Akademie věd uzavřela dohodu s francouzským Národním centrem vědeckého výzkumu
Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a zástupkyně ředitele odboru pro mezinárodní spolupráci francouzského Národního centra vědeckého výzkumu (Centre National de la Recherche Scientifique – CNRS) Franceska Grassi podepsali 16. května 2011 dohodu o vědecké spolupráci obou institucí. Smlouva navazuje na dlouholetou a úspěšnou spolupráci AV ČR s CNRS, která se v minulosti projevila v mnoha výzkumných projektech, a navíc představuje nové formy kooperace. Vedle výměnných pobytů v rámci společných projektů a mezinárodních projektů PICS (Programmes internationaux de coopération scientifique) se jedná o společné laboratoře LEA či evropské výzkumné seskupení mezinárodní laboratoře UMI. V návaznosti na toto ujednání uzavřely Fyzikální ústav a Ústav jaderné fyziky s francouzskou stranou dohodu o vytvoření společné laboratoře LEA-NuAG, která umožní spolupráci zúčastněných týmů, výměny badatelů a spoluúčast českých a francouzských vědců při čerpání grantových prostředků přidělených pro LEA z rozpočtu CNRS a Programu podpory mezinárodní spolupráce AV ČR. Francouzské Národní centrum vědeckého výzkumu je největší evropskou výzkumnou a vývojovou organizací. Díky spolupráci se špičkovými vědeckými pracovišti se stalo elitním badatelským centrem.
Více informací o spolupráci AV ČR s CNRS a dalšími vědeckými organizacemi ve Francii přinese šesté číslo Akademického bulletinu.
lsd
Aktuality
10.4.2015 Prestižní grant pro parazitoložku z Biologického centra
Parazitoložka Kateřina Jirků Pomajbíková z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích získala prestižní grant na svůj výzkum. Během následujících tří let bude studovat možnosti léčby Crohnovy choroby a dalších imunitních onemocnění pomocí střevních parazitů. V náročné grantové soutěži mezinárodního programu Human Frontier Science Program v kategorii Young Investigators, který je určen mladým výzkumným pracovníkům do 35 let a je založený na mezioborové a nadnárodní spolupráci, se o finanční podporu utkalo 1011 vědeckých týmů z celého světa a pouhých 35 z nich bylo oceněno. Kateřina Jirků Pomajbíková se svou zámořskou kolegyní Laurou Wegener-Parfrey z kanadské University of British Columbia se umístily na 2. místě a získaly celkem 750 tisíc dolarů (více než 19 milionů Kč) na svůj tříletý projekt.
Špičkový výzkum ve veřejném zájmu je mottem nové strategie Akademie věd, která by se měla do budoucna výrazněji profilovat jako instituce, jejímž posláním je špičkový výzkum zaměřený na problémy a výzvy, kterým čelí současná společnost. Uplynulých dvacet let prokázalo, že Akademie věd je významnou a nenahraditelnou součástí systému výzkumu, vývoje a inovací České republiky. Nadále musí zůstat garantem kvality, avšak pro její další rozvoj je nezbytné, aby byla schopna identifikovat důležité vědecké a společenské otázky, fundovaným způsobem definovat problematiku a vypracovat návrhy řešení z hlediska současné úrovně dosaženého poznání. Akademie věd má již ve své dnešní podobě dobré základy pro to, aby v blízké budoucnosti mohla působit nejen jako součást špičkové světové vědy a centrum národní kultury, ale i jako stále důležitější hospodářský činitel. Témata, jako jsou například energetická budoucnost České republiky, zdraví občanů nebo kvalita veřejných politik, představují složité okruhy problémů, jejichž řešení vyžaduje široce založený interdisciplinární výzkum. Akademie věd proto připravila Strategii AV21, jejímž základem je soubor koordinovaných výzkumných programů využívající mezioborových a meziinstitucionálních synergií s cílem identifikovat problémy a výzvy dnešní doby a koordinovat výzkumné úsilí pracovišť Akademie věd směrem k jejich řešení. Základní rámec strategie schválil Akademický sněm v prosinci 2014 s tím, že relevantní programy bude možné navrhovat i v dalším období. Výzkumné programy Akademie věd jsou od počátku otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy, stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím. Nezbytnou podmínkou pro uskutečňování Strategie AV21 je dlouhodobá stabilita systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Jsem přesvědčen, že schopnost Akademie věd a jejích pracovišť realizovat novou strategii se stane významným faktorem rozvoje české společnosti a ekonomiky na počátku 21. století.
