Hlavním cílem projektu je studovat rozdíly ve fungování regionů, které v tomto projektu chápeme jako jejich schopnost reagovat na sociální, ekonomické a politické změny, které zasahují českou společnost v období post-komunistické transformace, prohlubující se evropské integrace a vzrůstajícího vlivu globalizace, a analyzovat příčiny existujících rozdílů. Soustředíme se na tři hlavní typy potenciálních vysvětlujících faktorů: politickou kulturu, sociálně-ekonomické a institucionální faktory. V prvním kroku zmapujeme ekonomické, sociální a politicko-kulturní rozdíly mezi regiony České republiky. Poté identifikujeme hlavní aktéry na regionální úrovni, a prostřednictvím sociologického šetření analyzujeme jejich sociální, politické a ekonomické zázemí, hodnotové orientace a preference, pokud jde o hlavní směry rozvoje jejich regionu a fungování regionálních institucí. Provedeme srovnávací analýzu fungování regionálních institucí, a také sekundární analýzy dat z výzkumů veřejného mínění shromážděných v Sociologickém datovém archivu se zaměřením identifikaci meziregionálních rozdílů v politické kultuře populace. Shromážděná data nám umožní analyzovat vzájemné vztahy mezi fungováním regionálních politických institucí, chováním a preferencemi regionálních politických elit na straně jedné a ekonomickým, sociálním a politicko-kulturním kontextem, v němž se tyto nové regionální instituce utvářejí na straně druhé.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 22, zobrazeno 11 - 20)
Stať analyzuje názory příslušníků regionálních elit v České republice na nové krajské zřízení, které vstoupilo v účinnost od r. 2001. Poznatky jsou čerpány z výzkumu Regionální elity 2004 provedeného na podzim r. 2004 Sociologickým ústavem AV ČR. Sledované názory se týkají důvodů, které vedly k reformě krajského systému, jeho úspěšnosti, přiměřenosti kompetencí krajských orgánů, překážek, kterým kraje musí čelit, a námětů na tozšíření či zúžení působností krajů.
Článek prezentuje výsledky empirického výzkumu zaměřeného na odhalení možných souvislostí mezi úrovní sociálního kapitálu, ekonomickou výkonností a výkonem vlády na úrovni krajů v České republice. Analýzy nepotvrzují hypotézu o pozitivních korelacích mezi sledovanými proměnnými. Ukazuje se ovšem, že významný pozitivní vliv na všechny sledované proměnné má úroveň lidského kapitálu, měřeného vzdělaností populace krajů.
Autoři článku se snaží odpovědět na otázku, zda regionální vlády v ČR (tj. volené a nevolené orgány samosprávných krajů) fungují přibližně na stejné úrovni nebo zda se jejich výkon navzájem liší. A pokud se liší, jak velké a jak strukturované jsou rozdíly mezi jejich výkonem. Analýza se opírá o soubor ukazatelů výkonu krajských vlád, který autoři navrhli, a o agregátní index konstruovaný na základě tohoto souboru.
První část kapitoly se věnuje problematice hodnotových preferencí, která byla zkoumána prostřednictvím Inglehartovy čtyřpoložkové baterie pro měření materialismu a postmaterialismu ve společnosti. Druhá část kapitoly se zabývá postoji regionálních elit. Vychází z odpovědí respondentů na rozsáhlou baterii dvaceti otázek, které zjišťovaly názory respondentů na různá témata veřejné politiky.
Byly analyzovány názory regionálních elit na rozvojové možnosti kraje. Většina z dotázaných jsou optimisté. Mezi hlavní priority rozvoje jsou nejčastěji zařazovány: snaha získat prostředky z fondů Evropské unie, přednostně podporovat domácí malé a střední podnikatele a vytvářet co nejlepší podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Základní představy o tom, jaké strategie povedou k rozvoji kraje, jsou předmětem relativního konsensu regionálních elit.
Článek se zabývá otázkou jak měřit výkon vlád. Možné přístupy se dají v zásadě rozdělit do čtyř skupin. První skupinu představují měření pomocí ukazatelů sociálně-ekonomického rozvoje vládou spravovaného území. Do druhé skupiny patří měření prostřednictvím subjektivního hodnocení fungování vlády. Do třetí skupiny patří řešení zaměřující se na měření procedurální a institucionální efektivnosti a kvalitu výkonu vlády.
Autor zdůrazňuje význam prostorové dimenze společenských jevů a nezbytnost jejího zkoumání v empirickém společenskovědním výzkumu. Shrnuje obsah tematického monočísla časopisu, které se tématem zabývá.
Krajské elity vyjadřují výrazně vyšší generalizovanou i institucionální důvěru než celková česká populace. Důvody této odlišnosti můžeme hledat jak v příjmových nerovnostech, tak ve vyšší míře dosaženého vzdělání. Krajské elity se vykazují vyšší mírou občanské a politické angažovanosti než česká populace obecně, jsou více občansky i politicky aktivní. Výsledky analýzy nám rovněž odhalují rozdíly v hladině důvěry mezi jednotlivými typy krajských elit.
Facebook
Twitter