Nová metoda slibuje efektivním výběrem plodin odolných vůči suchu přispět k udržení potravinových zdrojů v době globální změny teploty
Tým brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Mendelovy univerzity představil světu novou metodu pozorování rostlinných vzorků v jejich přirozeném stavu. „Podle samotných biologů nebyl například zárodek budoucí borovice v přirozeném stavu a v tak vysokém rozlišení ještě nikdy zobrazen,“ potvrzuje Ing. Vilém Neděla, Ph.D., z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. „S novou metodou přichází nástroj, díky kterému budeme v době globálního oteplování moci přispět k udržení potravinových zdrojů planety,“ věří prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc., rektor Mendelovy univerzity. Metoda byla uvedena na několika světových kongresech a uveřejnily ji prestižní mikroskopické časopisy jako Microscopy Research & Techniques nebo Microscopy and Microanalysis.
„Až do této chvíle jsme pro pozorování v elektronovém mikroskopu museli některé rostlinné vzorky
zásadně upravovat. Nejen, že jsou tyto zásahy komplikované a finančně náročné, ale mohou sledovanou
rostlinu významně poškodit a my pak nepozorujeme její přirozenou strukturu,“ vysvětluje vedoucí
vědeckého týmu Environmentální rastrovací mikroskopie ÚPT Ing. Vilém Neděla, Ph.D., a dodává: „Nová
metoda naopak umožňuje pozorovat rostliny v jejich přirozeně vlhkém stavu, a to podstatně
jednodušeji a levněji. Přímo v originálně přestavěném a speciálně vybaveném elektronovém mikroskopu
dokážeme rostlinné vzorky chladit na teplotu okolo –20 °C, při níž je jejich neporušená struktura
velmi dobře vidět.
Vylepšená schopnost mikroskopicky pozorovat rostliny v přirozeném stavu v jednotlivých fázích
jejich vývoje, od zárodku až po dospělou rostlinu, v sobě skrývá velký potenciál.
„Umožní nám efektivněji vybírat mimořádně odolné rostlinné jedince vůči klimatickým
podmínkám, obzvláště vůči suchu,“ vysvětluje prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc., rektor Mendelovy
univerzity v Brně.
Z biologického hlediska je ale nová metoda studia rostlinných vzorků v přirozeném stavu
přínosná pro celou oblast biologie rostlin a pro nové biotechnologie. „Je možno rychleji a hlavně
jednodušeji zobrazit rostlinné buňky, pletiva a orgány a lépe tak porozumět vývoji rostlin, jejich
odolnosti vůči stresovým faktorům či vlivu těžkých kovů nebo patogenů. Lze očekávat uplatnění v
základním i aplikovaného výzkumu,“ doplňuje prof. Havel.
Podrobnosti v tiskové zprávě.
Foto: Obrázek ukazuje přirozenou povrchovou mikrostrukturu zárodků borovice lesní.
Připravily: Ústav přístrojové techniky AV ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
25.3.2015