JIŘÍ DRAHOŠ,
předseda Akademie věd ČR
Již třetí ročník dobrodružné vědecko-populární soutěže Expedice vesmír, do které se mohou hlásit děti ve věku 10–15 let, představili její pořadatelé (Fyzikální ústav AV ČR, ELI Beamlines, HiLASE a časopis Vesmír) 8. dubna 2015 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Doletět ke čtyřkilometrovému asteroidu, odebrat z něj vzorky a poté nejvýkonnějším laserem světa zabránit jeho srážce se zemí v roce 2045 – takový je úkol posádky raketoplánu, jež v létě odstartuje do vesmíru. Jakkoli zní scénář letošní expedice nadneseně, podle člena odborné poroty astrofyzika dr. Jiřího Grygara z FZÚ se zakládá na reálných vědeckých poznatcích: „Použití výkonného laseru pro odvrácení kosmické katastrofy připadá v úvahu za předpokladu, že bychom vynesli takový laser do vesmíru a po dostatečně dlouhou dobu na asteroid mířili ze správného úhlu. Energie laseru by v takovém případě odpařovala povrchové vrstvy horniny asteroidu, což by samo o sobě vytvořilo reaktivní tah, který by z dlouhodobého hlediska změnil dráhu asteroidu na cestě sluneční soustavou.“ Na projektu spolupracují centrum ELI Beamlines s nejvýkonnějším laserem na světě, který se buduje v Dolních Břežanech u Prahy, a již postavené sousední laserové centrum HiLASE, v jehož laboratořích se budou finalisté v létě školit.
Ústav informatiky AV ČR letos zahájil projekt Vědci studentům, kterým navazuje na projekt MŠMT 100 vědců do středních škol z let 2012 – 2014. Během tří dvoudenních Intenzivních škol pro nadané středoškolské studenty a jejich pedagogy se účastníkům představí uznávané osobnosti z různých vědeckých oborů. Cílem projektu je seznámit studenty s aktuálními poznatky ze světa vědy a výzkumu v ČR, které jim mohou pomoci při výběru dalšího studia a získání přehledu o různých vědních oborech. Pedagogy mohou přednášky inspirovat ke zkvalitnění výuky a přinést jim možnost kontaktu a navázání spolupráce s vědci a jejich institucemi.
V rámci cyklu Lidské tělo ve zdraví i nemoci pořádá Fyziologický ústav AV ČR 15. dubna 2015 od 17,00 hod. přednášku Srdce ve zdraví a nemoci, jejímž tématem bude experimentální výzkum a moderní kardiochirurgická léčba srdce. Přednášku v budově Akademie věd ČR na Národní třídě prosloví prof. Bohuslav Ošťádal z Oddělení vývojové kardiologie FGÚ a přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM prof. Jan Pirk.
Zatímco pohané oslavovali znovuprobuzení přírody, křesťanství přineslo Velikonoce jako oslavu zmrtvýchvstání Ježíše Krista třetího dne po jeho ukřižování. Není přesně známo, zda se to událo kolem roku 30 nebo 33, ovšem např. Isaac Newton roku 1733 spočítal, že k Ježíšově smrti mohlo dojít v pátek 7. dubna 30 či 3. dubna 33 anebo až o rok později 23. dubna 34, což je datum, které sám považuje za nejpravděpodobnější. Colin Humphreys a W. D. Waddington (1990) zase uvádějí do souvislosti částečné zatmění Měsíce v úplňku 3. dubna 33. V Jeruzalémě skončilo zatmění Měsíce 51 minut poté, kdy večer vyšel, což se shoduje s vyprávěním evangelií. Pravděpodobně by to tedy mohl být den Kristovy smrti na kříži, čímž by Ježíšovo vzkříšení připadalo na 5. dubna 33.
Čtvrtý ročník soutěžní přehlídky popularizátorů vědy SCIAP (SCIence Approach) zná své vítěze. V konkurenci 52 projektů jich odborná porota vyhodnotila 16, a to v kategoriích Expozice, Periodikum, Audio či audiovizuální pořad, Internet, Nový počin a Ostatní. Ceny úspěšným projektům na prvních třech místech předali 1. dubna 2015 v pražské Lannově vile ředitel pořadatelského Střediska společných činností AV ČR JUDr. Jiří Malý a člen Akademické rady AV ČR prof. Pavel Janoušek. Na nejvyšší příčce v kategorii Expozice se umístil projekt Obnovitelné zdroje energie (Techmania Science Center). V kategorii Periodikum zvítězil magazín Přírodovědci (Přírodovědecká fakulta UK). V kategorii Audio či audiovizuální pořad zabodoval pořad Lovci záhad (Herafilm). Kategorii Internet ovládl web Věda pro život (Středisko společných činností AV ČR). Dvě první místa v kategoriích Ostatní a Nový počin si odvezla iQLANDIA Science Center Liberec za projekt Experimentář – sbírka pokusů a nápadů. Ceremoniálem provázel moderátor Českého rozhlasu Václav Žmolík.
