Projekt je zaměřen na analýzu exitujících institucionálních struktur zprostředkování zájmů mezi jedinci, sociálními skupinami, organizacemi a státem, a jejich vliv na právní systém. Tento proces je zkoumán z hlediska sfér, v nichž se odehrává, procesů, jimiž se uskutečňuje, a aktérů těchto procesů. Středem výzkumného zájmu budou hlavní politické instituce, postoje a aktivity nejvýznamnějších politických aktérů vůči zkoumaným institucím a vůči sobě navzájem, a také občanská participace. Rostoucí specializací všech struktur moderních demokratických společností dochází k vytváření stále většího množství útvarů, roste jejich profesionalizace, mění se organizační formy, charakter členství a participace a dokonce i náplň činnosti. Tyto procesy jsou vzájemně propojené a podmíněné – dochází k poklesu tradiční dobrovolné členské organizovanosti a nárůstu pasivního členství, k rostoucí profesionalizací činností sdružení a proměně vzorce participace z přímé, osobní participace na zprostředkovanou, delegovanou a nepřímou (například využívání profesionálních lobbyistických firem). Tyto procesy probíhající v České republice již dostaly výrazný impuls ustavením krajských samospráv a dostanou ještě silnější impuls začleněním do Evropské unie se současným přesunem některých rozhodovacích pravomocí na evropskou úroveň.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 36, zobrazeno 11 - 20)
V prvním desetiletí českého parlamentarismu došlo k postupnému usazení jeho dvoukomorové struktury. V textu identifikujeme postupnou tendenci ke stabilizaci parlamentu, což jej připodobňuje západoevropským parlamentům. Dalším trendem je odklon od většinové organizace parlamentu ke konsensuálnímu pojetí. Zároveň dochází ke střetům o pravomoci Senátu a postupnému oslabování role Poslanecké sněmovny.
Text popisuje vliv evropské integrace na český stranický system. Evropská integrace měla nepochybně vliv na politické strany, ale její vliv nebyl ani destabilizující, ani nevedl ke vzniku nových stran. Evropská témata, jak ve smyslu vstupu do EU, tak dalšího pokračování evropské integrace, se přizpůsobila dominantnímu levo-pravému štěpení v české politice. Tato korelace funguje na úrovni veřejnosti, nikoli však na úrovni stranických elit.
The European Union and Party Politics in Central and Eastern Europe examines the influence of the EU on the party politics of the eight post-communist countries that joined the Union in 2004, as well as that of Bulgaria and Romania, from the 1990s and through the first 18 months of EU membership.
Cílem předkládané studie je především zmapování třetího sektoru jako významného prvku občanské participace a aktéra procesu reprezentace zájmů. Vedle role a charakteru neziskového sektoru analyzuje studie také členství v neziskových organizacích a financování neziskového sektoru.
Článek poskytuje přehled dotazníkových šetření, která byla provedena mezi poslanci českého parlamentu v letech 1993–2005. Popisuje celkem 7 šetření poslanců a jedno šetření senátorů. Tyto šetření jsou analyzovány z hlediska zkoumaných proměných a z hlediska reprezentativnosti souborů podle stranického klíče. Článek zároveň obsahuje odkazy na texty, které využívají data z těchto šetření.
Hlavním cílem tohoto článku je odpovědět na otázku, zda národní parlamenty ztrácejí v procesu evropeizace svou demokratickou funkci a stávají se pouze „schvalovacím článkem“ vertikálního projektu shora řízeného výkonnou mocí. Tento příspěvek nabízí analýzu základních změn, které doprovázejí proces evropeizace národních parlamentů na institucionální úrovni.
Kapitola hodnotí úlohu sociálního dialogu a jeho význam pro řešení a harmonizaci protichůdných zájmů ve sféře práce a kapitálu. Sociální dialog spočívá v různých formách komunikace mezi sociálními partnery, zaměstnavateli a zaměstnanci, resp. organizacemi reprezentujícími jejich zájmy. Pozornost je věnována především sociálnímu dialogu na vrcholové - národní - úrovni a jeho institucionalizované podobě, tzv. tripartitě.
Kapitola se zabývá klasickými tématy metodologie sociálního výzkumu ve vztahu s výzkumy, realizovanými v rámci projektu Politicko-právní institucionální rámec České republiky a jeho proměny v kontextu vstupu do Evropské unie.
Cílem předkládané studie je především zmapování třetího sektoru jako významného prvku občanské participace a aktéra procesu reprezentace zájmů. Vedle role a charakteru neziskového sektoru analyzuje studie také členství v neziskových organizacích a financování neziskového sektoru.
Příspěvek se zabývá vlivem přímých zahraničních investic (PZI) na evropeizaci industriálních vztahů v podmínkách pokračující ekonomické a politické integrace Evropy. PZI hrály důležitou úlohu nejen v modernizaci ekonomik, ale měly vliv i na oblast vztahů mezi vedením firem a zaměstnanci.
Facebook
Twitter