Vyhledávání



Academia 

TVT 2014

Otevřená věda

otevrena.jpg

Akademický bulletin

abicko

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Optonika 2011

Akademie věd ČR  › Vědní oblasti  › Vědy o neživé přírodě  › Aktuality

Aktuality

Jupiter dominuje únorové obloze

5.2.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150205-jupiter.jpg

Největší planeta sluneční soustavy bude 6. února 2015 v 19 hodin v opozici se Sluncem. To znamená, že se bude nacházet přesně na opačném konci oblohy než Slunce, a bude tedy vidět po celou noc. Zítra v 8 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží k Zemi, na vzdálenost 4,346 AU, tj. asi 650 milionů kilometrů. Podmínky pro pozorování tohoto plynného obra budou tedy velmi příznivé. Jupiter se nyní nachází na hranici souhvězdí Lva a Raka a vystupuje až 55 stupňů vysoko nad jižní obzor. Na obloze jej poznáme snadno, po Měsíci a Venuši (ta ovšem zapadá hned zvečera) je nyní nejjasnějším tělesem noční oblohy. V letošním roce nás čekají ještě dva mimořádné úkazy – 20. března částečné zatmění Slunce a 28. září úplné zatmění Měsíce.

Vítězný snímek zachytil jednu z nejjasnějších komet posledních let

4.2.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150204-ceska-astrofotografie-mesice-leden-2015.jpg

Česká astrofotografie měsíce

 

Prof. Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně spolu s Peterem Aniolem pořídili úžasný portrét komety C/2014 Q2 Lovejoy, pronikající nejen hluboko do kometární komy, ale i do jemných detailů prachového a plynného ohonu. Snímek ukazuje shluky materiálu i vlákna v ohonu komety, která byla na noční obloze pozorovatelná pouhýma očima i v České republice. Obraz vznikl složením celkem jedenácti záběrů s dlouhou expozicí. Profesor Druckmüller je mimo jiné znám nejlepšími snímky zatmění Slunce na světě.

Geologové z AV ČR zkoumají deformace Alp

20.1.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150120-tz-vyzkum-grimsel.jpg

V podzemní švýcarské laboratoři provádějí vědci ze 13 států dlouhodobý výzkum podmínek pro bezpečné ukládání radioaktivních odpadů. Laboratoř tvoří zhruba kilometr dlouhý tunel pod alpským Grimselským sedlem v nadmořské výšce 1730 metrů. Pohyby na zlomech žulového alpského masivu tam zkoumají geologové Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR (ÚSMH). „Naše měření má zjistit, do jaké míry je horský masiv stabilní a jak mohou případné pohyby ovlivnit dlouhodobé experimenty, z nichž některé zde probíhají i více než 20 let,“ vysvětluje ředitel ÚSMH RNDr. Josef Stemberk, CSc. Bádání je součástí projektu LASMO (Large Scale Monitoring Project), jehož se účastní vědci ze Švýcarska, Velké Británie a ČR.

Fotografie a základní analýzy meteoritů z Vysočiny

14.1.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150114-meteorit-zdar-foto.jpg

Astronomický ústav ČR zveřejnil fotografie již dvou nalezených meteoritů z pádu tělesa 9. prosince 2014 nad Vysočinou. Nález z tohoto pondělí zcela přesvědčivě potvrdil spolehlivost výpočtů. Druhý fragment našel dr. Tomáš Henych jen 19 metrů od vypočtené linie a rovněž hmotnost meteoritu přesně odpovídala předpokladu pro tuto oblast. Vědci už také provedli základní analýzy, z nichž vyplývá, že stáří tohoto meteoritu je 4,56 miliardy let, což znamená, že vznikl na samém počátku zrodu Sluneční soustavy.

 

Zárodky hvězd v naší galaxii

12.1.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150112-ceska-astrofotografie-mesice-prosinec-2014.jpg

Česká astrofotografie měsíce

Do svého 10. ročníku právě vstupuje oblíbená fotografická soutěž, jejíž porotu v prosinci nejvíce zaujal snímek Pavla Kollarika. V souhvězdí Kasiopeji, v Perseově spirálním rameni naší galaxie, můžeme dalekohledem spatřit mlhovinu NGC 281. V její centrální části se nachází velmi mladá otevřená hvězdokupa, stará pouhých několik milionů let. V ní lze pozorovat temné drobné „bubliny“ na jasném pozadí. Ty jsou tvořeny hustým prachem a plynem s hmotností dvou až padesáti Sluncí. Vidíme tak vlastně zárodky hvězd či hvězdných soustav. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

 

Mezinárodní rok světla začne tmou

8.1.2015

/sys/galerie-obrazky/news-2015/150108-svetelne-znecisteni-liberec.jpg

Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2015 Mezinárodním rokem světla a technologií založených na světle. Cílem je upozornit na výraznou roli světla a optických technologií v každodenním životě lidí celého světa a při budoucím rozvoji civilizace. Do aktivit v rámci Mezinárodního roku světla se zapojí také Akademie věd České republiky, mj. v rámci podzimního Týdne vědy a techniky 2015. Světlo má ale v civilizovaném světě i negativní dopady. Světelnému znečištění se bude věnovat přednáška Tma jako ohrožený druh? Přednáška pro veřejnost se koná 12. ledna od 18 hod. ve volnočasovém Centru Na Fialce v Říčanech u Prahy. Přednášející: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR.

