HistorieDynamická 70. léta |
|||
Imunologická sekce ČSSMV květnu 1971 českoslovenští imunologové participovali na 9. výročním sjezdu Československé společnosti mikrobiologické při ČSAV a tam poprvé prezentovali výsledky svých prací v samostatné imunologické sekci; totéž účelové uspořádání bylo realizováno i na dalších sjezdech této společnosti. Fungující imunologickou sekci tam v té době založil a vedl prof. Ivo Hána. Vznik samostatné společnosti imunologie v té době stále nebyl komunistickým vedením povolen, byl to důsledek jasně formulovaných protestů československých imunologů proti Sovětským svazem vedené vojenské okupaci Československa v roce 1968. Tak se ovšem formálně neexistující Československá imunologická společnost nemohla stát členem IUIS a využívat výhod členství anebo organizovat kongresy. Pouze jedinému imunologovi z tehdejšího Československa bylo povoleno, aby se zúčastnil 1. mezinárodního kongresu imunologie ve Washingtonu v srpnu 1971. Přes tuto nepříznivou situaci prof. Cinader, v té době prezident IUIS, navrhl v oficiálním dopise, aby se 2. mezinárodní kongres imunologie konal v roce 1974 v Praze jako uznání velkého podílu československých kolegů pro rozvoj moderní imunologie. Je skutečností, že řada prvních mezinárodních sympozií pojednávajících o problémech teoretické imunologie byla organizována českými imunology v období 1964-1969, jako například Světovou zdravotnickou organizací (WHO) sponzorované zasedání komise pro nomenklaturu imunoglobulinů v červnu 1969 v Praze. Bohužel politické poměry v těchto letech neumožnily realizaci návrhu prof. Cinadera a Praha tak o pořádání druhého mezinárodního kongresu imunologie přišla. Ale aspoň se československým imunologům podařilo získat místa reprezentantů v profesních sekcích IUIS. Vznik Imunologické sekce ČSBSProtože stále nebylo možné zřídit samostatnou imunologickou společnost, bylo rozhodnuto pokusit se o zřízení nezávislé Imunologické sekce uvnitř Československé biologické společnosti; tato sekce pak byla skutečně ustavena v dubnu 1973. Byl vytvořen výbor sekce, vyhlášen program a plán činnosti, což vše zajistilo sekci relativně nezávislý život. Počet členů v roce 1974 byl 497 osob z nejrůznějších oblastí biologie a medicíny a prvním předsedou byl zvolen profesor |
Jaroslav Šterzl. Na 2. mezinárodním kongresu imunologie, který se konal v Brightonu ve Velké Británii v roce 1974, se dostalo reprezentantu československých imunologů postavení pozorovatele. Růst domácích aktivit vedl k uspořádání 1. kongresu českých a slovenských imunologů, který se odehrál za předsednictví prof. Jindřicha Lokaje v Brně v roce 1976. Účast byla velice slušná - 355 vědeckých pracovníků. Druhý národní kongres se konal v Martině na Slovensku v roce 1979 a další kongresy následovaly v tříletých intervalech střídavě v různých českých a slovenských městech. Všechny tyto kongresy organizovala Imunologická sekce Čs. biologické společnosti, protože stále nebylo možné ustavit samostatnou Imunologickou společnost. Kongresy měly vždy velice dobrou účast a byly vysoce hodnoceny. V 80. letech se objevily snahy pro imunologii a pro Imunologickou sekci nepříznivé: Imunologická sekce měla být pohlcena do některé z profesních lékařských společností a zároveň přicházely myšlenky na rozdělení imunologie v medicíně do řady drobných specializací. Těmto tendencím, které by měly za následek ztrátu vysloveně vědeckého zaměření a integrity imunologie, se však vedení Sekce ubránilo. Vznik Československé imunologické společnostiV roce 1986 se začalo politické klima uvolňovat a podařilo se konečně získat souhlas k ustavení Československé imunologické společnosti (ČSIS), která se pak stala ihned členem jak IUIS a EFIS. Tato nově zřízená společnost měla za předsedu prof. Jána Štefanoviče. Pátý kongres československých imunologů organizoval v roce 1988 prof. Vladimír Zavázal v Plzni a poprvé se ho zúčastnilo neoficiálně několik hostů ze Západu. V roce 1991 se konal kongres v Banské Bystrici a 7. kongres v roce 1994, jemuž předsedal prof. Ivo Hána a který se konal v historických prostorách Svatoanežského kláštera v Praze, překonal všechny předcházející národní kongresy a byl oficiálně a četně navštíven mezinárodními vědci. V roce 1997 se konal 8. kongres v Piešťanech a v roce 2000 9. kongres v Liberci. Při všech kongresech účast kolísala mezi 350 - 500 účastníky z nejrůznějších oblastí sahajících od základního výzkumu až k aplikacím v biologii, v humánní a veterinární medicíně, výrobě apod. Běžně se při těchto kongresech konala valná shromáždění s volbou nových výborů a předsedů; to se týkalo jak českých, tak slovenských imunologů.
|
||