Česky
Tým brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Mendelovy univerzity představil světu novou metodu pozorování rostlinných vzorků v jejich přirozeném stavu. Metoda, která posouvá hranice elektronové mikroskopie, byla uvedena na několika světových kongresech a uveřejnily ji prestižní mikroskopické časopisy jako Microscopy Research & Techniques nebo Microscopy and Microanalysis. „Až do této chvíle jsme pro pozorování v elektronovém mikroskopu museli některé rostlinné vzorky zásadně upravovat. Nejen, že jsou tyto zásahy komplikované a finančně náročné, ale mohou sledovanou rostlinu významně poškodit,“ vysvětluje vedoucí vědeckého týmu Environmentální rastrovací mikroskopie ÚPT dr. Vilém Neděla. Nová metoda umožňuje rychleji a jednodušeji zobrazit rostlinné buňky, pletiva a orgány a lépe tak porozumět vývoji rostlin, jejich odolnosti vůči stresovým faktorům či vlivu těžkých kovů nebo patogenů. Vědci tak nyní budou moci efektivněji vybírat mimořádně odolné rostlinné jedince vůči suchu a přispět k udržení potravinových zdrojů v době globální změny teploty.
Z biologického hlediska je nová metoda přínosná pro celou oblast biologie rostlin a pro nové
biotechnologie. Přímo v originálně přestavěném a speciálně vybaveném elektronovém mikroskopu
odborníci dokáží rostlinné vzorky chladit na teplotu okolo -20°C, při níž je velmi dobře vidět
jejich neporušená struktura. Podle biologů nebyl například zárodek budoucí borovice v přirozeném
stavu a v tak vysokém rozlišení ještě nikdy zobrazen.
O metodě: vzhledem k celkově stabilnější stavbě rostlinných buněk oproti lidským a přirozené
přítomnosti cryoprotektantů v některých z nich je možné vzorky rostlin přímo v komoře elektronového
mikroskopu speciálním postupem zchladit na -18°C až -20°C při vlhkosti okolo 40%, tím je
stabilizovat a bez poškození buněk roztrháním krystalky ledu přímo pozorovat. Vzorky jsou pak velmi
stabilní, odolné vůči účinkům elektronového svazku a mohou být pozorovány v podmínkách nižšího
tlaku vzduchu a proto s větším rozlišením. Nijak neupravené vzorky rostlinných buněk, pletiv a
orgánů umožňují získat nové typy informací a kontrastů v elektronovém mikroskopu.
Novou metodu pro studium povrchové mikrostruktury rostlin speciálním environmentálním
rastrovacím elektronovým mikroskopem AQUASEM II, u níž lze očekávat uplatnění v základním i
aplikovaného výzkumu, představil autorský kolektiv vědců dr. Viléma Neděly a Ing. Evy Tihlaříkové z
týmu Environmentální elektronové mikroskopie ÚPT AV ČR v Brně a dr. Jiřího Hřiba z Mendelovy
Univerzity v Brně. Na výzkumu se významně podíleli také prof. Ladislav Havel z Mendelovy Univerzity
v Brně a dr. Božena Vooková ze Slovenské akademie věd. Práce byla realizována díky podpoře projektů
OPVK s registračním číslem CZ.1.07/2.3.00/20.0103 a GAČR GA14-22777S.
Foto: Archiv ÚPT AV ČR
Obrázek ukazuje přirozenou povrchovou mikrostrukturu zárodků borovice lesní.
25 Mar 2015