Cílem projektu je doložení hypotézy “hodnotové mezery”. V jejím pojetí se další posilování systému sociální stratifikace v ČR bude odehrávat spíše ve smyslu krystalizace normativního subsystému (hodnot a norem), než ve smyslu krystalizace jeho objektivní dimenze (procesu utváření sociálních nerovností). Dřívější výzkumy provedené hlavním řešitelem a jeho týmem prokázaly, že systém sociální stratifikace v ČR prošel třemi hlavními vývojovými fázemi. Každá z nich se ovšem vyznačovala odlišnou dynamikou vývoje subjektivní a objektivní dimenze. Na základě sekundárních analýz a především pak nového komparativního šetření z roku 2009 bude možné doložit předpoklad řešitelského týmu, že zatímco ekonomická transformace byla již téměř završena, transformace hodnotového systému zdaleka nedosáhla stádia přijetí výkonových principů. Toto napětí ve stratifikačním systému se pak opodstatněně jeví být příčinou velkého množství sociálních a politických jevů: všeobecně negativních postojů k ekonomickým elitám, přetrvávající silné role sociálních sítí, bující korupce a v neposlední řadě pak narušeným vnímáním legitimního dosahování úspěchu v životě, a to nejen u dospělé populace, ale i u nastupujících generací.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 19, zobrazeno 1 - 10)
Editorial popisuje obsah šestého čísla Sociowebu 2009, zabývajícího se tématem nerovného přístupu ke vzdělání. Články se snaží poukázat na to, že vzdělávací systém může svým uspořádáním znamenat jak výtah k lepšímu životu, tak brzdu pro jeho dosažení.Číslo se zaměřuje na přechod mezi střední a vysokou školou v České republice.
Monografie popisuje hlavní přelomové body ve zkoumání vzdělanostních nerovností, podává základní kvantitativní údaje o přechodu k vyššímu vzdělání v ČR, ukazuje, jaká je funkční gramotnost české dospělé populace a shrnuje vývoj nerovností v přístupu ke středoškolskému a vysokoškolskému vzdělání. Poskytuje zároveň novou analýzu vývoje mezigeneračního přenosu dosaženého vzdělání z rodičů na děti, a to pomocí mobilitních tabulek a log-lineárních modelů.
Zpráva se zabývá výzkumem SIALS (Second International Adult Literacy Survey) 1998, který byl druhou vlnou Mezinárodního výzkumu gramotnosti dospělých (IALS) z roku 1994. Ukazuje základní výsledky funkční gramotnosti dospělých (literární, dokumentové a numerické) v České republice v mezinárodním srovnání.
Stať se zabývá změnami v determinaci vzdělanostních aspirací v období 1989 – 2003. Zaměřuje se zejména na vliv sociálně-ekonomického původu, schopností, pohlaví a vnímaného významu vzdělání pro životní úspěch. Analýza je založena na datech z výzkumů 15-letých žáků (Rodina 1989, PISA-L-2003).
Tento článek je věnován komparaci vlivu sociálně-statusových proměnných na různé formy politické participace mezi postkomunistickými a západoevropskými státy. Použitá data jsou z druhého kola výzkumu ESS provedeného v letech 2004-2005. Analýza článku dokázala, že vliv sociálně-statusových proměnných , zejména pak genderových proměnných na politickou participaci je větší v postkomunistických zemích než v zapadní Evropě.
Editorial popisuje obsah čtvrtého čísla Sociowebu 2010, zabývajícího se tématem sociologie vzdělání. Články se zabývají mj. názory veřejnosti na vzdělanostní nerovnosti, výsledky české dospělé populace v testech funkční gramotnosti, zájmem žáků o studium přírodních věd, koncepcí vzdělávání dospělých dle OECD a EU, mimoškolními aktivitami žáků v závislosti na jejich sociálním původu či způsoby vysvětlování sociální fluidity.
Online rozhovor v internetovém vydání časopisu Respekt probíhal na téma nerovného přístupu ke vzdělání v České republice, investic rodičů do vzdělání jejich dětí, mimoškolních aktivit dětí atd.
This online interview in an internet edition of the Respekt journal was run on the theme of an unequal access to education in the Czech Republic, parents´ investments to their children’s education, after-school activities etc.
Stať se zabývá vývojem vzdělanostních aspirací adolescentů v průběhu společenské transformace v České republice. Na datech s výzkumů provedených v roce 1989 a 2003 ověřuje hypotézu, podle které sociální původ rodiny měl silný přímý vliv na vzdělanostní aspirace v roce 1989, zatímco v roce 2003 tento efekt byl převážně nepřímý. Celkový vliv sociálního původu na aspirace však zůstal velmi silný.
Tento článek se soustředil na proměny třídního hlasování v České republice s použitím nejlepších dostupných dat a analytických metod běžných v mezinárodní literatuře. Oproti této literatuře jsme prokázali posilování efektu třídní příslušnosti na hlasování ve volbách. Zatímco ve všech západních zemích zkoumaných v této literatuře jsou trendy klesajicí nebo vykazují fluktuaci bez zřetelného trendu, v České republice tomu bylo naopak.
Stať identifikuje vývoj vlivu socio-ekonomických, kulturních a genderových faktorů na reprodukci vzdělanostních nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání v České republice, Švýcarsku, Německu, Polsku a Švédsku. Výsledky ukázaly, že ze všech námi analyzovaných zemí je přístup k terciárnímu vzdělání v ČR nejvíce determinován kulturní složkou sociálního původu (vzděláním otce). Zemí, která je ČR v tomto ohledu nejvíce podobná, je Švýcarsko.
Facebook
Twitter