A Companion to Jan Hus includes eleven substantial essays covering the central aspects of the life, thought and commemoration of Jan Hus († 1415), Czech theologian, reformer and martyr. Besides older experienced specialists in the Hussite studies, also younger researchers who enter the scientific discourse with new approaches participated in the volume.

Experts and students alike will profit from this guide to Jan Hus, who was well known as follower of John Wyclif and forerunner of Martin Luther. Burning of Jan Hus at the stake at the Council of Constance gave rise in Bohemia to religious and social revolt that ushered the European reformations of the 16th century.

Recontextualizing a Martyr Story in the Literature of the Early Church

While concentrated on the famous Passio Perpetuae et Felicitatis, this book focuses on an area that has so far been somewhat marginalized or even overlooked by modern interpreters: the recontextualizing of the Passio Perpetuae in the subsequent reception of this text in the literature of the early Church. Since its composition in the early decades of the 3rd century, the Passio Perpetuae was enjoying an extraordinary authority and popularity. However, it contained a number of revolutionary and innovative features that were in conflict with existing social and theological conventions. This book analyses all relevant texts from the 3rd to 5th centuries in which Perpetua and her comrades are mentioned, and demonstrates the ways in which these texts strive to normalize the innovative aspects of the Passio Perpetuae. These efforts, visible as they are already on careful examination of the passages of the editor of the passio, continue from Tertullian to Augustine and his followers. The normalization of the narrative reaches its peak in the so-called Acta Perpetuae which represent a radical rewriting of the original and an attempt to replace it by a purified text, more compliant with the changed socio-theological hierarchies.

Existuje ještě kulturně-politický fenomén "Mitteleuropa"? Jakou úlohu by mohly středoevropské státy hrát v rámci Evropské unie? Jak středoevropské tradice rezonují na východě a západě Evropy? Mnoho témat a ještě více otázek! V říjnu 2011 zorganizovalo Collegium Europaeum FF UK & FLÚ AV ČR ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou, Institutem pro Podunají a Střední Evropu ve Vídni a Rakouským kulturním fórem v Praze mezinárodní konferenci "Mitteleuropa? Zwischen Realität, Chimäre und Konzept". Z několika referátů pak vznikly rozšířené studie, k nimž editor Petr Hlaváček připojil ještě několik dalších pojednání předních českých i zahraničních odborníků. Vznikla tak německo-anglická kolektivní monografie, v níž je mnohovrstevnatý fenomén střední Evropy nahlížen z české, rakouské, německé, maďarské, polské i globální perspektivy.

Předmětem tohoto mimořádného čísla Filosofického časopisu je Levinasovo pojetí sociality, kterou autoři neredukují na etický vztah k druhému, jak je Levinas běžně vykládán, ale snaží se ji chápat šířeji, také jako vztah erotický a politický. Etická odpovědnost, s níž je důraz Levinasovy filosofie spojován, je u něj neodmyslitelně spjata s obhajobou subjektivity, kterou Levinas vyzdvihuje v kritickém dialogu jak se svými učiteli, zakladateli fenomenologie, tak s tradicí evropské filosofie a se svými současníky.

Kniha představuje první ucelenou interpretaci politického myšlení Slavoje Žižka. Vytváří jednotící výkladovou linii, která vytýká nejdůležitější momenty Žižkovy politické teorie, jež jsou rozptýlené v jeho početných knihách o filosofii, psychoanalýze, politice, masové kultuře. Nakolik je to možné, pokouší se autorka vyhnout lacanovské terminologii a látku podat srozumitelným způsobem.

Jaká duše, takový život, taková obec – tato klíčová premisa se vrací v řadě variací v celém Platónově díle, v němž neustále připomíná původní sepětí filosofické teorie s pestrým živlem praktických záležitostí. Cílem této knihy je představit různé ohledy tohoto prolínání, od otázky „co je ctnost" přes hledání možnosti ideální filosofické výuky až po ustanovení zákonů, které by lidskou obec ochránily před prudkými zvraty společenského zřízení. Ať už jde o dialogy Menón či Lachés, hledající výměr ctnosti, o Ústavu a její úvahy o ideální obci, či o podrobně propracované Zákony, lidská duše a její vědění zůstává tím, co podmiňuje politické uspořádání i každodenní rozhodování jejích obyvatel. Takto morálně chápané vědění je primárně poznáním dobrého a zlého – jeho důležitost pak spočívá v tom, že je pro lidskou bytost spontánně závazné: ať už si to uvědomujeme či nikoli, naše jednání je vedeno tím, jak duše chápe povahu a rozdíl dobra a zla. Každé vědění, včetně definičního poznání ctnosti, je proto nevyhnutelně praktické.