official magazine of CAS

 


Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Budyšínský rukopis na Pražském hradě

Budysinsky_rukopis.jpgVýstavu Hrady a zámky objevované a opěvované v Jízdárně Pražského hradu obohatí od 30. ledna do 1. února nejstarší dochovaná verze Kosmovy kroniky a jeden z nejvzácnějších a nejopatrovanějších pokladů české historie – Budyšínský rukopis. Unikátní exponát vznikl na přelomu 12. a 13. století. Poprvé se v něm objevuje postava praotce Čecha a také pověst o věštkyni Libuši, která označila Pražský hrad za zářivé místo „Slávy“ a „Útěchy“, když prorokovala: „…Hrad, jehož pověst se dotkne nebes … mez mu určují vltavské vlny … na severní straně potok Brusnice, na jihu široká hora velmi skalnatá, která se od skal nazývá Petřín.“ Národní muzeum, v jehož sbírkách se rukopis nachází, jej od restaurování v 90. letech zpřístupňuje teprve podruhé.

Přestože Budyšínský rukopis vznikl pravděpodobně v českém prostředí, je psán latinsky písmem zvaným pozdní karolínská minuskula. Na přední straně rukopisu je vyobrazení Pražského hradu s postavami Čecha a Lecha, namalované na papír; do knihy bylo vlepeno až dodatečně (postava Lecha se v textu Kosmovy kroniky neobjevuje), snad v době, kdy byl rukopis vlastnictvím známého husitského kazatele Václava Korandy (1422/5–1519). V 15. století také někdo do rukopisu doplnil drobné poznámky a přepsal některá slova, snad už v té době zastaralá a nesrozumitelná.
S pozůstalostí Václava Korandy se Budyšínský rukopis pravděpodobně dostal do knihovny Karlovy koleje pražské univerzity. Podle některých hypotéz byl rukopis po určitý čas také součástí rožmberské knihovny a později královské knihovny na Pražském hradě. Za třicetileté války byl odvezen do ciziny a nakonec se dostal do gersdorfské knihovny v Budyšíně. V roce 1952 získala rukopis Knihovna Národního muzea darem od Klementa Gottwalda, jemuž ho věnoval prezident tehdejší NDR Wilhelm Pieck.
Vzhledem k fyzickému stavu zůstával rukopis dlouho ukryt před zraky veřejnosti. Po restaurování, které proběhlo v 90. letech, byl vystaven pouze jedinkrát, v roce 2011 na úspěšné výstavě Staré pověsti české v historické budově Národního muzea.  Po navrácení památky do Knihovny Národního muzea doplní expozici starý tisk Kosmovy kroniky z roku 1621, uložený běžně v knihovně hradu Křivoklát.
 

26 Jan 2015