Jupiter se třemi měsíci
8.4.2015
Česká astrofotografie měsíce
Planety sleduje nejen Hublleův kosmický dalekohled, ale prolétají kolem nich také sondy a zblízka je snímkují. Vyfotografovat planetu a její měsíce ze zemského povrchu není ale vůbec snadný úkol. Brilantní fotografie se povedla RNDr. Karlu Sandlerovi, který nejen podrobně zachytil pásovou strukturu Jupitera, ale dokonce i detaily na třech z jeho čtyř největších měsíců. Těch má Jupiter přes šedesát. Na vyfotografovaném měsíci Io je řada neustále aktivních sopek. Vybuchují a vyvrhují magma do vesmíru do vzdálenosti více než 300 kilometrů. Měsíc Europa zase naplňuje vědce nadějí, že v jeho hlubinném oceánu slané vody půjde nalézt stopy mimozemského života. Více v tiskové zprávě zde.
Brněnští vědci posouvají pozorování rostlin na dosud nevídanou úroveň
25.3.2015
Nová metoda slibuje efektivním výběrem plodin odolných vůči suchu přispět k udržení potravinových zdrojů v době globální změny teploty
Tým brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Mendelovy univerzity představil světu novou metodu pozorování rostlinných vzorků v jejich přirozeném stavu. „Podle samotných biologů nebyl například zárodek budoucí borovice v přirozeném stavu a v tak vysokém rozlišení ještě nikdy zobrazen,“ potvrzuje Ing. Vilém Neděla, Ph.D., z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. „S novou metodou přichází nástroj, díky kterému budeme v době globálního oteplování moci přispět k udržení potravinových zdrojů planety,“ věří prof. RNDr. Ladislav Havel, CSc., rektor Mendelovy univerzity. Metoda byla uvedena na několika světových kongresech a uveřejnily ji prestižní mikroskopické časopisy jako Microscopy Research & Techniques nebo Microscopy and Microanalysis.
Čím je Venuše jedinečná?
9.3.2015
Česká astrofotografie měsíce
Snímek Jaroslava Trnky ukazuje „setkání“ Venuše, Marsu a Měsíce v únoru 2015. Planeta Venuše, pojmenována Římany po jejich bohyni krásy a lásky, má mnoho výsad. Jako jediná je pojmenována po ženě, byť bohyni. Ze všech Slunce obíhajících známých planet má nejmenší excentricitu, pouze 0,007. Obíhá tedy Slunce téměř přesně po kružnici. Po Slunci a Měsíci bývá nejjasnějším objektem na obloze. Aby toho snad nebylo málo – rotuje kolem své osy ze všech planet naší sluneční soustavy nejpomaleji, a to v intervalu 243,16 dne. Navíc rotuje od východu k západu, namísto od západu k východu jako většina ostatních planet. Proč tomu tak je, vědci zatím s určitostí nevědí.
Jupiter dominuje únorové obloze
5.2.2015
Největší planeta sluneční soustavy bude 6. února 2015 v 19 hodin v opozici se Sluncem. To znamená, že se bude nacházet přesně na opačném konci oblohy než Slunce, a bude tedy vidět po celou noc. Zítra v 8 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží k Zemi, na vzdálenost 4,346 AU, tj. asi 650 milionů kilometrů. Podmínky pro pozorování tohoto plynného obra budou tedy velmi příznivé. Jupiter se nyní nachází na hranici souhvězdí Lva a Raka a vystupuje až 55 stupňů vysoko nad jižní obzor. Na obloze jej poznáme snadno, po Měsíci a Venuši (ta ovšem zapadá hned zvečera) je nyní nejjasnějším tělesem noční oblohy. V letošním roce nás čekají ještě dva mimořádné úkazy – 20. března částečné zatmění Slunce a 28. září úplné zatmění Měsíce.
