Jupiter dominuje únorové obloze
5.2.2015
Největší planeta sluneční soustavy bude 6. února 2015 v 19 hodin v opozici se Sluncem. To znamená, že se bude nacházet přesně na opačném konci oblohy než Slunce, a bude tedy vidět po celou noc. Zítra v 8 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží k Zemi, na vzdálenost 4,346 AU, tj. asi 650 milionů kilometrů. Podmínky pro pozorování tohoto plynného obra budou tedy velmi příznivé. Jupiter se nyní nachází na hranici souhvězdí Lva a Raka a vystupuje až 55 stupňů vysoko nad jižní obzor. Na obloze jej poznáme snadno, po Měsíci a Venuši (ta ovšem zapadá hned zvečera) je nyní nejjasnějším tělesem noční oblohy. V letošním roce nás čekají ještě dva mimořádné úkazy – 20. března částečné zatmění Slunce a 28. září úplné zatmění Měsíce.
Vítězný snímek zachytil jednu z nejjasnějších komet posledních let
4.2.2015
Česká astrofotografie měsíce
Prof. Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně spolu s Peterem Aniolem pořídili úžasný portrét komety C/2014 Q2 Lovejoy, pronikající nejen hluboko do kometární komy, ale i do jemných detailů prachového a plynného ohonu. Snímek ukazuje shluky materiálu i vlákna v ohonu komety, která byla na noční obloze pozorovatelná pouhýma očima i v České republice. Obraz vznikl složením celkem jedenácti záběrů s dlouhou expozicí. Profesor Druckmüller je mimo jiné znám nejlepšími snímky zatmění Slunce na světě.
Geologové z AV ČR zkoumají deformace Alp
20.1.2015
V podzemní švýcarské laboratoři provádějí vědci ze 13 států dlouhodobý výzkum podmínek pro bezpečné ukládání radioaktivních odpadů. Laboratoř tvoří zhruba kilometr dlouhý tunel pod alpským Grimselským sedlem v nadmořské výšce 1730 metrů. Pohyby na zlomech žulového alpského masivu tam zkoumají geologové Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR (ÚSMH). „Naše měření má zjistit, do jaké míry je horský masiv stabilní a jak mohou případné pohyby ovlivnit dlouhodobé experimenty, z nichž některé zde probíhají i více než 20 let,“ vysvětluje ředitel ÚSMH RNDr. Josef Stemberk, CSc. Bádání je součástí projektu LASMO (Large Scale Monitoring Project), jehož se účastní vědci ze Švýcarska, Velké Británie a ČR.
Fotografie a základní analýzy meteoritů z Vysočiny
14.1.2015
Astronomický ústav ČR zveřejnil fotografie již dvou nalezených meteoritů z pádu tělesa 9. prosince 2014 nad Vysočinou. Nález z tohoto pondělí zcela přesvědčivě potvrdil spolehlivost výpočtů. Druhý fragment našel dr. Tomáš Henych jen 19 metrů od vypočtené linie a rovněž hmotnost meteoritu přesně odpovídala předpokladu pro tuto oblast. Vědci už také provedli základní analýzy, z nichž vyplývá, že stáří tohoto meteoritu je 4,56 miliardy let, což znamená, že vznikl na samém počátku zrodu Sluneční soustavy.
Zárodky hvězd v naší galaxii
12.1.2015
Česká astrofotografie měsíce
Do svého 10. ročníku právě vstupuje oblíbená fotografická soutěž, jejíž porotu v prosinci nejvíce zaujal snímek Pavla Kollarika. V souhvězdí Kasiopeji, v Perseově spirálním rameni naší galaxie, můžeme dalekohledem spatřit mlhovinu NGC 281. V její centrální části se nachází velmi mladá otevřená hvězdokupa, stará pouhých několik milionů let. V ní lze pozorovat temné drobné „bubliny“ na jasném pozadí. Ty jsou tvořeny hustým prachem a plynem s hmotností dvou až padesáti Sluncí. Vidíme tak vlastně zárodky hvězd či hvězdných soustav. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Mezinárodní rok světla začne tmou
8.1.2015
Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2015 Mezinárodním rokem světla a technologií založených na světle. Cílem je upozornit na výraznou roli světla a optických technologií v každodenním životě lidí celého světa a při budoucím rozvoji civilizace. Do aktivit v rámci Mezinárodního roku světla se zapojí také Akademie věd České republiky, mj. v rámci podzimního Týdne vědy a techniky 2015. Světlo má ale v civilizovaném světě i negativní dopady. Světelnému znečištění se bude věnovat přednáška Tma jako ohrožený druh? Přednáška pro veřejnost se koná 12. ledna od 18 hod. ve volnočasovém Centru Na Fialce v Říčanech u Prahy. Přednášející: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR.
Obří observatoř ALMA rozšiřuje své výzkumné obzory
15.12.2014
Plejády a jejich široké okolí
11.12.2014
Cenu Františka Nušla převezme sluneční fyzik Petr Heinzel
10.12.2014
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2014 slunečního fyzika prof. RNDr. Petra Heinzela, DrSc., z Astronomického ústavu AV ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 13. prosince 2014 ve 14 hodin v budově Akademie věd ČR v Praze, Národní 3. Poté bude přednesena laureátská přednáška na téma „Spektroskopie slunečních a hvězdných erupcí“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku je vstup volný. Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti a Střediska společných činností AV ČR. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Konference AXRO 2014 o rentgenové astronomii
8.12.2014
Pod názvem AXRO 2014 se v Praze ve dnech 9.–11. prosince 2014 uskuteční mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomii. Cílem akce, která se koná za účasti předních světových kapacit oboru, je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice. Konferenci konanou pod záštitou rektora ČVUT prof. Petra Konvalinky zahájí ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. Vladimír Karas, představitelé Českého vysokého učení technického v Praze a ředitel Oddělení kosmických technologií a družicových systémů Ministerstva dopravy ČR Dr. Václav Kobera. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Fyzika pro zítřek – výstava a přednáškový cyklus k 60 letům Fyzikálního ústavu AV ČR
21.11.2014
Fyzikální ústav AV ČR přichystal v rámci oslav 60. výročí svého založení posterovou výstavu ve foyer hlavní budovy Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Představí spletitou historii tohoto pracoviště, zároveň však i jeho současné vědecké sekce a náplň jejich činnosti. Expozice bude veřejnosti přístupná od 27. listopadu do 19. prosince 2014. Spolu s výstavou proběhne i šest přednášek pro nejširší veřejnost, které si připravili vynikající popularizátoři vědy. Zájemce seznámí se zajímavými tématy souvisejícími s aktuální činností ústavu.
GLORIA zpřístupňuje po internetu celosvětovou síť robotických dalekohledů
10.11.2014
Projekt GLORIA (GLObal Robotic telescope Intelligent Array for e-science) nabízí všem uživatelům internetu možnost využívat ke studiu noční oblohy profesionální observatoře. Ke čtyřem dalekohledům, které již několik měsíců slouží k astronomickým pozorováním v reálném čase, se nyní přidává devět dalších. Nově zapojené dalekohledy využívají centrální plánovač, jenž zájemcům o pozorování umožňuje zadat požadavek, který je zpracován zpravidla do několika dnů. Fotografie oblohy jsou pořízeny na nejvhodnějším, automaticky vybraném dalekohledu. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Sluneční skvrna 2192
6.11.2014
