Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2009 doc. RNDr. Vladimíru Karasovi, DrSc., z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za nedávné významné výsledky v relativistické astrofyzice zejména při studiu okolí černých děr a zdařilou konfrontaci těchto teoretických údajů s pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.
Tisková zpráva České astronomické společnosti
16. prosince 2009
|
ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST
sekretariát: Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Boční II / 1401, 141 31 Praha
4
tel. 267 103 040, info@astro.cz
|
Česká astronomická společnost udělila
čestnou Kopalovu přednášku za rok 2009
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2009 doc. RNDr. Vladimíru
Karasovi, DrSc., z Astronomického ústavu Akademie věd ČR za nedávné významné výsledky v
relativistické astrofyzice zejména při studiu okolí černých děr a zdařilou konfrontaci těchto
teoretických údajů s pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.
Slavnostní předání ceny proběhne 18. prosince 2009 od 17:30 v budově Akademie věd ČR na
Národní třídě 3, Praha 1 v sále č. 108 v prvním patře. Po předání ceny bude přednesena laureátská
přednáška „Bolavé zuby, zlámané kosti, zhroucené hvězdy: co společného má jejich studium? aneb o
výzkumu kompaktních hvězd a černých děr metodami rentgenové astronomie“. Předání ceny i přednáška
jsou přístupné veřejnosti, vstup zdarma.
Doc. Vladimír Karas se těmito problémy zabývá již od dob svých vysokoškolských
studií a zejména v posledním desetiletí dosahuje sám, popř. ve spolupráci se svými studenty a
domácími i zahraničními kolegy prvotřídních výsledků, jak o tom svědčí obsáhlý seznam 166 prací,
které získaly až dosud 979 citací, tj. poměr téměř 6 citací/práci a Hirschův index H = 17. Jeho
současná vědecká produktivita je opravdu výjimečná: jen v letech 2007-08 uveřejnil 35 prací, což je
patrně současný český rekord. Obor, který doc. Karas tak významně ovlivňuje, přitom patří v
současné době díky kombinaci pozemních a kosmických pozorování i zásluhou velkého pokroku v
numerické relativitě k nosným programům soudobé astrofyziky, takže v něm panuje zcela mimořádná
konkurence.
Z těchto důvodů se doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc., stal letošním nositelem ocenění Kopalovou přednáškou České astronomické společnosti, historicky jejím třetím nositelem.
Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Je udělována českým astronomům/astronomkám za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Poprvé byla udělena v roce 2007, tedy v roce 90. výročí založení České astronomické společnosti.
Numerický matematik a astronom prof. RNDr. Zdeněk Kopal, DSc., (1914 -1993) se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Ve čtrnácti letech si postavil dalekohled a pečlivě pozoroval oblohu. Brzy se dozvěděl o existenci České astronomické společnosti, stal se jejím členem v roce 1929 a docházel na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně. Soustředil se na výzkum proměnných hvězd. V průběhu tří let vykonal více než 10 000 pozorování. Když mu bylo šestnáct let, stal se předsedou odborné sekce pro pozorování hvězd měnlivých. Pod jeho vedením se stala sekce jedním z evropských středisek pro výzkum proměnných hvězd. Po absolvování Karlovy univerzity v roce 1937 pokračoval Kopal ve studiu v anglické Cambridgi u Arthura Stanleye Eddingtona. Výzkum těsných dvojhvězd u nás Kopal pozvedl na světovou úroveň. V roce 1948 vznikla komise pro fotometrické dvojhvězdy Mezinárodní astronomické unie a Kopal se stal jejím prvním předsedou. V roce 1958, kdy se začalo uvažovat o letu člověka na Měsíc, navázal Kopal spolupráci s NASA. V roce 1959 se stal vedoucím projektu, který měl za úkol pořídit detailní mapy Měsíce. Během více než čtyřicetiletého působení v Manchesteru Kopal připravil k doktorátu přes sto svých žáků. Vydal kolem 25 monografií a publikoval zhruba 400 vědeckých článků. V rodném městě Litomyšli mu byl odhalen památník symbolizující těsnou dvojhvězdu na místě, kde kdysi stával rodný dům Z. Kopala.
Z těchto důvodů se doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc., stal letošním nositelem ocenění Kopalovou přednáškou České astronomické společnosti, historicky jejím třetím nositelem.
Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Je udělována českým astronomům/astronomkám za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Poprvé byla udělena v roce 2007, tedy v roce 90. výročí založení České astronomické společnosti.
Numerický matematik a astronom prof. RNDr. Zdeněk Kopal, DSc., (1914 -1993) se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Ve čtrnácti letech si postavil dalekohled a pečlivě pozoroval oblohu. Brzy se dozvěděl o existenci České astronomické společnosti, stal se jejím členem v roce 1929 a docházel na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně. Soustředil se na výzkum proměnných hvězd. V průběhu tří let vykonal více než 10 000 pozorování. Když mu bylo šestnáct let, stal se předsedou odborné sekce pro pozorování hvězd měnlivých. Pod jeho vedením se stala sekce jedním z evropských středisek pro výzkum proměnných hvězd. Po absolvování Karlovy univerzity v roce 1937 pokračoval Kopal ve studiu v anglické Cambridgi u Arthura Stanleye Eddingtona. Výzkum těsných dvojhvězd u nás Kopal pozvedl na světovou úroveň. V roce 1948 vznikla komise pro fotometrické dvojhvězdy Mezinárodní astronomické unie a Kopal se stal jejím prvním předsedou. V roce 1958, kdy se začalo uvažovat o letu člověka na Měsíc, navázal Kopal spolupráci s NASA. V roce 1959 se stal vedoucím projektu, který měl za úkol pořídit detailní mapy Měsíce. Během více než čtyřicetiletého působení v Manchesteru Kopal připravil k doktorátu přes sto svých žáků. Vydal kolem 25 monografií a publikoval zhruba 400 vědeckých článků. V rodném městě Litomyšli mu byl odhalen památník symbolizující těsnou dvojhvězdu na místě, kde kdysi stával rodný dům Z. Kopala.
Pavel Suchan
tiskový tajemník České astronomické společnosti
16 Dec 2009