Cílem projektu je zkoumat volební chování českých občanů při volbách do Poslanecké sněmovny/České národní rady od roku 1990. K vysvětlení volebního chování (tedy volební účasti a volby strany) budou využity klasické teorie jako třídní hlasování, teorie stranické identifikace, tématické hlasování či ekonomické hlasování. Navíc poprvé v České republice bude využita teorie valenčních témat při volbě strany, jež zdůrazňuje roli hodnocení kompetence stran vládnout na základě informačních heuristických zkratek, jako například hodnocení předsedů stran či stranická identifikace. Projekt k vysvětlení volebního chování využije nejen povolební populační dotazníkové šetření, ale i průběžná měsíční dotazníková šetření veřejnosti, volební statistiky z územních jednotek, expertní šetření postojů stran a analýzu volebních programů
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 5, zobrazeno 1 - 5)
Tato práce analyzuje vliv volební účasti na zisky jednotlivých politických stran ve sněmovních volbách v letech 2006 a 2010. Jako rámec pro analýzu studie využívá jednak klasický model (tzv. konvenční) a jednak model dvoustupňový (tzv. revizionistický).
The text is a regular contribution into the publication called Data Yearbook. It describes political changes in the Czech republic during the year 2009. The article focuses on such problems as European Parliament elections, the fall of the Topolánek government and formation of the Fischer government, and on the main issues of the Czech politics.
Kniha shrnuje dosavadní způsoby vysvětlení volební účasti a důvodů jejího poklesu a představuje vlastní teorii volební účasti, která ji vysvětluje v obecné rovině mobilizací vnějšími aktéry a individuální motivací k účasti (instrumentální, expresivní a normativní motivací). Tento teoretický model je využit nejen pro vysvětlení volební účasti, ale i jejího poklesu.
Článek se věnuje problematice kontextových vlivů na volební chování. V části českéodborné literatury bylo konstatováno, že vliv prostorového kontextu na volební chování v Česku je nevýrazný a že převážnou část teritoriální diferenciace volebních výsledků lze vysvětlit jako důsledek teritoriálních odlišností sociální skladby, tedy kompozičně. Tato studie zkoumá existenci kontextových efektů v detailním územním členění.
Autoři se v knize zaměřili na dva provázané cíle. Prvním bylo vysvětlení toho, proč jsou čtyři politické strany (ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a ODS) opakovaně a dlouhodobě volebně úspěšné, což jim garantuje kontinuální zastoupení v českém parlamentu; tato organizační stabilita stranického systému je v postkomunistickém prostoru unikátní. Proto autoři upřeli svou pozornost na dlouhodobé faktory, které ovlivňují hlasování českých voličů pro konkrétní politické strany.
Facebook
Twitter