Česky
V zářijových dnech se Praha stala místem konání dvou významných oborových setkání. Ve dnech 14.–17. září se uskutečnila 12. konference experimentální biologie rostlin (12. KEBR), která se koná pravidelně jednou za tři roky ve významných centrech tohoto oboru v České a Slovenské republice a jíž se zúčastnilo 300 delegátů. Ve dnech 13.–14. září jí předcházela každoroční 8. konference doktorandů experimentální biologie rostlin za účasti 70 doktorandů. Obě setkání pořádala Česká společnost experimentální biologie rostlin (ČSEBR) spolu s dalšími institucemi.
V současné době globálních klimatických změn si nejen rostlinní biologové uvědomují, že rostliny jsou klíčem k řešení mnoha narůstajících globálních problémů naší civilizace. Obor zahrnující fyziologii rost-lin se bouřlivým rozvojem biologických věd v 20. století natolik rozrostl, že bylo třeba rozšířit i jeho významové pojetí. V souladu s celosvětovým trendem je vnímán jako experimentální biologie rostlin. Stejnojmenný obor se i nadále velmi rychle rozvíjí. Směry dalšího vývoje jsou však jen obtížně předvídatelné, proto mají pravidelná oborová setkání nezastupitelný význam.
12. konference experimentální biologie rostlin byla průřezovým setkáním celé šíře oboru se zástupci všech domácích a slovenských oborových pracovišť. Příspěvky buněčné a vývojové biologie, genomiky, transkriptomiky a proteomiky, ale i více klasicky fyziologicky orientovaná témata hormonálních regulací růstu a vývoje rostlin, fotosyntetických procesů dokumentovaly současné trendy stále hlubšího porozumění a rozkrytí mechanismů, signálních drah a regulací fyziologických procesů u rostlin. Odborníci diskutovali i o tématech geneticky modifikovaných rostlin (GMR) a rostlinných biotechnologií, jež jsou aktuálním námětem nejen legislativy, ale především přinášejí nové, jinak nezískatelné možnosti pro zemědělství a mnoho průmyslových oborů včetně farmaceutického průmyslu a lékařského využití. V období globálních klimatických změn přispívá experimentální biologie rostlin k tomu, aby se rostliny lépe vyrovnávaly se stresovými faktory prostředí, což na konferenci zaznělo nejen v referátech věnovaných GMR, šlechtění, vodnímu provozu a minerální výživě rostlin, fyziologii stresu a interakcím rostlin s organismy. Před současným zemědělstvím stojí výzva, kterou může pomoci řešit právě experimentální biologie rostlin – a to uživit stále rychleji narůstající světovou populaci lidstva. Příspěvek biologie rostlin v zemědělství účastníci diskutovali v kontextu současného vývoje včetně moderních směrů precizního a integrovaného zemědělství a postavení mikrobiologických biotechnologií v produkční biologii rostlin.
Debatovalo se i o nedávno koncipovaných tématech, která se zaměřují na biofyzikální signály a optické vlastnosti rostlin s návazností na dálkový průzkum Země. Díky příspěvku biologie rostlin umíme nebo brzy budeme umět velkoplošně monitorovat nejen množství biomasy, typové či druhové složení, ale také fyziologický a zdravotní stav rostlin včetně rychlosti fotosyntézy. Závěrečným, zastřešujícím tématem konference se stala ekologická biologie rostlin a její přispění pro porozumění a řešení klimatických změn. Probíralo se např. působení zvýšené koncentrace CO2 na rostliny, např. na fotosyntetizující sinice v oceánech, vliv klimatické změny na ekofyziologii lesních porostů, které představují nejvýznamnější zásobu uhlíku v biomase na pevninách.
Foto: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Před současným zemědělstvím stojí výzva, kterou může experimentální biologie rostlin pomoci řešit.
