Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Možnosti měření magnetických polí ve sluneční chromosféře, přechodové oblasti a koróně
Slunce je prostoupeno magnetickými poli, jež nejspíše vznikají na samotném dně konvektivní zóny v hloubkách 200 Mm pod povrchem Slunce, procházejí celou konvektivní zónou, kde se zesilují a mění do komplikovanější formy, až se vypínají do všech vrstev sluneční atmosféry. Zatímco ve fotosféře lze intenzitu magnetických polí měřit, ve vyšších vrstvách atmosféry je to zatím značně problematické. Jiří Štěpán ve své práci přijaté k publikaci v Astrophysical Journal ukazuje na způsob, jak přesto informaci o intenzitě magnetických polí v chromosféře, přechodové vrstvě a koróně získat.
Jizerská oblast tmavé oblohy, kterou v roce 2009 spoluzaložil také Astronomický ústav AV ČR, se představila na veletrhu EUROREGION Tour 2015 v Jablonci nad Nisou. Za stánek a doprovodný program jsme letos získali 1. místo mezi vystavovateli.
Bylo jasno, krátce před začátkem Astronomického jara (23:44 SEČ) a na zatmění 20. března 2015 se na hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR přišlo podívat na 1 000 lidí. Pozorovali jsme ze Slunečního oddělení, Západní kopule, přenosným dalekohledem i přes dírkovou komoru.
Nečekaná polární záře byla vidět v noci na dnešek i nad Českou republikou!
V průběhu noci nám docházela řada hlášení. Polární záři se podařilo vyfotografovat na všech automatických stanicích České bolidové sítě. Na snímcích je polární záře nad severním obzorem z kamer na stanicích Polom v Orlických horách a Růžová u Děčína.
Na čem pracujeme: Upřesnění základních parametrů planetky Apophis
Planetce Apophis je věnována náležitá pozornost odborné veřejnosti, neboť se jedná o blízkozemní planetku s potenciálním rizikem impaktu na Zemi v budoucnosti. Dnes je již jistě vyloučena srážka v roce 2029, kdy proletí tato planetka těsně kolem Země (blíže, než obíhají geostacionární družice), avšak předpovědi dalších přiblížení jsou zatíženy větší chybou. Tyto chyby mají původ i v tom, že nejsou dostatečně přesně známy základní popisné parametry této planetky. Petr Scheirich a Petr Pravec z AsÚ se podíleli na studii, která měla za cíl tyto parametry zpřesnit.
V pátek 20. března nastane částečné zatmění Slunce
V dopoledních pátečních hodinách 20. března 2015 se nad územím České republiky odehraje velmi výrazné částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje asi tři čtvrtiny průměru slunečního disku. Při zatmění bude možné vyhledat na nebi i planetu Venuši. Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026 a zároveň poslední u nás viditelné v tomto desetiletí. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování úkazu. 20. března také nastane jarní rovnodennost, a to ve 23 hodin 44 minut, začne astronomické jaro.
V pátek 20. března nastane částečné zatmění Slunce
V dopoledních pátečních hodinách 20. března 2015 se nad územím České republiky odehraje velmi výrazné částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje asi tři čtvrtiny průměru slunečního disku. Při zatmění bude možné vyhledat na nebi i planetu Venuši. Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026 a zároveň poslední u nás viditelné v tomto desetiletí. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování úkazu. 20. března také nastane jarní rovnodennost, a to ve 23 hodin 44 minut, začne astronomické jaro.
Na čem pracujeme: Dlouhodobé změny aktivity kataklyzmické proměnné V1223 Sgr
Kataklyzmické proměnné jsou význačnou a zajímavou skupinou proměnných hvězd se společným jmenovatelem, jímž je přítomnost kompaktní komponenty (nejčastěji bílého trpaslíka) v těsném dvojhvězdném systému. Skupina astrofyziky vysokých energií stelárního oddělení AsÚ se kataklyzmickými proměnnými zabývá již delší dobu. Ve svém článku shrnuje Vojtěch Šimon studium jedné z nich – proměnné V1223 Sgr.
Podporujeme Základní školu bratří Fričů v Ondřejově. U zápisu se dnes (30. ledna 2015) děti potkaly s Krtkem Astronautem a povídaly si o tom, jak se žije na oběžné dráze kolem Země.
Doprovodný program k výstavě ke 125 rokům České akademie věd v Národním technickém muzeu
Před vchodem do Národního technického muzea v Praze na Letné se můžete zdarma podívat dalekohledem na Slunce a na sluneční skvrny. Dalekohled je samozřejmě opatřen filtrem na pozorování Slunce a co uvidíte, to vám vysvětlí odborníci z hvězdárny v Ondřejově. Za zatažené oblohy dalekohled namíříme na pozemské objekty a v praxi ukážeme, co znamenají pojmy zvětšení, zorné pole a zorný úhel.
