Medaile Vojtěcha Náprstka 2015

 

Dr. Jitka Staňková je významnou českou etnografkou a výtvarnou teoretičkou, která se věnuje především vizuální dokumentaci a popularizační komunikaci, a to specificky rozborům tradičních českých (lidových) textilií (společně ještě s prof. Ludvíkem Baranem, DrSc.). V publikačních i popularizačních dokumentech odhalila zdroje lidské dovednosti, sestavila a kriticky analyzovala přehledová schémata i historické zdroje, rozšíření a návody textilních technik.

V roce 1950 ukončila studium národopisu a archeologie na FF UK v Praze. V letech 1950–1953 pracovala v Textilní tvorbě Praha a 1954–1980 v Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, kde se specializovala právě na lidový textil a výtvarné umění. Lidovými tkaninami se zabývala na základě rozsáhlých terénních výzkumů a sledovala jejich uplatnění v tradičním oděvu a interiéru. Věnovala se rovněž technologickým otázkám pletení, provaznictví, výrobě rohoží i výrobním nástrojům. Lidový textil klasifikovala pro potřeby muzejních pracovníků a zvažovala možnosti jeho využití v současné oděvní kultuře. Kromě tkanin se zajímala o tkané a paličkované krajky, vyvazovanou a šitou batiku, modrotisk i lidové výšivky. Její záběr terénních výzkumů zahrnoval celé území tehdejšího Československa.

Badatelským okruhem oceňované bylo také lidové výtvarné umění, především lidový nábytek a okrajově se věnovala i výročním obyčejům. Její rozsáhlá odborná publikační činnost zahrnuje více než tři desítky edičních počinů, vyjma filmových dokumentů a časopiseckých studií a zpráv. Spolupracovala rovněž na metodických publikacích pro pedagogy, na popularizaci, a to především formou filmových dokumentů ve spolupráci s prof. Baranem. Rovněž se podílela na komerčních tiskovinách, zejm. kalendářích a pohlednicových kolekcích o lidovém kroji.

 

K hlavním oborům dr. Markéty Pravdové patří mediální a kulturální studia, sociolingvistika a především jazyková kultura a jazykové poradenství. Od roku 2005 působí jako vedoucí oddělení jazykové kultury a jazykové poradny; pod jejím vedením byla na základě dotazů veřejnosti přicházejících do jazykové poradny Ústavu pro jazyk český v roce 2008 vytvořena Internetová jazyková příručka, která se stala dosud nejnavštěvovanější webovou stránkou Akademie věd. Je vedoucí redaktorkou časopisu Naše řeč, autorkou 30 odborných studií věnujících se tématu popularizace, zvláště popularizace češtiny, a několika popularizačních monografií: editorkou a spoluautorkou ediční řady O češtině 1–3, vedoucí autorského týmu a editorkou knih Jsme v češtině doma? a Akademická příručka českého jazyka, která je prvním knižním vydáním přepracované a doplněné výkladové části Internetové jazykové příručky.

Kromě pravidelného vystupování ve všech typech médií (zvláště v České televizi, Českém rozhlase, Lidových novinách a Mladé frontě Dnes) vedla několik úspěšných popularizačních projektů; v letech 2006–2011 například pravidelný týdeník O češtině, pro který napsala i několik desítek scénářů a námětů na scénář. Je odbornou garantkou a lektorkou Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy, kterou každým rokem organizuje Akademie věd v projektu Otevřená věda, odbornou garantkou mezinárodní soutěže v řečnickém umění Young Demosthenes určené studentům základních a středních škol a lektorkou akreditovaného kurzu Písemná komunikace – normy a úprava písemností v úředním styku. V roce 2009 získala společně s kolektivem autorů Internetové jazykové příručky medaili MŠMT I. stupně za zlepšování podmínek pro výuku mateřského jazyka na všech typech škol. V témže roce převzala čestné uznání Kolegia generálního ředitele České televize 2006–2009 za zábavně-vzdělávací cyklus O češtině.

 

Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Markéta Pravdová

Marek Janáč se popularizaci vědy věnuje od druhé pol. devadesátých let 20. století. Zprvu se zabýval novodobými dějinami, jež zpracoval jak ve formě rozhlasových dokumentů, tak osmi CD-ROM. V souvislosti s touto tematikou se angažoval v hledání osudů osob popravených za politické delikty v letech 1948–1965 a mapování nepietního nakládání s jejich ostatky (Česká televize 2011; DĚJINY A SOUČASNOST – odborný článek, s hist. K. Kaplanem). V letech 2004–2010 vedl projekt Divnopis zaměřený na popularizaci jazykovědného oboru onomastika, jehož výsledkem byla dvoudílná populárně naučná kniha, rozhlasový i televizní seriál. S cílem popularizovat vědní obory ve věkové skupině 10–15 let zorganizoval Expedici Vesmír, do níž se přihlásilo 552 dětí z celé republiky. Stál u vzniku prvního dokumentu Českého rozhlasu s prostorovým zvukem DOLBY Surround 5.1 s populárně-naučnou tematikou (experimentální požár administrativní budovy Mokrsko 2008), který byl posléze oceněn na mezinárodním festivalu Prix Bohemia Radio.

Roku 2008 převzal vědecko-populární pořad Meteor, v němž obnovil náročné publicistické tvary a vyvinul několik nových žánrů – například fiktivní reportáže, popularizující jevy a události z míst a dob, kam se člověk nikdy nemůže dostat. Pod jeho vedením se z Meteoru stal nejposlouchanější pořad stanice Dvojka Českého rozhlasu a zároveň nejposlouchanější víkendový pořad celého Českého rozhlasu (2013).

V roce 2013 připravil první crowdfundingový projekt financování drobných vědeckých projektů – Meteorit Meteoru. Dva veřejnosti představené projekty získaly mimořádně vysokou podporu a nyní se realizují.

Marek Janáč v současnosti spolupracuje s časopisem Vesmír na populárně-naučném multimediálním webu, který by měl být spuštěn v letošním roce.

 

Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Marek Janáč