Obří observatoř ALMA rozšiřuje své výzkumné obzory

15.12.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/141215-obri-observator-alma-rozsiruje-sve-vyzkumne-obzory.jpg

Pomáhají také čeští astronomové
 
Observatoř ALMA v chilské poušti Atacama je největším projektem současné pozemní pozorovací astronomie. Je založen na široké mezinárodní spolupráci. Již dva roky sleduje objekty blízkého i vzdáleného vesmíru a dostává se i do doposud neprobádané oblasti milimetrových a kratších vlnových délek. Světovou odbornou i laickou veřejnost před více jak měsícem nadchl úchvatný snímek rodící se planetární soustavy okolo 450 světelných let vzdálené mladé hvězdy HL Tau v souhvězdí Býka. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Plejády a jejich široké okolí

11.12.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/141211-plejady-a-jejich-siroke-okoli.jpg

Česká astrofotografie měsíce
 
Hvězdokupa Plejády neboli Kuřátka je od nás vzdálena 380 světelných let a její stáří se odhaduje na 50–100 milionů let. Na obloze zaujímá přibližně plochu dvou měsíčních úplňků, skutečný průměr přesahuje dvacet světelných let. Byla známa již ve starověku, znali ji Keltové, Babyloňané i Řekové. První namířil na Plejády svůj dalekohled Galileo Galilei a své pozorování popsal ve slavném Hvězdném poslu v březnu 1610. Vy se můžete na tuto pozoruhodnou hvězdokupu podívat okem Vlastimila Musila, vítěze listopadového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Cenu Františka Nušla převezme sluneční fyzik Petr Heinzel

10.12.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/logo-astronomicky-ustav.jpg

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2014 slunečního fyzika prof. RNDr. Petra Heinzela, DrSc., z Astronomického ústavu AV ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 13. prosince 2014 ve 14 hodin v budově Akademie věd ČR v Praze, Národní 3. Poté bude přednesena laureátská přednáška na téma „Spektroskopie slunečních a hvězdných erupcí“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku je vstup volný. Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti a Střediska společných činností AV ČR. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Konference AXRO 2014 o rentgenové astronomii

8.12.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/141208-konference-axro-2014-o-rentgenove-astronomii.jpg

Pod názvem AXRO 2014 se v Praze ve dnech 9.–11. prosince 2014 uskuteční mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomii. Cílem akce, která se koná za účasti předních světových kapacit oboru, je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice. Konferenci konanou pod záštitou rektora ČVUT prof. Petra Konvalinky zahájí ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. Vladimír Karas, představitelé Českého vysokého učení technického v Praze a ředitel Oddělení kosmických technologií a družicových systémů Ministerstva dopravy ČR Dr. Václav Kobera. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Fyzika pro zítřek – výstava a přednáškový cyklus k 60 letům Fyzikálního ústavu AV ČR

21.11.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/141121-fyzika-pro-zitrek-vystava-a-prednaskovy-cyklus-k-60-letum-fyzikalniho-ustavu-av-cr.jpg

Fyzikální ústav AV ČR přichystal v rámci oslav 60. výročí svého založení posterovou výstavu ve foyer hlavní budovy Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Představí spletitou historii tohoto pracoviště, zároveň však i jeho současné vědecké sekce a náplň jejich činnosti. Expozice bude veřejnosti přístupná od 27. listopadu do 19. prosince 2014. Spolu s výstavou proběhne i šest přednášek pro nejširší veřejnost, které si připravili vynikající popularizátoři vědy. Zájemce seznámí se zajímavými tématy souvisejícími s aktuální činností ústavu.

GLORIA zpřístupňuje po internetu celosvětovou síť robotických dalekohledů

10.11.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/141110-projekt-gloria-zpristupnuje-vsem-uzivatelum-internetu-celosvetovou-sit-robotickych-dalekohledu-01.jpg

Projekt GLORIA (GLObal Robotic telescope Intelligent Array for e-science) nabízí všem uživatelům internetu možnost využívat ke studiu noční oblohy profesionální observatoře. Ke čtyřem dalekohledům, které již několik měsíců slouží k astronomickým pozorováním v reálném čase, se nyní přidává devět dalších. Nově zapojené dalekohledy využívají centrální plánovač, jenž zájemcům o pozorování umožňuje zadat požadavek, který je zpracován zpravidla do několika dnů. Fotografie oblohy jsou pořízeny na nejvhodnějším, automaticky vybraném dalekohledu. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Sluneční skvrna 2192

6.11.2014

/sys/galerie-obrazky/news-2014/141106-ceska-astrofotografie-mesice-rijen-2014.jpg

Česká astrofotografie měsíce
 
Na snímku Michala Vávry, vítěze říjnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, je zobrazena skupina slunečních skvrn v aktivní oblasti 2192 z 26. října 2014. Zatím se jednalo o největší skupinu skvrn tohoto slunečního cyklu, produkující několik významných slunečních erupcí. Jak skupina rostla, začala se pomalu vymykat srovnáním, která běžně používáme. Přerostla typickou velikost naší planety Země a dosáhla velikosti největší planety Sluneční soustavy Jupitera. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

archiv