Česká republika získala ocenění, o které ročně usilují stovky vědců a společností z celého světa. Mezinárodní agentura Frost & Sullivan, která již 50 let vyhodnocuje přínos nových poznatků pro rozvoj lidské společnosti, udělila The 2015 European Frost & Sullivan Award for Technology Innovation české společnosti Nafigate Corporation za biotechnologii výroby biopolymerů Hydal z použitého fritovacího oleje, kterou z laboratoří Vysokého učení technického (VUT) Brno do života uvedla mj. ve spolupráci s Mikrobiologickým ústavem AV ČR. Cena je udělována na základě hodnocení více než 14 000 expertů, kteří posuzují technologický a komerční potenciál inovací.
Technologie Hydal využívá živých organismů, které zkrmí olej a vyrobí přirozeným procesem surovinu pro plast. Je současně první biotechnologií na světě, která dokáže v průmyslovém měřítku vyrábět biopolymer z odpadu a neodebírat potravinové zdroje, jako jsou například cukr, škrob nebo kukuřice.
Již třetí ročník dobrodružné vědecko-populární soutěže Expedice vesmír zahájí 8. dubna 2015 tisková konference v budově Akademie věd ČR na Národní třídě, které se zúčastní člen odborné poroty astrofyzik dr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR. Hlavní cenou v projektu je "letenka", díky níž se finalisté – kosmonauti ve věku 10 až 15 let – dostanou do stavu beztíže. Před cestou navíc ochutnají hi-tech stravu, která se po zalití studenou vodou sama uvaří. Během konference představí organizátoři i cíl letošní expedice – asteroid, který se má v budoucnu srazit se Zemí a vyhubit civilizaci. Účastníkům též ukáží vzorek měsíční horniny a další unikátní vzorky meziplanetární hmoty se strukturami, jež na Zemi vzniknout nemohly. Více informací na http://scipress.cz/?p=238#more-238.
Etnologický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci se Sudetoněmeckým hudebním institutem v Regensburgu vydal česko-německou kolektivní publikaci Mosty a propasti. Česko-německé hudební vztahy v meziválečném Československu / Zwischen Brücken und Gräben. Deutsch-tschechische Musikbeziehungen in der ČSR der Zwischenkriegszeit, která přibližuje pozapomenuté osudy a vzájemné vztahy české a německojazyčné hudební kultury v českých zemích mezi lety 1918–1938. Příspěvky v knize zazněly na mezinárodním sympoziu, které spolupořádal Kabinet hudební historie Etnologického ústavu AV ČR v listopadu 2011. Slavnostní prezentaci 14. dubna 2015 v 18 hodin v Goethe-Institutu v Praze na Masarykově nábřeží 32 doprovodí malý koncert s ukázkami z děl českých, německých a židovských autorů meziválečného období.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace schválila na svém zasedání 30. března 2015 návrh výdajů státního rozpočtu na vědu pro rok 2016 s výhledem do roku 2018, a to ve výši 28 666 394 tis. Kč na rok 2016; 29 271 890 tis. Kč na rok 2017 a 29 871 890 tis. Kč na rok 2018. Podle předsedy RVVI Pavla Bělobrádka je věda dlouhodobě podfinancovaná, náklady přitom i kvůli novým vědeckým centrům rostou. „Je nutné systém stabilizovat a umožnit výzkumným institucím a vysokým školám rozvoj, ne jen pouhé přežívání. Peníze do vědy jsou investice.“ Na program vlády by se měl návrh dostat nejpozději do konce dubna a v případě jeho schválení by mohla Akademie věd ČR v příštím roce získat navíc 300 milionů Kč.
více zde 30.3.2015 Slavistika po celém světě
Ústav pro českou literaturu AV ČR v loňském roce podvakrát přivítal vzácného hosta z Harvardovy univerzity, profesora Hryhorije Hrabovyče, který pronesl přednášku o netradičním pojetí historické poemy předního ukrajinského básníka Tarase Ševčenka Hajdamáci. Prof. Hrabovyč v České republice sbíral materiál o básnících 20. a 30. let minulého století – specializuje se na české, polské a ukrajinské umělce poetického slova. Rozsáhlá bibliografie jeho prací zahrnuje např. publikaci K dějinám ukrajinské literatury, monografii o Ševčenkovi Básník jako mýtotvůrce, Hledání velké literatury, Texty a masky a kromě toho množství odborných statí.
