V Týnském chrámu byly 15. listopadu 2010 vyzdviženy ostatky Tycha Braha, astronoma, který poslední dva roky svého života prožil v Praze, kde také v roce 1601 zemřel. Právě jeho smrt je ovšem po staletí předmětem dohadů; všeobecně se má za to, že příčinou Braheho smrti byl prasklý močový měchýř, Brahe se totiž měl bát odejít od stolu, u kterého zrovna večeřel s císařem Rudolfem II. Výzkumu ostatků Tycha Braha se v týmu vědců a archeologů, které v Česku vedl dánský archeolog, profesor Jens Vellev z univerzity v Aarhusu zúčastnil i Jiří Smolík z Laboratoře chemie a fyziky atmosféry, Oddělení aerosolové a laserové chemie. Po jejich pečlivém prozkoumání a odebrání vzorků byly Braheho ostatky opět slavnostně uloženy do hrobky v Týnském chrámu při bohoslužbě, kterou celebroval pražský arcibiskup mons. Dominik Duka.

V devadesátých letech minulého století byly v Dánsku a Švédsku analyzovány vzorky Brahových vlasů a vousů, odebrané při posledním otevření hrobky v roce 1901. V obou případech byla ve vzorcích nalezena rtuť. Kromě všeobecně rozšířené legendy o prasklém močovém měchýři tak připadají v úvahu i další hypotézy o Braheho smrti, například, že byl zavražděn na příkaz dánského krále Kristiana IV. nebo že se předávkoval rtutí, kterou užíval jako lék proti bolesti.

Z Braheho ostatků proto byly odebrány vzorky vlasů, které budou podrobeny analýze, jeho kosti byly vyšetřeny na CT v pražské nemocnici Na Homolce a před opětovným slavnostním uložením jeho ostatků do hrobky v Týnském chrámu bylo také podrobně prozkoumáno jeho roucho, které se ukázalo být v lepším stavu než experti Vellevova týmu očekávali.

Jiří Smolík se na výzkumu v Týnském chrámu podílel meřením úrovně aerosolových částic ve vnitřní atmosféře chrámu. Mimo jiné zjistil, že vlivem větracích otvorů ve střeše chrámu dochází ke komínovému efektu, kterým je dovnitř nasáván vzduch z okolí a tak je díky tomu možné zjistit ve vnitřním ovzduší chrámu i částice vzniklé např. činností na vánočních trzích, které v té době probíhaly na Staroměstském náměstí. Více o těchto měřeních se dozvíte v rozhovoru, který poskytl Jiří Smolík pro pořad ČRo Sever Planetárium.

Další podrobnosti o tomto výzkumu lze nalézt na stránkách Fakulty humanitních věd univerzity v Aarhusu, ve zpravodajství ČT24, BBC či HuffingtonPost.