veřejné neuniverzitní výzkumné instituce, kterou tvoří soustava vědeckých pracovišť. Svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky (AV ČR) a dalšími právními předpisy. Výzkum prováděný AV ČR usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti. Nejvyšším samosprávným orgánem AV ČR je Akademický sněm. Výkonným orgánem AV ČR je Akademická rada v čele s předsedou AV ČR. Jejím stálým poradním orgánem je Vědecká rada, která se zabývá vědní politikou AV ČR. Tyto celoakademické orgány jsou voleny vždy na čtyřleté období.
125 let českých akademií věd (a umění)
125 let českých akademií věd (a umění)
23.1.2015
V pátek 23. ledna uplynulo 125 let od založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (ČAVU), předchůdkyně dnešní Akademie věd České republiky. „Právě v tento den byla císařským aktem stvrzena prestiž české vzdělané elity, která dlouhá léta usilovala o vytvoření národní badatelské instituce – akademie věd,“ uvedl předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš na dnešním slavnostním zasedání v Hlavním sále Valdštejnského paláce. Akce se konala pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha, který ve svém projevu vyzdvihl spolupráci AV ČR právě s horní komorou Parlamentu ČR. Oslavy výročí pokračovaly společenským večerem v Klášteře sv. Anežky České.
Prestižní evropský grant pro mladého vědce z Ústavu molekulární genetiky AV ČR
6.2.2015
Biolog doc. Mgr. Petr Svoboda, Ph.D., z Ústavu molekulární genetiky AV ČR získal významný grant Evropské výzkumné rady – ERC Consolidator Grant. Jeho projekt s názvem D-FENS byl vybrán z více než 2500 návrhů. Na dalších pět let tak vědeckou práci Svobodovy laboratoře podpoří dva miliony EUR. ERC Consolidator Grants jsou určeny mladým vědcům, kteří získali doktorát v rozmezí sedmi až dvanácti let před podáním návrhu, mají výrazně nadprůměrné vědecké výsledky vzhledem k danému oboru a jejich stupni kariéry a připraví vysoce kvalitní projekt s originálním nápadem.
1,2 milionu korun pro mladé vědce
6.2.2015
Jedna z nejvýznamnějších soutěží pro mladé vědce v ČR má své vítěze. Ceny Wernera von Siemense včera převzali v rámci slavnostního večera v Betlémské kapli noví laureáti. Ti si kromě pamětních medailí odnesli také finanční obnosy v celkové výši bezmála 1,2 milionu korun. „V dnešním světě obrovské konkurence mezi státy a světadíly se snažíme přispět k tomu, aby Česká republika na poli technického a přírodovědného vzdělávání krok nejen udržela, ale byla dokonce i napřed,“ uvedl ve svém projevu generální ředitel skupiny Siemens v ČR Eduard Palíšek. Cenu za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu předával vítězům předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš, předseda poroty a garant této kategorie.
Jupiter dominuje únorové obloze
5.2.2015
Největší planeta sluneční soustavy bude 6. února 2015 v 19 hodin v opozici se Sluncem. To znamená, že se bude nacházet přesně na opačném konci oblohy než Slunce, a bude tedy vidět po celou noc. Zítra v 8 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží k Zemi, na vzdálenost 4,346 AU, tj. asi 650 milionů kilometrů. Podmínky pro pozorování tohoto plynného obra budou tedy velmi příznivé. Jupiter se nyní nachází na hranici souhvězdí Lva a Raka a vystupuje až 55 stupňů vysoko nad jižní obzor. Na obloze jej poznáme snadno, po Měsíci a Venuši (ta ovšem zapadá hned zvečera) je nyní nejjasnějším tělesem noční oblohy. V letošním roce nás čekají ještě dva mimořádné úkazy – 20. března částečné zatmění Slunce a 28. září úplné zatmění Měsíce.
Biotechnologický ústav AV ČR získal přístroj pro cílený sběr jednotlivých buněk CellCelector
5.2.2015
Oddělení genové exprese ve spolupráci se Servisním pracovištěm kvantitativní a digitální PCR Biotechnologického ústavu AV ČR (BTÚ) získalo unikátní systém pro izolaci jednotlivých buněk. Jedná se o volně konfigurovatelný nástroj pro automatický přenos jednotlivých buněk nebo buněčných kolonií. „Systém bude využíván například k výběru cirkulujících nádorových buněk z pacientských vzorků,“ vysvětluje Vlasta Korenková z BTÚ. Přístrojové vybavení bude využíváno nejen pracovníky BTÚ, ale je k dispozici i externím zájemcům prostřednictvím servisního pracoviště.
Vítězný snímek zachytil jednu z nejjasnějších komet posledních let
4.2.2015
Česká astrofotografie měsíce
Prof. Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně spolu s Peterem Aniolem pořídili úžasný portrét komety C/2014 Q2 Lovejoy, pronikající nejen hluboko do kometární komy, ale i do jemných detailů prachového a plynného ohonu. Snímek ukazuje shluky materiálu i vlákna v ohonu komety, která byla na noční obloze pozorovatelná pouhýma očima i v České republice. Obraz vznikl složením celkem jedenácti záběrů s dlouhou expozicí. Profesor Druckmüller je mimo jiné znám nejlepšími snímky zatmění Slunce na světě.
