístil ilustraci z tohoto článku.

Průlom v laserové technologii

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150113-borane-laser.jpg

13.1.2015

První boranový laser na světě vyvinuli v Ústavu anorganické chemie AV ČR

Vědci z Ústavu anorganické chemie AV ČR pod vedením dr. Michaela G. S. Londesborougha ve spolupráci s kolegy ze Španělské národní rady pro výzkum vyvinuli nový typ laseru na čistě anorganické bázi. Sloučenina boru a vodíku z roztoku vyzařuje modré světlo a může se stát základem nových moderních laserů, které by byly ekologičtější i ekonomičtější. Borany přitom vědci použili k získání laserového světla vůbec poprvé v historii. Výsledky výzkumu publikoval prestižní odborný časopis Nature Communications. Podrobnosti v tiskové zprávě.

 

Jak vznikl život na Zemi či ve vesmíru?

/sys/galerie-obrazky/news-2014/141210-jak-vznikl-zivot-na-zemi-ci-ve-vesmiru-logo.jpg

10.12.2014

Nové poznatky publikované v prestižním časopisu PNAS

 

Výzkumný tým v čele s profesorem Svatoplukem Civišem a doktorem Martinem Ferusem (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR) a skupina doktorky Judith Šponerové (Biofyzikální ústav AV ČR) se zaměřily na simulaci podmínek panujících při událostech o vysoké hustotě energie, které mohly vést k syntéze základních molekul genetické informace. Jejich vědecká teorie předpokládá, že stavební bloky živých struktur objevujících se na Zemi před asi 4–3,85 miliardami let vznikly z molekuly formamidu následkem impaktů během období silného bombardování povrchu Země mimozemskými tělesy.

Hipokampus a epizodická paměť

/sys/galerie-obrazky/news-2014/141208-hipokampus-a-epizodicka-pamet.jpg

8.12.2014

Fyziologický ústav AV ČR zve v rámci oslav 60. výročí svého založení na další přednášku Burešova cyklu význačných vědeckých osobností. Tentokrát do Fyziologického ústavu AV ČR zavítá Dr. Eva Pašťálková, která působí na Janelia Research Campus. Její přednáška se koná 17. prosince 2014 ve 14 hodin v přednáškovém sále Fyziologického ústavu AV ČR v areálu Akademie věd ČR v Praze-Krči pod názvem „Hippocampus and episodic memory“ (Hipokampus a epizodická paměť). Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Vyhlídky na účinnější léčbu rakoviny prostaty

/sys/galerie-obrazky/news-2014/logo-umg.jpg

21.11.2014

Díky každoroční kampani mezinárodní organizace Movember Foundation se stal listopad neoficiálně měsícem rakoviny prostaty. Je to druhé nejčastější onkologické onemocnění u mužů a jen v České republice si tuto diagnózu vyslechne každý rok až 5 000 mužů. Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR přicházejí s novými poznatky, které by mohly v budoucnu přispět k účinnější léčbě pacientů s karcinomem prostaty. Publikovány byly v mezinárodním odborném časopisu Cell Death & Differentiation letos v červenci (viz abstrakt).

Ústav experimentální medicíny AV ČR získal nové přístroje

/sys/galerie-obrazky/news-2014/141111-ustav-experimentalni-mediciny-av-cr-ziskal-nove-pristroje.jpg

11.11.2014

Dva nové investiční projekty, které byly dokončeny s využitím prostředků z Operačního programu Praha-Konkurenceschopnost, a to v celkové výši 29 950 000 Kč, představili v pondělí 10. listopadu 2014 Kč pracovníci Ústavu experimentální medicíny (ÚEM) Akademie věd ČR v Praze-Krči. Ústav tak získal nejmodernější přístrojového vybavení do nově vzniklého Výzkumného centra genomiky a proteomiky a též do Laboratoře pokročilého zobrazování živých tkání. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě ÚEM AV ČR.

Zvířecí modely pomohou zlepšit život schizofrenikům

/sys/galerie-obrazky/news-2014/141008-zvireci-modely-pomohou-zlepsit-zivot-schizofrenikum.jpg

8.10.2014

Schizofrenie je závažné onemocnění postihující zhruba 1 % populace. Je charakterizováno řadou příznaků, které zhoršují kvalitu života pacientů. Mezi badateli dnes převládá hypotéza, že u schizofrenie, která se zpravidla projevuje v post-adolescentním věku, dochází k patologickým změnám v mozku, jež mají za následek špatné propojení nervových spojů. Díky tomu pak následně dochází k řadě negativních změn ve  fungování mozku. Ač se to zdá neuvěřitelné, lze tato onemocnění modelovat i u zvířat. To má několik zásadních cílů: studovat příčiny této nemoci, její vnější projevy, a také hledat nová, bezpečnější a účinnější léčiva.