Kniha Františka Šmahela sleduje poslední velkou diplomatickou cestu českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho setkání s francouzským králem Karlem V. v Paříži v roce 1378. Profesor Šmahel využil poznatků z archeologie a mikrohistorie, stejně jako kulturní antropologie a ikonografie. Výsledkem je atraktivní obraz středověkého života, velké evropské politiky, a dokonce i tehdejší kuchyně. Vlastnímu líčení událostí přelomu let 1377 a 1378 předchází představení obou hlavních aktérů, včetně mladých let budoucího císaře prožitých v Paříži a politických a mezinárodních cílů jeho otce Jana Lucemburského. Summit dvou nejvlivnějších evropských panovníků té doby je prezentován originální výpovědí soudobého pramene Relace Velkých kronik Francie a množstvím iluminací, které zachycují téměř každý krok korunovaných hlav. Závěrečná část čtenáře seznamuje s praktickou organizací královských slavností a banketů, ubytováváním hostů, způsoby stolování, recepty pokrmů i významem dobových rituálů, ceremoniálů a dalšími aspekty pobytu Karla IV. ve Francii. Autorův čtivý styl jistě osloví odbornou i laickou veřejnost. Anglické vydání publikace.

Kolektivní monografie Figurace paměti analyzuje způsoby, jimiž se obyvatelé českých zemí v minulých dvou stoletích vztahovali k postavě Jana Amose Komenského. Kolektivní, resp. sociální paměť chápe jako rozsáhlý soubor kulturních praxí, s jejichž pomocí společenství generují významy, organizují svou historickou zkušenost, vytvářejí si představy o sobě, a zajišťují tak současně i svou kontinuitu a koherenci. Práce vychází z konceptu „míst paměti", jak jej v polovině 80. let 20. století založil Pierre Nora, reflektuje však i zásadní posuny, jichž tento koncept doznal v rámci paměťových studií během následujících desetiletí. Kniha je vybavena barevnou obrazovou přílohou (16 str.) a třemi rejstříky.

Jan Hus (um 1370-1415) war für die katholische Kirche ein Häretiker. In Vielem versinnbildlicht er die Epoche des Spätmittelalters: In der Bemühung, die durch das Große Abendländische Schisma erschütterte Kirche in ihren Urzustand zurück zu setzen, entwirft er ein Reformprojekt, das über die Grenzen des Mittelalters hinaus weist. Sein Feuertod auf dem Konstanzer Konzil 1415 hat ihn zum Märtyrer gemacht. Die Darstellung zeigt Jan Hus in seiner Zeit: Er wird als spätmittelalterlicher Gelehrter und Prediger untersucht, sowie als öffentlich engagierter Intellektueller. Was genau hat ihn auf den Scheiterhaufen gebracht? Als Antwort auf diese Frage entsteht ein mit historischen Argumenten untermauertes Bild von Jan Hus, das die Ereignisse in Böhmen in die europäischen Zusammenhänge einordnet. Das Buch ist ein aktueller Beitrag zum Jubiläum des Konstanzer Konzils.

This book provides a critical introduction to Heidegger's impact on psychiatry and psychology, and has a focus on the application of his philosophy to psychiatry. This is a complete revision of Heidegger's existential philosophy in the light of psychopathological phenomena. Readers will find here a philosophical inquiry into the problem of mental disorder, which shows Heidegger's own philosophy in a new light, uncovering both its strengths and its weak points. The author maps not only Heidegger's interaction with psychiatric thought, as depicted in his Zollikon Seminars, but also his influence on Swiss phenomenological psychiatry. The work treats Heidegger in a critical way, taking the phenomenon of mental disorder as a touchstone on which Heidegger's thought is tested. The results of such a critical examination are important, not only for a better understanding of psychopathological phenomena, but also for a new understanding of Heidegger's approach to human existence. This work treats the phenomenon of mental disorder as a philosophical problem that reflects the ontological character of human existence. Heidegger's approach to mental disorder is confronted with the conceptions of Foucault, Deleuze and Guattari in a novel way. The book is more than just an historical overview as it highlights the limits of phenomenological thought in the area of psychiatry and it shows a possible way of moving beyond them. This is a philosophical work with an interdisciplinary range. Scholars of philosophy and those in the growing field of philosophy of psychiatry, as well as those with an interest in Heidegger Studies will be particularly interested in this work.

Soubor jedenácti studií z pera kolegů a žáků prof. PhDr. Františka Šmahela, DrSc, dr. h. c. mult., je sondou do detailu středověkého dne, který mnohdy uniká pozornosti i možnostem výzkumu. Studie zaměřené na různá středověká prostředí se tohoto detailu dotýkají a zároveň upozorňují na limity dochovaných pramenů i badatelských kapacit.

Kniha rozhovorů s filosofem Michaelem Hauserem se zabývá závažnými otázkami naší doby, ve které se vyhrocují rozpory současného socioekonomického a kulturního systému. Rozhovory, vznikající mezi lety 2007 a 2014, jsou svědectvím o nesnadném narušování různých podob dogmatismu a ideologických příběhů, podle nichž se kapitalismus jeví jako přirozený řád společenského světa a postmodernismus představuje poslední kapitolu kulturních dějin. Pokusy o radikální kritiku a formulaci alternativ v podobě emancipačních projektů (komunismus) jsou stále vnímány jako nebezpečné a scestné, anebo jako donkichotské kopání motykou do žuly. Přestože jsme svědky postupného vyčerpávání postmoderních podnětů, k nástupu nové myšlenkové a kulturní konfigurace dosud nedošlo a nevidíme ani její určitější obrysy či jasné pojmy.