Oddělení teorie vzniklo k 1. 1. 2009 sloučením dvou, do té doby samostatných, pracovních týmů: Oddělení poetiky textu a Oddělení teorie prózy. Zatímco kolektiv badatelů soustředěných v Oddělení poetiky textu se v posledních letech věnoval především rozsáhlému výzkumnému projektu Poetiky literárního díla 20. století, pracovníci z Oddělení teorie prózy se zabývali naratologií a interpretačním využitím jejího aparátu. Vznik jednotného Oddělení teorie je jednak výsledkem diskuse o dlouhodobé koncepci výzkumné činnosti ÚČL AV ČR, v. v. i, jednak završením určitých tendencí ke vzájemné spolupráci. Těžiště vědeckého výzkumu oddělení teorie se do značné míry opírá o dosavadní zaměření obou pracovišť, postupně se však rozšiřuje o další oblasti, které spadají do rámce myšlení o literatuře a kultuře obecně: versologie, intermedialita, studium paměti a traumatu v literatuře aj.

Badatelská činnost oddělení se realizuje jednak v podobě individuálních vědeckých projektů jednotlivých členů oddělení, jednak v rámci kolektivních úkolů, které rozšiřují a doplňují celoústavní výzkumné projekty (viz níže).

Někteří členové oddělení se podílejí na činnosti dvou samostatných výzkumných týmů, které sdružují pracovníky napříč ústavními odděleními. Předmětem jejich výzkumu je 1) teorie verše (Versologický tým) a 2) paměť a trauma v literatuře (Výzkumný tým paměť a literatura).

Jedním z hlavních úkolů oddělení teorie je práce na tematickém Slovníku literárněvědného strukturalismu. Záměrem projektu je vytvořit vůbec první historicko-komparativní terminologický slovník, který bude postihovat strukturalismus ve všech jeho podstatných dimenzích a podobách, které získal v rámci literární vědy v průběhu 20. století. Cílem je představit a vyložit základní teoretické a metodologické koncepce, paradigmata, klíčové pojmy, směry a školy strukturalistické literární teorie a kritiky, a to jak z hlediska jejich historického vývoje, tak z hlediska jejich aktuální podoby. Strukturalismus představuje jeden z nejvlivnějších teoretických a metodologických přístupů ve společenských a humanitních vědách, je proto nezbytné, aby slovník obsahoval i hlavní termíny z řady dalších spřízněných oborů (např. lingvistiky, estetiky, sémiotiky, antropologie atd.). Jakkoli autoři slovníku bohatě čerpají ze strukturalistického dědictví Pražské školy, ve svém výzkumu se neomezují pouze na tuto badatelskou tradici.

Pracovníci oddělení se podílejí na řešení několika mezinárodních projektů, spolupracují se zahraničími institucemi, jako jsou například: Interdisciplinary Center for Narratology (ICN), European Narratology Network (ENN) - při univerzitě v Hamburku; Le Centre de recherches sur les arts et le langage (CRAL-EHESS-CNRS, Paris); Stockholms universitet; The School of Slavonic and East European Studies, University College London; Institut Slovjanovedenija Rossijskoj akademii nauk (Moskva); Slavic Department, University of Pennsylvania (Philadelphia); Ege Űniversitesi (Izmir); Institut für Slavistik, Universität Leipzig (Leipzig).

Mezi významné publikační výstupy pracovníků oddělení patří: kolektivní monografie Heterologica. Poetika, lingvistika a fikční světy (ed. B. Fořt); monografie D. Hodrové: Chvála schoulení. Eseje z poetiky pomíjivosti (2011), A. Jedličkové: Zkušenost prostoru. Vyprávění a vizuální paralely (2010), B. Fořta, A. Jedličkové, J. Kotena a O. Sládka: Four Studies of Narrative (2010), J. Vojvodíka: Povrch, skrytost, ambivalence. Manýrismus, baroko a (česká) avantgarda (2008), B. Fořta: Teorie vyprávění v kontextu Pražské školy (2008), týž: Literární postava. Vývoj a aspekty naratologických zkoumání (2008), D. Hodrové: Citlivé město. Eseje z mytopoetiky (2006); kolektivní práce: ... na okraji chaosu ... (2001), Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz (2002) a Na cestě ke smyslu (2005) - jedná se o výsledky z projektu mapujícího poetiku literárního díla 20. století; publikování tematického českého čísla časopisu Style 3/2006; sborníky: Felix Vodička 2004 (2004), Literatura jako text mezi texty, Český strukturalismus po poststrukturalismu (2006), Vyprávění v kontextu (2008), Performance / performativita (2010) aj. Významná je i ediční a redakční činnost pracovníků oddělení: např. edice dosud nevydaných přednášek J. Mukařovského: Umělecké dílo jako znak, ed. M. Havránková, M. Jankovič (2008); Estetické přednášky I., ed. M. Havránková, M. Jankovič (2010).

