Cílem projektu je implementace mezinárodního standardu dokumentace dat Data Documentation Initiative (DDI), aplikace technologie NESSTAR v Sociologickém datovém archivu (SDA) Sociologického ústavu AV ČR a prohloubení integrace českého archivu do mezinárodních sítí – především evropské sítě CESSDA.
Implementace standardu DDI a technologie NESSTAR:
- zlepší stávající technologie archivace elektronických dat v SDA, zejména pomůže zajistit dlouhodobou kompatibilitu formátů dat a dokumentace vzhledem k vývoji software a zvýší bezpečnost uložení dat,
- přinese mezinárodní kompatibilitu českých datových služeb a umožní tak jejich plnohodnotnou integraci do mezinárodních systémů výměny dat, zjednoduší a zdokonalí přístup k datům v SDA,
- přinese zlepšení úrovně jejich dokumentace, umožní analýzu archivovaných dat přes Internet, propojení datového katalogu a služeb SDA se zahraničními archivy a tedy přímý přístup do zahraničních archivů a
- umožní udržet krok s hlavními trendy současného vývoje, otevře cestu k aplikaci dalších nových technologií založených na standardu DDI a umožní účasti českého archivu v mezinárodních projektech jejich vývoje.
Mezinárodní standard dokumentace dat DDI představuje uspořádanou strukturu metadat (dokumentace dat) ve formátu XML. Výhody jsou: odolnost proti vývoji softwarových formátů, která je nezbytná pro efektivní dlouhodobou archivaci, nové možnosti zpracování a vzájemného propojení uložených informací, mezinárodní kompatibilita a kompatibilita se současnými technologiemi pro poskytování, management a analýzu sociálních dat.
NESSTAR (Networked Social Science Tools and Resources) umožňuje on-line kontrolu přístupu k datům pro různé typy uživatelů, vyhledávání datových souborů, studium dokumentace, analýzu dat včetně grafických výstupů, kombinovat více zdrojů informací zároveň a možnost stáhnout datové soubory. Systém umožňuje práci s několika datovými knihovnami zároveň a propojit tak služby více datových archivů.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 9, zobrazeno 1 - 9)
Výpadky návratnosti u českých šetření v letech 1995 až 2005 jsou až dvakrát větší než mezi lety 1991 a 1995. Tento trend hovoří o zhoršení výzkumného klimatu. Nekontaktovaní a odmítnutí jsou vážným problémem, ale způsob realizace šetření je neméně důležitý. Fluktuace míry nekontaktovaných a relativně úspěšná šetření ČSÚ a druhé vlny ESS ukazují, že rozumná výzkumná strategie může efektivně vést ke snížení výpadků.
Nízká návratnost dotazníků je považována za jeden z hlavních zdrojů rozptylu a odchylek měření ve výběrových šetřeních. Řada výzkumníků se shoduje, že trendy návratnosti jsou všeobecně neuspokojivé a že se jedná o jeden z hlavních problémů sočasného kvantitativního sociálněvědního výzkumu. Od poloviny 90. let dochází k dramatickému poklesu návratnosti též u českých výběrových šetření.
Článek představuje pokus o rekonstrukci debaty týkající se pojmu postoj v sociálních vědách a možností jeho měření. Důraz je kladen na kritiku klasického pojetí tohoto pojmu ze strany Pierra Bourdieu a autorů hlásících se k diskursivní psychologii.
Přehled mezinárodních komparativních socio-ekonomických výzkumných šetření má za cíl podat prakticky využitelnou informaci o databázích veřejně dostupných pro sekundární sociologickou analýzu. Autor informuje o mnohonárodních kontinuálních výzkumných programech s českou účastí a vybraných projektech v jiných oblastech (jednorázová mezinárodní šetření, mezinárodní šetření před rokem 1989, oficiální statistiky, data o událostech atd.).
Archivy sociálních dat plní významnou úlohu pro mezinárodní srovnávací výzkum, a to v poskytování dat i při přípravě šetření. Společná propojená evropská datová infrastruktura je žádaným nástrojem pro zlepšní služeb v této oblasti. Několik projektů (DDI, NESSTAR, MADIERA atd.) již dosáhlo významný pokrok při vytváření východisek. Nyní je v rámci procesu ESFRI na tomto základě připravováno zdokonalení celoevropské výzkumné infrastruktury CESSDA.
Kapitola s vychází dat Evropského sociálního výzkumu 2002 a věnuje srovnání postojů k imigraci ve vybraných evropských státech. S použitím agregovaných dat zkoumá, zda jsou ochota veřejnosti příjmat migranty a vnímání sociálních, ekonomických a kulturních dopadů migrace na přijímací zemi ovlivněny charakteristikami jednotlivých zemí jako je počet a struktura migrantů a ekonomické situace.
Cílem článku je podat přehled o problematice archivace sociologických dat. Článek se zabývá archivací z několika úhlů pohledu. Rozebírá její význam pro vědeckou práci a místo archivů v „cyklu oběhu dat“. Následně se věnuje přípravě dat pro archivaci – nárokům, které z toho plynou jak pro výzkumníky, tak i pro pracovníky archivů. V další části je rozebrán standard DDI jakožto nástroj vhodný pro popis (nejen) sociologických dat.
Článek se zabývá archivací a sdílením kvalitativních dat z obecného pohledu. V textu je představena samotná myšlenka archivace a velká část je věnována metodologickým, etickým a právním otázkám archivace a sdílení kvalitativních dat.
Článek seznamuje čtenáře s fungováním archivu kvalitativních dat MEDARD v rámci Sociologického datového archivu. Jsou představeny služby, které archiv nabízí výzkumníkům v oblasti kvalitativního výzkumu.
Facebook
Twitter