Výjimečnost konference 12. KEBR byla dána i dalším důvodem – přestože hlavním jednacím jazykem byla čeština nebo slovenština, účastnili se jí zástupci nejen ze všech významných domácích, slovenských, ale i z mnoha renomovaných institucí v Evropě a ze zámoří. Tradicí se zřejmě stane letošní novinka – jako řečníky jsme pozvali vynikající české a slovenské rostlinné biology, kteří se dlouhodobě a velmi úspěšně uplatňují na různých prestižních zahraničních vědeckých pracovištích. Jako zvaní řečníci přijeli kolegové nejen z Evropy, ale i z dalších kontinentů: František Baluška z univerzity v Bonnu, Eva Benková-Frimlová z univerzity v Ghentu, Petra Bulánková z Gregor Mendel Institute for Molecular Plant Biology ve Vídni, Stanislav Kopřiva z John Innes Centre v Norwichi, Ivan Gális z Max-Planckova institutu v Jeně, Kamil Růžička z univerzity v Helsinkách, Mary Beilby z univerzity v New South Walesu, Jan Marc z univerzity v Sydney, Jarmila Pittermann z University of California Santa Cruz, Stanislav Vitha z Texas A&M University v USA. Jsme potěšeni, že všichni oslovení hosté pozvání přijali, což jen dokládá význam setkání.
V rámci konference jsme pro mladé vědecké pracovníky uspořádali též soutěže, které jsou pojmenované na památku význačných představitelů oboru. V soutěži o nejlepší přednášku mladých vědeckých pracovníků do 35 let (Cena doc. Milana Kutáčka) zvítězili Matyáš Fendrych z Ústavu experimentální botaniky AV ČR (1. místo), Petr Kohout z katedry experimentální biologie rostlin (KEBR) PřF UK v Praze (2. místo) a Lukáš Synek z ÚEB AV ČR (3. místo). Cenu dr. Márie Luxové za nejlepší plakátové sdělení získali Renáta Balážová (katedra fyziológie rastlín PrF Univerzity Komenského v Bratislavě), Petra Jadrná (Výzkumný ústav rostlinné výroby), Hana Ševčíková a Stanislav Vosolsobě (KEBR PřF UK v Praze). Letošní rok přinesl ještě jednu novinku – vítězům nově přidružené konference doktorandů byla dána možnost prezentovat své vítězné přednášky i na plenárním zasedání konference. Tuto prestižní nabídku využily Pavlína Brettlová z ÚEB AV ČR, Martina Talianová z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně (obě 1.–2. místo) a Katarína Mrízová z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Univerzity Palackého v Olomouci (3. místo).
Obě setkání experimentálních biologů rostlin již tradičně pořádala Česká společnost experimentální biologie rostlin (viz http://www.csebr.cz) ve spolupráci s pražskými i mimopražskými institucemi, především s katedrou experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK v Praze, která je zároveň současným sídlem ČSEBR. Obě konference se konaly v areálu České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze za podpory katedry botaniky a fyziologie rostlin z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů a Zemědělské společnosti při ČZU v Praze. Podstatnou měrou se na organizaci a úspěšnosti setkání podílel Výzkumný ústav rostlinné výroby, Ústav experimentální botaniky AV ČR a Botanický ústav AV ČR v Průhonicích. Průběh konference významně podpořili i sponzoři, jimž patří velké poděkování; generálního sponzorství se zhostila firma Roche; vydání sborníku podpořila firma Amos.
Není náhodou, že česká a slovenská škola fyziologie rostlin spolu úzce a samozřejmě spolupracují – obě se hlásí ke společnému nestorovi oboru – prof. Bohumilu Němcovi, rostlinnému biologovi světového významu, jemuž Přírodovědecká fakulta UK ve spolupráci s Českou společností experimentální biologie rostlin nechala zhotovit pamětní desku s bustou (viz AB10/2010).
Letošní setkání opět potvrdila, že jejich prospěšnost je pro vývoj oboru u nás nezastupitelná. V úvodníku Bulletinu ČSEBR předseda České společnosti experimentální biologie rostlin prof. Lubomír Nátr píše: „Tato konference je vynikající možností racionálně se seznámit se současnou úrovní rostlinné fyziologie u nás doma a navázat spolupráci, k níž bychom se možná někdy dostali oklikou přes jiný světadíl.“ Již nyní ČSEBR zve příznivce experimentální biologie rostlin na další – 13. konferenci, jejímž hostitelem bude v r. 2013 Univerzita P. J. Šafárika v Košicích na Slovensku.
JANA ALBRECHTOVÁ,
Česká společnost experimentální biologie rostlin,
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze,
Botanický ústav AV ČR, v. v. i.