Podstatnou součástí aktivit oddělení teorie je pořádání odborných přednášek, mezioborových kolokvií a konferencí.

Projekty řešené

Individuální:

• Poetika deskripce (GAČR; 2012−2014; Řešitelky: Alice Jedličková − Stanislava Fedrová). Záměrem projektu je soustavné intermediálně založené pojednání literární deskripce a forem deskriptivity. Deskripce bude proto zkoumána jako průsečík historicky příznačných modelů reprezentace skutečnosti (tj. parametr historické poetiky prózy) i jako průmět dobové architextury (tj. souboru tvůrčích principů, jež se manifestují v jednotlivých dílech a sdílených postupech různých umění). Výklad poetologický se soustředí na teoretizaci literárního popisu za současné revize jeho tradičních klasifikací v české poetice a stylistice, na vymezení vztahu deskripce a narace a typologizaci projevů deskriptivity. Analýzy budou sledovat fungování popisu jako prostředku evokace předmětné skutečnosti, složky epické výstavby díla i nosiče kulturních modelů. Právě varianty posledně jmenované kategorie by měl napomoci odhalit přístup intermediální a pokud možno také naznačit, nakolik je recepce literárního popisu ovlivněna nejen čtenářskými kompetencemi, ale i znalostí jiných forem umělecké reprezentace a dobově typickými modely pozorování.
• Dějiny a teorie českého verše 19. století (GAČR; 2011-2015; Řešitelé: Robert Ibrahim a Petr Plecháč)
  Projekt je koncipován jako dvoufázový. Cílem první fáze je vytvořit počítačový program, který by automaticky určoval metrum českého verše. Materiálem je Česká elektronická knihovna čítající asi 1 700 sbírek, což je zhruba 2 500 000 veršů. Výstupem první fáze bude veřejně přístupná databáze českých meter. Ve druhé fázi budou informace získané touto cestou dále analyzovány a interpretovány. Výstupem projektu bude monografie Dějiny a teorie českého verše 19. století. Metodologickými východisky jsou vedle ruského formalismu a českého strukturalismu především angloamerická generativní metrika.
• Jan Mukařovský: život, dílo, ohlas (GAČR; 2010−2013; Řešitel: Ondřej Sládek). Projekt usiluje o nové a komplexní historicko-kritické hodnocení vědeckého díla českého literárního vědce a estetika Jana Mukařovského (1891−1975), jehož pojetí strukturalismu je v soudobé poststrukturální literární teorii a estetice stále velmi aktuální a inspirativní. Záměrem projektu je vytvořit vůbec první systematickou monografii o Janu Mukařovském, která bude přibližovat jeho život, dílo a ohlasy na jeho dílo. V širokém kontextu domácí, ale i zahraniční literární vědy, estetiky a filozofie (ale i politiky a kultury) se práce bude detailně zabývat jeho strukturální poetikou a estetikou, nastiňovat nejvýznamnější diskuse spojené s českým strukturalismem a konkrétně s jeho dílem. Druhým výstupem z projektu bude antologie textů, která bude představovat reprezentativní výbor z široké diskuse o českém strukturalismu, kterou vedli zahraniční badatelé (P. Garvin, J. Striedter, T. Winner aj.) zvláště v šedesátých až osmdesátých letech 20. století.

Kolektivní:

• Slovník literárněvědného strukturalismu (GAČR; 2012-2016; Řešitel: Ondřej Sládek a kol.). Jedná se o jeden z nejvýznamnějších úkolů oddělení teorie pro nejbližší léta; jeho spoluautory jsou i badatelé z řady dalších bohemistických pracovišť, ale i jiných vědních oborů. Cílem je vytvořit široce koncipovaný slovník, který bude mapovat základní termíny, školy a problémy literárněvědného strukturalismu.
• Průvodce po světové literární teorii. Adaptace a aktualizace (úkol ÚČL AV ČR; 2010-2012; Hl. řešitelé: Alice Jedličková, Jiří Trávníček) Záměr projektu vychází z potřeby poskytovat rozhled po dynamicky se rozvíjející teorii literatury a široké oblasti kulturních studií; předpokladem jejich pochopení je přitom poznání klíčových teoretických konceptů vzniklých v průběhu 20. století. Projekt je aktualizací a rozšířením stejnojmenného unikátního celku sestaveného v 80. letech Vladimírem Macurou pod titulem a spolupracuje na něm řada někdejších i nových přispěvatelů z různých univerzitních pracovišť.
• Úvod do teorie vyprávění (úkol ÚČL AV ČR; 2008-2013; Kol. autorů). Cílem projektu je vytvořit ucelený knižní úvod do teorie vyprávění, který by měl poskytnout nejen systematický popis podstaty, funkce, základních struktur a vlastností vyprávění, ale také nastínit hlavní tendence výzkumu vyprávění. Projekt se opírá o nejvlivnější teoretické koncepce, které se v oblasti teorie vyprávění rozvinuly od šedesátých let 20. století, plánovaná publikace by však měla zohledňovat především domácí prostředí a navazovat na strukturalistickou tradici české literární vědy. Projekt byl v roce 2008 stěžejním úkolem oddělení teorie prózy; od 2009 na úkolu pracuje samostatný tým v rámci oddělení teorie. Na konci roku 2010 bude kniha připravena k vydání.
• Český strukturalismus a ruský formalismus (úkol ÚČL AV ČR - mezinárodní projekt; 2010-2012; Hl. řešitel: Ondřej Sládek). Cílem projektu je analyzovat vztahy českého strukturalismu a ruského formalismu, jejich vzájemné inspirace a proměny, ke kterým došlo v průběhu 20. století, zejména pak v souvislosti s nástupem moderny a postmoderny. Oba směry prošly v minulém století řadou změn, které do jisté míry vypovídají o tendencích a směřování světové literární vědy a teorie. Výstupem z tohoto projektu bude soubor teoretických a literárněhistorických studií, které si budou všímat: (1) podob a formování českého strukturalismu a ruského formalismu, (2) hlavních tendencí a výzkumů nejvýznačnějších představitelů v obou teoretických proudech a (3) jejich vzájemných vztahů a ovlivnění. Projekt je s mezinárodní účastní, mezi přispěvatele patří badatelé z Ruské akademie věd, University of Pennsylvania, Arizona State University aj.