Vybírat můžete z následujících termínů:
15. března 2015 od 10 do 14 hodin
24. dubna 2015 od 9 do 13 hodin
8. května 2015 od 10 do 14 hodin
24. června 2015 od 9 do 13 hodin
Doprovodná akce k výstavě 125 let České akademie věd. Více na www.ntm.cz.
Na čem pracujeme: Jak souvisejí astrosféry a astroohony s urychlováním částic kosmického záření
Kde končí Sluneční soustava? Tato otázka nabyla na významu před dvěma roky, kdy média přinesla informaci, že „sonda Voyager 1 opustila Sluneční soustavu“. Toto tvrzení je sice přitažlivé, ale jinak značně nepřesné. Voyager 1 opustil heliosféru, plazmovou bublinu obklopující Slunce, a vydal se do mezihvězdného prostoru. Stále je však gravitačně ovlivňován především Sluncem, Sluneční soustavu tedy neopustil. Plazmové bubliny kolem hvězd jsou však nesmírně zajímavé a staly se předmětem teoretické studie Dietera Nickelera a jeho kolegů, působících ve slunečním a stelárním oddělení AsÚ a také v Max-Planck Institutu pro výzkum Sluneční soustavy.
Únorové obloze vévodí planeta Jupiter, která bude 6. února 2015 v 19 hodin opozici se Sluncem. To znamená, že se planeta nachází přesně na opačném konci oblohy než Slunce a je tedy vidět po celou noc. 6. února 2015 v 8 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 4,346 AU (AU = astronomická jednotka, tedy vzdálenost Slunce - Země), tedy asi 650 milionů km. Podmínky pro pozorování této největší planety Sluneční soustavy jsou tedy velmi příznivé.
Na čem pracujeme: Možnosti měření magnetických polí ve sluneční chromosféře, přechodové oblasti a koróně
Slunce je prostoupeno magnetickými poli, jež nejspíše vznikají na samotném dně konvektivní zóny v hloubkách 200 Mm pod povrchem Slunce, procházejí celou konvektivní zónou, kde se zesilují a mění do komplikovanější formy, až se vypínají do všech vrstev sluneční atmosféry. Zatímco ve fotosféře lze intenzitu magnetických polí měřit, ve vyšších vrstvách atmosféry je to zatím značně problematické. Jiří Štěpán ve své práci přijaté k publikaci v Astrophysical Journal ukazuje na způsob, jak přesto informaci o intenzitě magnetických polí v chromosféře, přechodové vrstvě a koróně získat.
Jizerská oblast tmavé oblohy, kterou v roce 2009 spoluzaložil také Astronomický ústav AV ČR, se představila na veletrhu EUROREGION Tour 2015 v Jablonci nad Nisou. Za stánek a doprovodný program jsme letos získali 1. místo mezi vystavovateli.
Bylo jasno, krátce před začátkem Astronomického jara (23:44 SEČ) a na zatmění 20. března 2015 se na hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR přišlo podívat na 1 000 lidí. Pozorovali jsme ze Slunečního oddělení, Západní kopule, přenosným dalekohledem i přes dírkovou komoru.
Nečekaná polární záře byla vidět v noci na dnešek i nad Českou republikou!
V průběhu noci nám docházela řada hlášení. Polární záři se podařilo vyfotografovat na všech automatických stanicích České bolidové sítě. Na snímcích je polární záře nad severním obzorem z kamer na stanicích Polom v Orlických horách a Růžová u Děčína.
Na čem pracujeme: Upřesnění základních parametrů planetky Apophis
Planetce Apophis je věnována náležitá pozornost odborné veřejnosti, neboť se jedná o blízkozemní planetku s potenciálním rizikem impaktu na Zemi v budoucnosti. Dnes je již jistě vyloučena srážka v roce 2029, kdy proletí tato planetka těsně kolem Země (blíže, než obíhají geostacionární družice), avšak předpovědi dalších přiblížení jsou zatíženy větší chybou. Tyto chyby mají původ i v tom, že nejsou dostatečně přesně známy základní popisné parametry této planetky. Petr Scheirich a Petr Pravec z AsÚ se podíleli na studii, která měla za cíl tyto parametry zpřesnit.
V pátek 20. března nastane částečné zatmění Slunce
V dopoledních pátečních hodinách 20. března 2015 se nad územím České republiky odehraje velmi výrazné částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje asi tři čtvrtiny průměru slunečního disku. Při zatmění bude možné vyhledat na nebi i planetu Venuši. Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026 a zároveň poslední u nás viditelné v tomto desetiletí. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování úkazu. 20. března také nastane jarní rovnodennost, a to ve 23 hodin 44 minut, začne astronomické jaro.