21.1.2015
Dvojici hrobů příslušníků vládnoucí vrstvy bylanské kultury objevili v listopadu a prosinci roku 2014 pracovníci Archeologického ústavu AV ČR, Praha. Bohatě vybavené komorové hroby pochází ze starší doby železné (8.–7. století př. n. l.). Místo objevu v pražských Letňanech se tak stalo teprve druhou lokalitou v hlavním městě s nálezem kostrového pohřbu na voze. Tou první je Bubeneč, kde archeolog a sběratel Josef Antonín Jíra v květnu roku 1907 získal předměty z již porušeného hrobu, v němž byl původně čtyřkolový vůz.
6.1.2015
V nové Kritické hybridní edici Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Jako první titul Kritické hybridní edice vychází v těchto dnech publikace Dílo Františka Gellnera, kterou připravil kolektiv editorů Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Nová edice, řízená Jiřím Flaišmanem a Michalem Kosákem, představuje inovativní model publikování sebraných spisů i vybraných děl české literatury spojující čtenářské knižní vydání (bez obsáhlých doprovodných textů) s vědeckou elektronickou verzí na přiloženém DVD. Celý projekt autoři představí veřejnosti ve čtvrtek 8. ledna 2015 ve 13 hodin v zasedací místnosti Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Na Florenci 3/1420, Praha 1 (vchod C, 3. patro).
10.12.2014
Klaus, Pithart, Rychetský a Zeman v jedné publikaci
Čtyři čeští státníci, čtyři jedinečné pohledy na české moderní dějiny a politiku. Při příležitosti čtvrtstoletí od sametové revoluce vydává nakladatelství Filosofia knihu rozhovorů Jana Rovenského s Václavem Klausem, Petrem Pithartem, Pavlem Rychetským a Milošem Zemanem s názvem 25 let poté. Prezentace knihy se koná 18. prosince 2014 od 15.00 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, sál 206. Účast přislíbili Václav Klaus, Petr Pithart a Pavel Rychetský. Moderuje Jan Rovenský.
2.12.2014
Nově zjištěná klavírní kompozice Leoše Janáčka zazní ve světové premiéře ve středu 3. prosince 2014 na koncertě konaném v Mahenově divadle v Brně. O skladbě poprvé referovala muzikoložka Jarmila Procházková v Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu Akademie věd ČR 22. října 2014 na semináři s názvem Klavírní výtahy, úpravy, verze a jejich význam v kontextu skladatelova díla. Jednalo se o pracovní setkání muzikologů, které inicioval dvořákovský tým.
7.11.2014
Benediktini v srdci Evropy 800–1300
Zcela unikátní výstavu raně středověkého umění uspořádala ve Valdštejnské jízdárně Národní galerie (NG) v Praze. Na tomto rozsáhlém projektu, který veřejnosti představuje na dvě stě padesát exponátů svezených z celého Česka a ze šesti dalších zemí, NG spolupracovala s Akademií věd ČR a Univerzitou Karlovou v Praze za podpory Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, Národního muzea a Správy Pražského hradu. Dosud nikdy se u nás nepodařilo shromáždit vybraná díla dané epochy v takovémto počtu a především v takovéto kvalitě. Návštěvníci si je mohou prohlédnout do 15. března 2015.
6.11.2014
„Matija Murko byl nepochybně jedním z posledních univerzálních slavistů, který chápal slovanskou filologii jako soubor literatur, jazyků a kulturní historie a ve všech těchto oblastech měl rozsáhlé znalosti. Je až s podivem, nakolik splňuje kritéria současného evropského špičkového humanitního vědce, včetně vysokého počtu ohlasů, citací a interdisciplinarity,“ uvedl při slavnostním odhalení pamětní desky této významné osobnosti slavistiky předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Ceremoniálu, jenž se odehrál ve čtvrtek 6. 11. 2014 u budovy Slovanského ústavu AV ČR v Praze, se zúčastnil také slovinský místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Karl Erjavec.
23.10.2014
Státní cenu za překladatelské dílo pro rok 2014 obdrží za celoživotní dílo doc. PhDr. Jiří Pechar, vědecký pracovník Oddělení pro současnou kontinentální filosofii Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Slavnostní udílení Státní ceny za literaturu, Státní ceny za překladatelské dílo a Ceny Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury se koná ve čtvrtek 23. října 2014 od 20 hodin ve Veletržním paláci v Praze. Přímý přenos vysílá Česká televize na programu ČTart. Podrobné informace naleznete v
tiskové zprávě.
3.10.2014
Úspěch Nakladatelství Academia
Prestižní Cenu Josefa Jungmanna za nejlepší překlad uplynulého roku obdržel ve čtvrtek 2. října 2014 v pražském Goethe-Institutu Robert Svoboda. V této soutěži, kterou každoročně pořádá Obec překladatelů, uspěl se svým literárním překladem knihy
Harmonia caelestis od maďarského spisovatele Pétera Esterházyho. Knihu vydalo Nakladatelství Academia, letos vyšlo její pokračování nazvané
Opravené vydání. Za překlad tohoto monumentálního díla koncipovaného jako rodinná kronika rodu Esterházyů získal již Robert Svoboda letos na jaře ocenění v soutěži Magnesia Litera. Podrobnější informace a video naleznete
zde.
18.9.2014
Mezinárodní vědecká konference
V letošním roce si připomínáme již pětadvacáté výročí od událostí roku 1989. Vlna revolucí ve střední a východní Evropě definitivně ukončila éru tzv. reálného socialismu a stala se jedním ze symbolických mezníků nejnovějších dějin. Zatímco průběh těchto změn na podzim a v zimě 1989 je dnes již detailně zmapován, podstatně menší pozornost věnovali badatelé rozličným reflexím a interpretacím této revoluce. Snaha porozumět vývoji ve střední a východní Evropě na přelomu 80. a 90. let přitom zaměstnávala řadu intelektuálů, společenských vědců a také expertů pohybujících se na pomezí akademického výzkumu a politiky. Podobně důležité byly debaty o roku 1989 pro bezprostřední aktéry revoluce, zejména z prostředí opozice a disentu. Interpretovat smysl tehdejších událostí, zařadit je do širšího geografického a historického kontextu, ale také snaha ovlivnit budování nového řádu či nabídnout alternativní politické koncepty a strategie – tyto a další faktory hrály významnou úlohu při snaze promýšlet revoluci roku 1989.
16.9.2014
Kulturní událost mimořádného významu nabídne 17. září 2014 festival Dvořákova Praha – ve světové premiéře zazní v pražském Rudolfinu první opera Antonína Dvořáka
Alfred. Přestože Dvořák patří v celosvětovém měřítku k nejhranějším skladatelům, mnohá jeho díla zaznívají zřídka a některá dokonce vůbec. V případě opery
Alfred nestačilo učinit „pouhé“ dramaturgické rozhodnutí. Už jen proto, že nebyly k dispozici provozovací materiály pro hudebníky. Na ambiciózním projektu participují umělci, producenti i vědci: Kabinet hudební historie Etnologického ústavu AV ČR se na něm podílel odbornou přípravou notových materiálů. Podrobné informace naleznete v
tiskové zprávě.