Mezinárodní soutěž FameLab vstupuje do 5. ročníku v ČR
3.2.2015
Uzávěrka přihlášek je 23. února
Soutěž pro mladé vědce a vědkyně vznikla v roce 2004 v Anglii a od té doby se úspěšně šíří po celém světě. V letošním roce se jí zúčastní vědci z více než 22 zemí ze čtyř kontinentů. V České republice FameLab probíhá pod záštitou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše, za podpory Nadačního fondu Neuron, Českých center a Nadace Tomáše Bati. Organizaci zajišťuje British Council ve spolupráci s Občanským sdružením Adeto. Přihlášky mohou podávat studenti, vědečtí a pedagogičtí pracovníci starší 21 let do 23. února 2015. Elektronická přihláška, další informace, praktické tipy a vystoupení z minulých ročníků jsou k dispozici na www.famelabcz.com.
Nominace na Cenu Wernera von Siemense
2.2.2015
Ve čtvrtek 5. února vyhlásí společnost Siemens Česká republika na slavnostním galavečeru v Betlémské kapli výsledky 17. ročníku Ceny Wernera von Siemense. Tradiční soutěž o nejlepší diplomové, doktorské a vědecké práce a o nejlepšího vysokoškolského pedagoga vzniká za významné spolupráce a partnerství s Akademií věd ČR, Českou konferencí rektorů, Českým vysokým učením technickým v Praze a Univerzitou Karlovou. I letos jsou nejvyšší představitelé těchto institucí garanty jednotlivých kategorií a předsedy příslušných porot. Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš je garantem jedné ze dvou hlavních kategorií – Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu – jejíž vítěz získá mj. 300 000 Kč, stejně jako vítěz druhé hlavní kategorie – Nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace.
Významné ocenění pro popularizátory vědy
29.1.2015
Redaktor časopisu Vesmír a tvůrce úspěšného populárně-naučného rozhlasového pořadu Meteor Marek Janáč, autorka Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český AV ČR PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., a celoživotní popularizátorka lidového umění PhDr. Jitka Staňková, DrSc., převzali 28. ledna čestné medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy. Ocenění, udělované od roku 2003, jim v rámci slavnostního setkání předal předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Medaili dosud získalo čtyřicet osobností, noví laureáti tak načínají pátou desítku oceněných.
Přelomový výsledek výzkumu prof. Jiřího Neužila
28.1.2015
Nádorová buňka, které nefungují mitochondrie kvůli chybějící mitochondriální DNA, umí tyto funkční organely získat z jiné buňky, tím restartovat buněčné dýchání a obnovit svůj nádorový potenciál. To je objev, který „přepíše učebnice“, poznamenává popularizační webový portál IFLScience.
Mezinárodní vědecký tým pod vedením prof. Jiřího Neužila z Biotechnologického ústavu AV ČR zjistil, že rakovinné buňky zbavené mitochondriální DNA, poté co jsou vneseny do příjemce (myši), mají schopnost „obnovit“ svou mitochondriální DNA tak, že ji získají z buněk hostitele. „To vede k obnovení mitochondriální funkce mitochondrií v rakovinných buňkách. Výsledkem je, že tyto buňky opět získají schopnost tvořit nádory“, říká prof. J. Neužil.
Oprava spotu „Nebezpečné LED osvětlení“
22.1.2015
Helena Illnerová
Na internetové televizi „Stream.cz“ běží v pořadu „A dost“ spot „Nebezpečné LED osvětlení“. Po úvodních slovech říká jeden z tvůrců spotu pan Jan Tuna: „ Většina ledek totiž obsahuje modré světlo. A to nám může za určitých okolností ublížit. Zničit náš spánek, naše zdraví. Jakub Klingohr mluvil s největšími odborníky včetně bývalé předsedkyně Akademie věd. A to, co říkali, by nás klidnými rozhodně nechat nemělo.“ A poté následují moje věty „To je rizikový faktor pro strašně moc onemocnění.
Jak velké ionizující záření snese naše DNA?
22.1.2015
Prof. Pavlu Jungwirthovi a jeho kolegům z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ve spolupráci s dalšími pracovišti se podařilo určit redoxní potenciály jednotlivých bází DNA ve vodném prostředí. To se dosud nikomu nepodařilo. „Práce je výsledkem společného pětiletého úsilí teoretiků a experimentátorů,“ komentuje prof. Pavel Jungwirth. Výstupy výzkumu pomohou jak v oblasti ochrany před ionizujícím zářením, tak třeba v léčbě nádorů. Výsledky otiskl ve svém prvním letošním čísle prestižní časopis Journal of the American Chemical Society a na svou obálku umístil ilustraci z tohoto článku.
Unikátní nález po více než 100 letech se podařil pracovníkům Archeologického ústavu AV ČR, Praha
21.1.2015
Dvojici hrobů příslušníků vládnoucí vrstvy bylanské kultury objevili v listopadu a prosinci roku 2014 pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha. Bohatě vybavené komorové hroby pochází ze starší doby železné (8.–7. století př. n. l.). Místo objevu v pražských Letňanech se tak stalo teprve druhou lokalitou v hlavním městě s nálezem kostrového pohřbu na voze. Tou první je Bubeneč, kde archeolog a sběratel Josef Antonín Jíra v květnu roku 1907 získal předměty z již porušeného hrobu, v němž byl původně čtyřkolový vůz.