Projekty ukončené

Individuální:

• Kritické koncepty současné literární teorie (GA AV ČR; 2009-2011; Řešitel: Jan Matonoha).
• Podoby nové české divadelní hry po roce 1989 (GA AV ČR, 2009-2011; Řešitel: Lenka Jungmannová)
• Dva žánry a jejich světy v kontextu české literatury (GA ČR; 2008-2010; Řešitel: Bohumil Fořt).
• Obraz, gesto, paměť: "formule patosu" v českém výtvarném umění, literatuře a umělecko-estetickém myšlení 20. století (GAČR; 2009-2011; Hl. řešitelé: Marie Langerová, Josef Vojvodík)
• Mýty, jazyk a tabu české postavantgardy (40.- 60.let 20. století); (GA ČR; 2006-2008; Hl. řešitelé: Marie Langerová, Josef Vojvodík)
• Mezi Východem a Západem: K vývojovým aspektům a tradici českého strukturalismu ve Spojených státech (GA ČR; 2006-2008; Řešitel: Ondřej Sládek)
• Česká povídka: vyprávění a časoprostor. Studie k narativní výstavbě žánru (GA ČR; 2005-2007; Řešitel: Alice Jedličková)
• Vězeňská korespondence Jana Zahradníčka (GA ČR; 2005-2007; Řešitel: Martina Sendlerová)
• Přínos českého strukturalismu k teorii vyprávění (GA AV ČR; 2004-2006; Řešitel: Bohumil Fořt)
• Kritická edice korespondence Arne Novák a Josef Pekař (MK ČR; 2004-2005; vyjde 2007; Řešitel: Martina Sendlerová)
• Tři podoby české literární vědy v exilu: L. Doležel, K. Chvatík, M. Grygar (GA AV ČR; 2003-2005; Řešitel: Ondřej Sládek)
• Neoficiální české drama v letech 1948-1989 (MK ČR; 2000-2004; Řešitel: Lenka Jungmannová)

Kolektivní:

• Problémy teorie vyprávění (GA ČR; 2004-2006; Hl. řešitel: Tomáš Kubíček)
• Text v pohybu (2003-2005, GA ČR; Hl. řešitel: Marie Kubínová) - viz Literatura jako text mezi texty
• Metzler Lexikon Literatur - und Kulturtheorie. Překlad a aktualizace do českého prostředí (GA ČR; 2004-2005; Hl. řešitel: Jiří Trávníček)
• Poetika literárního díla 20. století - 2.část (GA ČR; 2001-2002; Hl. řešitel: Daniela Hodrová)
• Poetika literárního díla 20. století (GA ČR; 1997-1999; Hl. řešitel: Daniela Hodrová)

Členové oddělení

• Mgr. Stanislava Fedrová, Ph.D.
• Doc. PhDr. Bohumil Fořt, Ph.D.
• PhDr. Marie Havránková
• PhDr. Daniela Hodrová, DrSc.
• prof. PhDr. Zdeněk Hrbata, CSc.
• PhDr. Alice Jedličková, CSc.
• Dr. phil. Alexander Kratochvil M.A.
• PhDr. Marie Kubínová, DrSc.
• PhDr. Robert Kolár, Ph.D.
• Mgr. Jiří Koten, Ph.D.
• Mgr. Jan Matonoha, Ph.D.
• Mgr. Richard Müller, Ph.D.
• Mgr. Petr Plecháč, Ph.D.
• PhDr. Ondřej Sládek, Ph.D. (vedoucí oddělení)
• Mgr. Vladimír Trpka