Vítězný snímek zachytil jednu z nejjasnějších komet posledních let
4.2.2015
Česká astrofotografie měsíce
Prof. Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně spolu s Peterem Aniolem pořídili úžasný portrét komety C/2014 Q2 Lovejoy, pronikající nejen hluboko do kometární komy, ale i do jemných detailů prachového a plynného ohonu. Snímek ukazuje shluky materiálu i vlákna v ohonu komety, která byla na noční obloze pozorovatelná pouhýma očima i v České republice. Obraz vznikl složením celkem jedenácti záběrů s dlouhou expozicí. Profesor Druckmüller je mimo jiné znám nejlepšími snímky zatmění Slunce na světě.
Geologové z Akademie věd ČR zkoumají deformace Alp
20.1.2015
V podzemní švýcarské laboratoři provádějí vědci ze 13 států dlouhodobý výzkum podmínek pro bezpečné ukládání radioaktivních odpadů. Laboratoř tvoří zhruba kilometr dlouhý tunel pod alpským Grimselským sedlem v nadmořské výšce 1730 metrů. Pohyby na zlomech žulového alpského masivu tam zkoumají geologové Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR (ÚSMH). „Naše měření má zjistit, do jaké míry je horský masiv stabilní a jak mohou případné pohyby ovlivnit dlouhodobé experimenty, z nichž některé zde probíhají i více než 20 let,“ vysvětluje ředitel ÚSMH RNDr. Josef Stemberk, CSc. Bádání je součástí projektu LASMO (Large Scale Monitoring Project), jehož se účastní vědci ze Švýcarska, Velké Británie a ČR.
Fotografie a základní analýzy meteoritů z Vysočiny
14.1.2015
Astronomický ústav ČR zveřejnil fotografie již dvou nalezených meteoritů z pádu tělesa 9. prosince 2014 nad Vysočinou. Nález z tohoto pondělí zcela přesvědčivě potvrdil spolehlivost výpočtů. Druhý fragment našel dr. Tomáš Henych jen 19 metrů od vypočtené linie a rovněž hmotnost meteoritu přesně odpovídala předpokladu pro tuto oblast. Vědci už také provedli základní analýzy, z nichž vyplývá, že stáří tohoto meteoritu je 4,56 miliardy let, což znamená, že vznikl na samém počátku zrodu Sluneční soustavy.
Zárodky hvězd v naší galaxii
12.1.2015
Česká astrofotografie měsíce
Do svého 10. ročníku právě vstupuje oblíbená fotografická soutěž, jejíž porotu v prosinci nejvíce zaujal snímek Pavla Kollarika. V souhvězdí Kasiopeji, v Perseově spirálním rameni naší galaxie, můžeme dalekohledem spatřit mlhovinu NGC 281. V její centrální části se nachází velmi mladá otevřená hvězdokupa, stará pouhých několik milionů let. V ní lze pozorovat temné drobné „bubliny“ na jasném pozadí. Ty jsou tvořeny hustým prachem a plynem s hmotností dvou až padesáti Sluncí. Vidíme tak vlastně zárodky hvězd či hvězdných soustav. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Mezinárodní rok světla začne tmou
8.1.2015
Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2015 Mezinárodním rokem světla a technologií založených na světle. Cílem je upozornit na výraznou roli světla a optických technologií v každodenním životě lidí celého světa a při budoucím rozvoji civilizace. Do aktivit v rámci Mezinárodního roku světla se zapojí také Akademie věd České republiky, mj. v rámci podzimního Týdne vědy a techniky 2015. Světlo má ale v civilizovaném světě i negativní dopady. Světelnému znečištění se bude věnovat přednáška Tma jako ohrožený druh? Přednáška pro veřejnost se koná 12. ledna od 18 hod. ve volnočasovém Centru Na Fialce v Říčanech u Prahy. Přednášející: Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR.
Obří observatoř ALMA rozšiřuje své výzkumné obzory
15.12.2014