Nositeli řady vyznamenání mj. od univerzity Harvardovy, ale též Jagellonské či Kyjevské univerzity T. Ševčenka profesoru Hryhoriji Hrabovyčovi položila několik otázek předsedkyně Pražské skupiny SVU prof. Alena Morávková.
V Ústavu pro českou literaturu AV ČR se 9. dubna 2015 od 17:00 hod. uskuteční přednáška dlouholetého autora časopisu Vesmír Stanislava Chládka věnovaná indiánům severozápadního Pacifiku a jejich vztahu k moři.
„Život indiánů severozápadu Severní Ameriky (Spojených států a Kanady) byl úzce spojen s Tichým oceánem, na jehož pobřeží žili. Vodní cesty mezi četnými ostrovy umožňovaly poměrně snadné cestování, zejména proto, že strmé břehy, porostlé neproniknutelným pralesem byly neschůdné. Kánoe, vydlabané z obřích kmenů z pobřežních lesů byly klíčovým prostředkem pro zajištění dopravy a živobytí v krajinách, kde zemědělství nepřicházelo v úvahu. Byla to snadná doprava po vodě, která umožnila vznik vyspělé civilizace v této oblasti. Díky bohatství mořské fauny byl pro domorodce oceán zdrojem většiny jejich potravy. Některé kmeny se vedle rybolovu, lovu tuleňů a lvounů dokonce angažovaly k obtížnému a nebezpečnému lovu velryb z kanoí. Doprava po vodě též umožňovala pravidelný kontakt mezi vzdálenými kmeny, který nebyl vždy přátelský; často vedl ke kmenovým válkám a lovu otroků. Styk mezi různými lokalitami umožnil také kulturní výměnu, jejímž výsledkem mimo jiné bylo i sdílení mýtů a rituálů. K nejdůležitějším mýtům patřily ty, které se týkaly oceánu; z nich číší nejen intimní znalost moře a mořských tvorů, ale i úcta a bázeň k živlu, s nímž byl život indiánů důvěrně spjat.“
Literární kavárna Nakladatelství Academia ve Wiehlově domě má v těchto dnech vskutku napilno. Do každodenního maratonu akcí se v podvečer 26. 3. 2015 připojila prezentace nové akvizice do knihovny našich nedávných dějin. Při uvítání publikace nazvané lakonicky František Janouch / Jiří Pelikán / Korespondence doplnil hlavního protagonistu též editor Petr Orság a snad ani netřeba dodávat, že v publiku nechyběly tváře osobností spjatých s odporem proti bývalému režimu.
Do mozaiky dedikací letošnímu 125. výročí Akademie věd patří knižní portrét s výstižným názvem Volnomyšlenkář, dále upřesněným podtitulem Osudy a postoje molekulárního genetika Jana Svobody z pera Libuše Koubské. Vydalo Nakladatelství Academia v edici Paměť. Křest publikace se uskutečnil 24. března 2015 v Literární kavárně Nakladatelství Academia.
S panem profesorem Svobodou jsem se setkala později než autorka knihy, ale její premiérová vzpomínka v úvodu přesně sedí bez ohledu na čas: extrémně zajímavé věci dělá stále a umí o nich bezvadně mluvit. Živě, srozumitelně, přitažlivě a otevřeně. Jenomže on takto definuje nesrovnatelně širší záběr než jen ten svůj profesní. Lze se o tom snadno přesvědčit např. na stránkách Akademického bulletinu ( O svobodě slova ; Mea culpa? Tua culpa, eia culpa, nostra culpa, omnia culpa! ; Asijští tygři a věda ) nebo časopisu Vesmír, z nichž také autorka knihy místy čerpá. Setkání a spolupráce s Janem Svobodou je vždy zážitkem a tím více redakci AB těší, že skvělý portrét, jímž poutá titulní strana knížky, je dílem naší fotografky.
Pracovníci Biologického centra Akademie věd ČR objevili mezi obcemi Zahájí a Mydlovary na Českobudějovicku v místech bývalé těžby lignitu unikátní lokalitu, kde vyvěrá ze země železito-sirná vývěrová voda. Místu, které je možné přirovnat k přírodní rezervaci Soos u Františkových lázní, hrozilo zasypání hlušinou a zánik. Vědci po dohodě s představiteli okolních obcí navrhli místo zachovat a umístit zde naučnou tabuli. Ačkoli železito-sirný vývěr vypadá na první pohled jako rezavé bahno, lokalita je zajímavá nejen po stránce geologické, ale i biologické, zoologické a historické. Vývěrová voda má vysokou tvrdost, je velmi kyselá (pH 3,2), má vysoký obsah železa, síranů, manganu a sediment rovněž obsahuje vzácné minerály goethit, jarosit a schwertmanit. Roste tu houba třepenitka vlhkožijná, která je na červeném seznamu rostlin a v České republice se vyskytuje jen na několika málo místech. Naučná tabule, kterou badatelé připravovali i se studenty z Gymnázia Jírovcova, byla slavnostně instalována 27. března za přítomnosti představitelů obcí Zahájí a Mydlovary.
