Hlavní cíle projektu
V návaznosti na dva předcházejí projekty Národní kontaktní centrum – ženy a věda (OK 457
a 1P OK 459), které probíhaly v letech 2001-2004 a 2005-2008, evropské aktivity na poli
„vědecká kultura a gender“ a „věda ve společnosti“, účast v evropských projektech
Rámcového programu a v poradních orgánech Evropské komise jsou cíle projektu NKC-ŽV:
- přispívat k produkci vědeckých poznatků o postavení žen a mladých lidí ve vědě z genderového hlediska, a to ve všech relevantních souvislostech ekonomických, sociálních a kulturních;
- podpořit implementaci opatření na podporu žen a mladých lidí ve vědě;
- stimulovat diskusi o otázkách genderové rovnosti ve vědě na úrovni státní správy, odpovědných orgánů výzkumu a vývoje, VŠ a AV ČR;
- zajistit zapojení ČR do mezinárodních aktivit na poli genderové rovnosti a rovnosti mužů a žen ve vědě;
- komunikovat tuto problematiku výzkumné komunitě a širší veřejnosti ČR;
- informovat o možnostech účasti na evropském výzkumu;
- podpořit účast žen a mladých vědeckých pracovníků na evropském výzkumu;
- rozvíjet debaty o vykazatelnosti vědy z hlediska genderové rovnosti a z hlediska propojení výzkumu a občanské společnosti v intencích dvousměrné komunikace mezi vědou a společností.
Koncepce projektu
Koncepce projektu NKC-ŽV se rozvíjí po dvou základních liniích: 1. podpůrné a
infrastrukturní a 2. teoreticko-výzkumné. První oblast aktivit se zaměřuje zejména
na posílení vnímání důležitosti problematiky rovných příležitostí ve vědě a výzkumu v rámci
vědecké komunity, státní správy i společnosti jako celku a na prosazení opatření směřujících
ke zlepšení postavení žen v české vědě. V rámci druhé oblasti dochází k budování znalostní
báze členek NKC-ŽV v oblasti genderové sociologie a vědních studií.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 21, zobrazeno 1 - 10)
Kapitola se na základě aktuálních empirických šetření zaměřuje na zmapování a analýzu zapojení žen do politiky v ČR. Cílem je prozkoumat důvody nižšího zastoupení žen v ČR. Zaměřuje se především na institucionální (volební systém, fungování polit. stran), individuální a společenské (hodnoty české veřejnosti či veřejný diskurs na téma zastoupení žen v politice) bariéry vstupu žen do politických funkcí. Kapitola také mapuje existující aktivity na podporu žen v politice.
V posledním čísle letošního čtvrtletníku Gender – rovné příležitosti – výzkum se stejně jako v čísle minulém zaměřujeme na jedno specifické téma. Tentokrát se jedná o otázku postavení žen ve vědě a výzkumu, a zejména o problémy a těžkosti, se kterými se ženy pracující ve vědě setkávají, ať již v České republice, v zemích Evropské unie či jinde ve světě.
Publikace shrnuje výsledky výzkumu sexuálního obtěžování ve vysokoškolském prostředí, který byl součástí výzkumného projektu podpořeného MŠMT ČR "Rovné příležitosti ve vědě a výzkumu: Analýza genderových bariér a rozvoj talentů". V první části představujeme výsledky kvantitativního výzkumného šetření, ve druhé části zprávy následují výsledky kvalitativní studie založené na analýze hloubkových rozhovorů se studujícími.
Publikace se zaměřuje se na osobní zkušenosti vědců a vědkyň z různých vědních oborů s akademickou mobilitou, na to jak oni sami prožívají stěhování, přesidlování, seznamování, odloučení a nové začátky. Kniha představuje patnáct vědců a vědkyní z různých vědních oblastí, kteří formou hloubkových rozhovorů vyprávěli o akademické mobilitě, která se většinou odehrála ve fázi doktorského či postdoktorského studia.
Postavení českých žen na trhu práce, ženy v řídících pozicích a vztah rodiny a práce v jejich životě jsou hlavní témata tohoto dvojčísla čtvrtletníku Gender – rovné příležitosti – výzkum. Problematika genderových nerovností na trhu práce je nejen aktuální z hlediska projektů aktuálně řešených v týmu Gender & sociologie, ale i jako jedna z kapitol, které je třeba v současné české společnosti řešit a diskutovat i v rámci vstupu České republiky do Evropské unie.
Věda významně ovlivňuje chápání světa a přetváří a utváří životní prostředí, přírodu i společnost, moderní věda se stala ústřední silou a hybatelem současných společností. Právě pro svoji důležitost je v současné době vědecká práce neustále hodnocena a srovnávána. Text rámuje provokativní otázka, zda je česká věda světová. Text si pohrává s významem pojmu světovost a věnuje se tomu, jak se ustavují hranice mezi vědou českou, evropskou a světovou.
Publikace shrnuje výsledky výzkumu sexuálního obtěžování ve vysokoškolském prostředí, který byl součástí výzkumného projektu podpořeného MŠMT ČR "Rovné příležitosti ve vědě a výzkumu: Analýza genderových bariér a rozvoj talentů". V první části představujeme výsledky kvantitativního výzkumného šetření, ve druhé části zprávy následují výsledky kvalitativní studie založené na analýze hloubkových rozhovorů se studujícími.
Publikace shrnuje výsledky výzkumu sexuálního obtěžování ve vysokoškolském prostředí, který byl součástí výzkumného projektu podpořeného MŠMT ČR "Rovné příležitosti ve vědě a výzkumu: Analýza genderových bariér a rozvoj talentů". V první části představujeme výsledky kvantitativního výzkumného šetření, ve druhé části zprávy následují výsledky kvalitativní studie založené na analýze hloubkových rozhovorů se studujícími.
Publikace shrnuje výsledky výzkumu sexuálního obtěžování ve vysokoškolském prostředí, který byl součástí výzkumného projektu podpořeného MŠMT ČR "Rovné příležitosti ve vědě a výzkumu: Analýza genderových bariér a rozvoj talentů". V první části představujeme výsledky kvantitativního výzkumného šetření, ve druhé části zprávy následují výsledky kvalitativní studie založené na analýze hloubkových rozhovorů se studujícími.
Autorky analyzují, jaká byla role ženských občanských skupin při prosazování rovnosti žen a mužů v období socio-ekonomické transformace a procesu příprav na vstup ČR do EU v rámci vlny jejího rozšiřování za východ, a jaký byl vliv těchto procesů na české ženské občanské skupiny.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- další ›
- poslední »
Facebook
Twitter