Francouzský fyzik a vizionář ve využívání laserů o špičkových výkonech prof. Gerard Mourou navštívil ve dnech 24.–26. března 2015 Prahu. Při této příležitosti přednesl v budově AV ČR na Národní třídě přednášku o laserech o výkonu v řádech zetawattů a jako hlavní propagátor celoevropského projektu ELI (Extreme Light Infrastructure) zavítal také na stavbu v Dolních Břežanech. „Udělali jste obrovský kus práce. Jsem hrdý na to, že se myšlenka nejvýkonnějšího laserového centra zhmotnila,“ uvedl. Svědkem dalšího vývoje projektu ELI bude i nadále, a to jako vedoucí týmu připravujícího návrh upgradu výzkumného centra ELI po roce 2020.
Ve věku 95 let zemřel 18. března 2015 prof. František Daneš, vůdčí osobnost české lingvistiky druhé poloviny dvacátého století. Jeho vědecká kariéra byla pozoruhodná zejména kombinací tematické šířky a zároveň hloubky jeho prací. Zásadní měrou přispěl k rozvoji syntaxe současné češtiny, výzkumu intonace, teorie aktuálního členění, textové lingvistiky aj. Dvojnásobný ředitel Ústavu pro jazyk český (1965–1970 a 1990–1994) byl nositelem zlaté medaile Josefa Dobrovského (1994), medaile Josefa Hlávky (1999) nebo medaile Za zásluhy II. stupně (2010). V Ústavu pro jazyk český vedl vlivnou skupinu badatelů, která zásadně ovlivnila myšlení o systému současné češtiny.
Dlouholetou práci profesora Daneše přibližuje příspěvek jeho vědeckých kolegů, kteří na jeho počest uspořádali v roce 2009 Lingvistickou konferenci. (Viz http://abicko.avcr.cz/2009/06/05/)
Tým brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Mendelovy univerzity představil světu novou metodu pozorování rostlinných vzorků v jejich přirozeném stavu. Metoda, která posouvá hranice elektronové mikroskopie, byla uvedena na několika světových kongresech a uveřejnily ji prestižní mikroskopické časopisy jako Microscopy Research & Techniques nebo Microscopy and Microanalysis. „Až do této chvíle jsme pro pozorování v elektronovém mikroskopu museli některé rostlinné vzorky zásadně upravovat. Nejen, že jsou tyto zásahy komplikované a finančně náročné, ale mohou sledovanou rostlinu významně poškodit,“ vysvětluje vedoucí vědeckého týmu Environmentální rastrovací mikroskopie ÚPT dr. Vilém Neděla. Nová metoda umožňuje rychleji a jednodušeji zobrazit rostlinné buňky, pletiva a orgány a lépe tak porozumět vývoji rostlin, jejich odolnosti vůči stresovým faktorům či vlivu těžkých kovů nebo patogenů. Vědci tak nyní budou moci efektivněji vybírat mimořádně odolné rostlinné jedince vůči suchu a přispět k udržení potravinových zdrojů v době globální změny teploty.
V sedmém ročníku Cen Nakladatelství Academia, které mají za cíl představit veřejnosti kvalitní odbornou a populárně-naučnou literaturu, byly 23. března 2015 vyhlášeny vítězné tituly. Letos vybírala porota pod vedením prof. Ivo Krause ze 42 publikací – vedle pořadatelského nakladatelství Akademie věd měly svá želízka v ohni rovněž Filosofický ústav, Ústav dějin umění, Historický ústav a Ústav pro českou literaturu. Knihou roku se stala mimořádná publikace autorského kolektivu Evy Semotanové a Jiřího Cajthamla Akademický atlas českých dějin, který prostřednictvím čtyř stovek map i dílčích sond zachycuje české a československé dějiny. Ručně vázaná publikace, která zvítězila i v kategorii výtvarné zpracování (Studio Marvil), vznikla jako součást badatelského záměru Historického ústavu AV ČR; dílo navazuje na studium historické geografie začleněné do struktury ústavu již v polovině 20. století a obdobný výzkum před druhou světovou válkou.
English
